ECLI:CZ:NS:2009:33.CDO.1290.2008.1
sp. zn. 33 Cdo 1290/2008
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce J. S., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) R. Č., a 2) A. G., zastoupeným advokátem, o 290.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 12 C 138/2004, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 6. 2007, č.j. 11 Co 76/2007-120, takto:
Dovolání se zamítá.
Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na nákladech dovolacího řízení 27.894,- Kč k rukám advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozsudkem ze dne 25. 10. 2006, č.j. 12 C 138/2004-83, zamítl žalobu, jíž se žalobce po žalovaných domáhal společně a nerozdílně zaplacení částky 290.000,- Kč s 5,5 % úroky z prodlení od 1. 5. 2002 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobce neprokázal, jaký byl obsah kupní smlouvy (v jakém poměru žalovaní nabyli nemovitosti do podílového spoluvlastnictví a jak měli zaplatit kupní cenu), z níž svůj žalobní nárok na zaplacení předmětné částky odvozuje.
Rozsudkem ze dne 22. 6. 2007, č.j. 11 Co 76/2007-120, Krajský soud v Ostravě změnil ve věci samé rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalobě vyhověl v části ukládající žalovaným povinnost zaplatit 290.000,- Kč s 5,5 % úroky z prodlení od 1. 5. 2002 do zaplacení; v části, jíž bylo požadováno, aby žalovaní plnili společně a nerozdílně, žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Soudu prvního stupně vytknul, že neprovedl důkaz kupní smlouvou z 24. 7. 2000, přestože žalobce tuto listinu jako důkaz navrhl (§120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o.s.ř.“). Poté, co odvolací soud tento nedostatek napravil, zjistil, že žalobce společně se svou manželkou prodali žalovaným označené nemovitosti v rozsahu každému jednu ideální polovinu ve vztahu k celku. Část kupní ceny již byla zaplacena J. S., část kupní ceny měla být zaplacena žalobci, přičemž z této částky zbývá dosud k úhradě 290.000,- Kč (§588 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“). Nesprávná je podle odvolacího soudu úvaha žalobce dovozující pasivní solidaritu žalovaných z §139 odst. 1 obč. zák.; toto ustanovení se vztahuje toliko na právní úkony plynoucí z vlastnického práva více spoluvlastníků k věci. Otázku solidarity žalovaných v projednávaném případě je třeba zodpovědět na základě smluvního vztahu (kupní smlouvy), v němž se jeho účastníci výslovně dohodli, že žalovaní „kupují předmětné nemovitosti v rozsahu každý jedné ideální poloviny.“ Nebylo-li ohledně způsobu placení sjednáno nic jiného, je každý z žalovaných povinen zaplatit žalobci částku 145.000,- Kč s příslušenstvím.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadli žalovaní dovoláním, jímž – podle obsahu – uplatnili dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci). Odvolacímu soudu vytýkají, že provedením důkazu listinou (kupní smlouvou) porušil systém neúplné apelace a že rozhodl nad rámec žalobního návrhu (žalobce navrhoval vyslovit pasivní solidaritu žalovaných a odvolací soud uložil žalovaným povinnost platit „společně“). Navrhli, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalobce se ve vyjádření k dovolání ztotožňuje se závěry učiněnými v předmětné věci odvolacím soudem a navrhl dovolání žalovaných zamítnout.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání – přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. – není důvodné.
Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání (§242 odst. 3, věta první, o.s.ř.). Je-li dovolání – jako v projednávaném případě – přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, odst. 2 písm. a/, b/ a §229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny (§242 odst. 3, věta druhá, o.s.ř.). Protože jiné vady nebyly dovolateli namítány a jejich existence nevyplývá ze spisu, je úkolem dovolacího přezkumu posoudit, zda řízení před odvolacím soudem trpí vadami, které žalovaní vytýkají.
Podle ustanovení §213 odst. 1 o.s.ř. není odvolací soud vázán skutkovým stavem, jak jej zjistil soud prvního stupně. Zákon mu proto umožňuje, aby dokazování zopakoval (§213 odst. 2, 3 o.s.ř.) nebo – za podmínek ustanovení §213 odst. 4 o.s.ř. – doplnil o účastníky navržené důkazy, které dosud nebyly provedeny, ukazuje-li se to potřebné ke zjištění skutkového stavu věci. Pokud odvolací soud dokazování doplní o účastníky navržené důkazy (§213 odst. 4 o.s.ř.), učiní tak sám nebo prostřednictvím soudu prvního stupně anebo dožádaného soudu. Při zjišťování skutkového stavu odvolací soud nepřihlíží ke skutečnostem nebo důkazům, které byly účastníky uplatněny v rozporu s §205a nebo §211a (§213 odst. 5 o.s.ř.).
Jak je zřejmé z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne 25. 10. 2006, označil žalobce jako důkaz k prokázání svých tvrzení smlouvu z 24. 7. 2000, jíž (se svou manželkou) převedl žalovaným (kupujícím) za sjednanou cenu 729.500,- Kč nemovitosti; uvedl, že listina, jejíž originál má k dispozici jeho manželka, by měla být založena ve spise Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí sp. zn. 12 C 317/2002. Žalobce současně požádal soud o přerušení jednání s tím, že v době přerušení předmětnou listinu doloží. Soud prvního stupně důkaz neprovedl a žalobu zamítl s tím, že žalobce neunesl důkazní břemeno.
Pokud tedy odvolací soud doplnil dokazování kupní smlouvou z 24. 7. 2000 (§129 odst. 1, §211 o.s.ř.), nelze mít zato, že se jednalo z hlediska ustanovení §205a odst. 1 o.s.ř. o nepřípustný důkaz. Řízení tudíž vytýkanou vadou není postiženo.
Dovolatelé pokládají za vadu řízení ve smyslu §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. rovněž okolnost, že odvolací soud rozhodl o povinnosti žalovaných platit „společně,“ ačkoli žalobce navrhoval vyslovení pasivní solidarity.
Podle ustanovení §153 odst. 2 o.s.ř., jež je použitelné i v odvolacím řízení (§211 o.s.ř.), může soud překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže řízení bylo možno zahájit i bez návrhu, nebo jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.
Ve sporném řízení, které je ovládáno dispoziční zásadou, platí, že soud je vázán žalobou. Citované ustanovení mimo jiné soudu zakazuje, aby žalobci přiznal něco jiného, než požadoval (tedy aby žalovanému uložil jinou než navrhovanou povinnost), nebo aby žalobci přiznal sice požadované plnění, avšak z jiného skutkového základu (z jiného skutku), než který byl předmětem řízení. Překročením návrhu není, jestliže soud skutek, který byl předmětem řízení, posoudí po právní stránce jinak, než to učinil žalobce, a jestliže na základě takového právního posouzení věci přizná žalobci požadované plnění.
V posuzovaném případě uplatnil žalobce žalobou nárok na zaplacení části kupní ceny za prodej nemovitostí; navrhoval, aby žalovaní plnili solidárně (§511 odst. 1 obč. zák.). Z právního vztahu založeného kupní smlouvou vyplývá, že žalovaní nabyli nemovitosti do rovnodílného podílového spoluvlastnictví a že zaplacení kupní ceny společně a nerozdílně nebylo sjednáno; za této situace jsou povinni plnit děleně (§511 odst. 2, věta první, obč. zák.), tj. každý v rozsahu ½ z celku, což odpovídá částce 145.000,- Kč s příslušenstvím (srov. §261a odst. 3 o.s.ř.).
Lze uzavřít, že odvolací soud žalobní návrh nepřekročil, pokud rozhodl o povinnosti žalovaných zaplatit žalobci 290.000,- Kč s 5,5 % úroky z prodlení
od 1. 5. 2005 do zaplacení a v části, jíž bylo požadováno solidární plnění, žalobu zamítl.
Nejvyšší soud dovolání žalovaných zamítl (§243b odst. 2, část věty před středníkem, o.s.ř.).
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaní, kteří nebyli ve věci úspěšní, jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně náklady vzniklé žalobci v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 23.140,- Kč (§1, §2 odst. 1, 2, §3 odst. 1, §10 odst. 3, §16 odst. 2 a §18 odst. 1, věty první, vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů); součástí nákladů je i částka 4.454,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen odvést podle zákona č. 235/2004 Sb. (§137 odst. 3 a §151 odst. 2 o.s.ř.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. října 2009
JUDr. Pavel K r b e k , v. r.
předseda senátu