ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.1699.2016.1
sp. zn. 33 Cdo 1699/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Moudrou ve věci žalobkyně RWE GasNet, s. r. o. se sídlem Ústí nad Labem, Klíšská 940, identifikační číslo osoby 272 95 567, zastoupené Mgr. Kamilem Stypou, advokátem se sídlem Praha 2, Rubešova 162/8, proti žalovanému R. S. , toho času ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kuřim, zastoupenému JUDr. Alenou Prchalovou, Ph.D., se sídlem Jihlava, Husova 1288/25, o 97.323,75 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Opavě pod sp. zn. 113 EC 481/2011, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 7. 2015, č. j. 57 Co 263/2015-137, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 13. 7. 2015, č. j. 57 Co 263/2015-137, potvrdil rozsudek ze dne 25. 11. 2014, č. j. 113 EC 481/2011-94, jímž Okresní soud Opavě uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 97.323,75 Kč s úroky z prodlení ročně ve výši 7,75% od 12. 10. 2010 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které není podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. článek II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.; dále jen „o. s. ř.“), přípustné.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (tak jako v posuzovaném případě), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhý odkaz na §237 o. s. ř. či citace textu tohoto ustanovení.
V dané věci se však žalovaný k otázce přípustnosti dovolání nevyjadřuje (tj. nevymezuje se, zda odvolací soud se při řešení otázky hmotného nebo procesního práva, na níž napadené rozhodnutí závisí, odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, popř. zda jde o otázku dosud dovolacím neřešenou, nebo rozhodovanou rozdílně anebo má být dovolacím soudem dříve vyřešená otázka posouzena jinak).
Jelikož žalovaný nedostál požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243c odst. 1 věta první o. s. ř.), neboť v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 51/2013, ze dne 31. 10. 2013, sen. zn. 29 NSČR 92/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jež obstálo i v ústavní rovině; Ústavní soud ústavní stížnost proti němu podanou odmítl usnesením ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. května 2016
JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu