ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.1945.2012.1
sp. zn. 33 Cdo 1945/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce Hlavního města Prahy zastoupeného JUDr. Janem Olejníčkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Helénská 1799/4, proti žalované Palais Royal s. r. o. (dříve Gymnázium AMAZON s.r.o.), se sídlem v Praze 1, Haštalská 795, zastoupené JUDr. Michaelou Šubrtovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Dlouhá 16, o 711.007,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 42 C 8/2011, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 3. 2012, č.j. 72 Co 74/2012-38, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 13.891,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Michaely Šubrtové, advokátky.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal zaplacení 711.007,- Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná nesplnila svou povinnost vrátit do 3. 9. 2010 dotaci (ve smyslu zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů), kterou jí poskytl na základě smlouvy o zvýšení dotace na školní rok 2009/2010.
Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 13. 1. 2012, č.j. 42 C 8/2011-28, řízení zastavil (výrok I.), rozhodl, že věc bude po právní moci tohoto usnesení postoupena Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, dále též jen „ministerstvo“ (výrok II.); žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 18.720 Kč (výrok III.) a rozhodl o vrácení poměrné části soudního poplatku ve výši 22.752 Kč (výrok IV.). Soud prvního stupně dovodil, že smlouva o zvýšení dotace uzavřená mezi žalobcem a žalovanou je subordinační veřejnoprávní smlouvou a dospěl k závěru, že v dané věci není dána pravomoc soudu (§7 odst. 1, §103 a §104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012, srov. část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., dále jen „o.s.ř.“). O tomto nároku rozhoduje ve správním řízení ministerstvo (§169 odst. 1 písm. d/ zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon č. 500/2004 Sb.“, §92a zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, §7 odst. 1 zákona č. 306/1999 Sb. /správně zákona č. 2/1969 Sb./, o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů).
K odvolání žalobce Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud vycházel z toho, že předmětem smlouvy o zvýšení dotace bylo poskytnutí plnění ze státního rozpočtu a že účastníci smlouvy nejsou v rovném postavení, neboť poskytovatel dotací je vůči žadateli ve vrchnostenském postavení, protože autoritativně rozhoduje o tom, zda bude smlouva se žadatelem uzavřena. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že smlouva o zvýšení dotace naplňuje znaky veřejnoprávní smlouvy. Protože jde o spor z veřejnoprávní smlouvy, není podle odvolacího soudu dána pravomoc soudů, ale správních orgánů. Uzavřel, že podle §169 odst. 1 písm. d) zákona č. 500/2004 Sb. je k rozhodnutí daného sporu příslušný správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy. Tímto nadřízeným správním orgánem je pro danou oblast přenesené působnosti ministerstvo.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním. Nesouhlasí zejména s podřazením smlouvy o dotaci pod režim subordinační veřejnoprávní smlouvy. Odvolacímu soudu vytkl, že nevypracoval hlubší analýzu předmětné otázky, a poukázal na odlišné hodnocení obdobných nároků jinými soudy, jakož i na to, že soud prvního stupně ve věci rozhodl platebním rozkazem. Žalobce navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu projednání.
Žalovaná ve vyjádření uvedla, že napadené rozhodnutí je správné a přesvědčivě odůvodněné, dovolání označila za nedůvodné s tím, že sestává z již zodpovězených otázek a zcela irelevantních argumentů, a navrhla jeho zamítnutí.
Dovolání – přípustné podle §239 odst. 2 písm. a) o.s.ř. – důvodné není.
Otázkou pravomoci v souzené věci se zabýval v řízení o negativním kompetenčním sporu (zahájeném k návrhu ministerstva) zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon č. 131/2002 Sb.“), který usnesením ze dne 21. 8. 2014, č.j. Konf 62/2012-45, rozhodl tak, že příslušným vydat rozhodnutí v této věci je správní orgán.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb. závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány i soudy.
Dovolací soud proto – vázán rozhodnutím zvláštního senátu – dovolání zamítl, aniž se zabýval dovolacími námitkami (§243b odst. 2, část věty před středníkem, o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátkou v dovolacím řízení. Poté, co Ústavní soud zrušil vyhlášku č. 484/2000 Sb. (srov. nález ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, publikovaný ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 116/2013), výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle ustanovení §1 odst. 1, 2, §2, §6 odst. 1, §7 bodu 6, §8 odst. 1 a §11 odst. 1 písm. k/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v rozhodném znění (dále jen „advokátní tarif“), tj. částkou 11.180,- Kč. Součástí nákladů je paušální částka náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§13 odst. 1, 3 advokátního tarifu) a částka 2.411,- Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (§137 odst. 3, §151 odst. 2 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 25. srpna 2014
JUDr. Pavel K r b e k
předseda senátu