ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.2850.2019.1
sp. zn. 33 Cdo 2850/2019-143
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve věci žalobkyně M & M reality holding a. s. , se sídlem v Praze 1, Krakovská 583/9, identifikační číslo osoby 274 87 768, zastoupené Mgr. Peterem Harmečko, advokátem se sídlem v Ostravě, Macharova 302/13, proti žalované L. K. (dříve N.), bytem XY, zastoupené Mgr. Martinem Urbáškem, advokátem se sídlem v Třebíči, Bráfova 764/50, o 96.800,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 9 C 49/2017, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. 4. 2019, č. j. 37 Co 119/2018-123, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora uvedeným rozhodnutím Krajský soud v Brně potvrdil rozsudek Okresního soudu v Třebíči ze dne 15. 11. 2017, č. j. 9 C 49/2017-76, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 96.800,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, a bylo rozhodnuto o povinnosti žalované k náhradě nákladů řízení; zároveň krajský soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (dále též „dovolatelka“) dovolání, které není přípustné.
Podle §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.), dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. je dovolatelka povinna v dovolání uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. musí dovolatelka vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části). Požadavek, aby dovolatelka vymezila, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, znamená, že je povinna uvést, od řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud a) odchýlil od „ustálené rozhodovací praxe“ dovolacího soudu nebo b) která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo c) která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, d) popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena (opětovně, ale) jinak.
Podle §241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Podle §239 o. s. ř. přípustnost dovolání (§237 až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení §241b odst. 1 a 2 tím nejsou dotčena.
Dovolatelka považuje dovolání za přípustné, neboť podle jejího přesvědčení se odvolací soud při řešení tří jí blíže specifikovaných otázek hmotného práva „odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu, resp. (…) řešil otázky v praxi dovolacího soudu výslovně neřešené.“
Tímto způsobem ovšem dovolatelka – posuzováno podle celého obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.) - předpoklady přípustnosti dovolání taxativně uvedené v §237 o. s. ř. řádně nevymezila, neboť Nejvyššímu soudu dává na výběr, aby jí vymezené právní otázky posoudil buď jako otázky, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe (aniž by označila, od jakého ustáleného řešení konkrétní právní otázky se odvolací soud odchýlil), popř. aby je posoudil jako dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu neřešené. Není úkolem dovolacího soudu, aby na základě odůvodnění napadeného rozhodnutí sám vymezoval předpoklady přípustnosti dovolání v souladu s §237 o. s. ř. a nahrazoval tak plnění procesní povinnosti dovolatele.
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl (§243c odst. 1 věta první o. s. ř.).
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 11. 2019
JUDr. Václav Duda
předseda senátu