ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.2989.2013.1
sp. zn. 33 Cdo 2989/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně České televize se sídlem Praha 4, Na Hřebenech II 1132/4, identifikační číslo: 000 27 383, zastoupené JUDr. Daliborem Kalcso, advokátem se sídlem Hradec Králové, Škroupova 719, proti žalované B. K. (dříve O.) , o zaplacení 2.160,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 30 C 240/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. dubna 2013, č. j. 26 Co 172/2013-16, takto:
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. dubna 2013, č. j. 26 Co 172/2013-16, a usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 18. března 2013, č. j. EPR 21282/2013-7, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Trutnově k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Trutnově usnesením ze dne 18. března 2013, č. j. EPR 21282/2013-7, odmítl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu pro zaplacení částky 2.160,- Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení a o vrácení soudního poplatku (výroky II. a III.). Postupoval podle §174a odst. 4 o. s. ř. s tím, že pro chybné označení žalované v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nelze pokračovat v řízení. Zjistil, že žalovaná označená žalobkyní příjmením „O.“ užívá od 25. 4. 2009 příjmení „K.“.
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 26. dubna 2013, č. j. 26 Co 172/2013-16, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se s postupem soudu prvního stupně podle §174a odst. 4 o. s. ř. a s poukazem na důvodovou zprávu k zákonu č. 218/2011 Sb., kterým byl novelizován občanský soudní řád, konstatoval, že začlenění odstavce 3 (nyní odstavce 4) do ustanovení §174a souvisí se skutečností, že s podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je spojena zvýhodněná sazba soudního poplatku. Uvedené zvýhodnění přitom odráží fakt, že soudy v případě elektronicky podávaných návrhů jsou méně zatíženy při zadávání dat do informačních systémů a zpracování platebních rozkazů. To by však přestalo platit v případě, že soud by měl žalobce vyzývat k opravě či doplnění vadných podání. Proto právní úprava soudy této povinnosti zbavila. V případě podání nového - již bezvadného návrhu, i nadále platí, že elektronický platební rozkaz bude vydán za zvýhodněný soudní poplatek.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost spojuje s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena. Namítá, že v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu označila žalovanou řádně, a to jménem, příjmením, které užívala do 25. 4. 2009, dále datem narození a adresou jejího bydliště, tedy nezaměnitelně. Žalovaná existuje a je pod novým příjmením evidována v centrální evidenci obyvatel. Jestliže se provdala a neoznámila jí to, měl jí tuto skutečnost sdělit soud a vyzvat ji k opravě návrhu. Na rozdíl od soudu totiž nemá prostředky ke zjišťování aktuálních příjmení poplatníků. Má za to, že z §174a odst. 2 a 4 o. s. ř. a potažmo z §42 odst. 4 o. s. ř. nevyplývá povinnost označit žalovaného aktuálním jménem a příjmením. Zdůrazňuje, že k odmítnutí návrhu podle §174a odst. 4 o. s. ř. lze přistoupit jen tehdy, jestliže návrh neobsahuje všechny náležitosti, je nesrozumitelný nebo neurčitý, a pro tyto vady nelze pokračovat v řízení. Tak tomu v posuzovaném případě nebylo. Závěrem navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 - dále opět jen „o. s. ř.“ (srov. čl. II bod 2. přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb.).
Dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou za splnění podmínky jejího advokátního zastoupení (§240 odst. 1a §241 odst. 1, 4 o. s. ř.) a je přípustné podle §237 o. s. ř.; usnesení odvolacího soudu je rozhodnutím, kterým se odvolací řízení končí, a napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a sice na výkladu §174a odst. 4 o. s. ř. v souvislosti s označením žalované v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.
Vady řízení, k nimž dovolací soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o. s. ř.), nejsou v dovolání namítány a jejich existence nevyplývá ani z obsahu spisu. Dovolací soud se proto zabýval opodstatněností dovolacího důvodu, jak jej žalobkyně obsahově vylíčila.
Prostřednictvím dovolacího důvodu podle §241a odst. 1 o. s. ř. žalobkyně zpochybnila právní závěr odvolacího soudu, podle něhož označení žalované v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu jejím dřívějším (původním) - ke dni podání návrhu neaktuálním - příjmením, je vadou podání, která brání pokračování v řízení, a pro kterou je nutno návrh na vydání elektronického platebního rozkazu odmítnout (§174a odst. 4 o. s. ř.).
Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle §174a o. s. ř. (ve znění ke dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tj. ve znění účinném od 25. 2. 2013) návrh na vydání elektronického platebního rozkazu musí kromě obecných náležitostí (§42 odst. 4) a náležitostí podle §79 odst. 1 obsahovat datum narození fyzické osoby, identifikační číslo právnické osoby nebo identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem (odst. 2). Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který neobsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, předseda senátu usnesením odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení §43 se nepoužije (odst. 4).
Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu má povahu žaloby podle §79 odst. 1 o. s. ř., jenž vymezuje náležitosti žaloby po obsahové stránce tak, že žaloba musí kromě obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, a musí z ní být patrno, čeho se žalobce domáhá. Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí žaloba dále obsahovat identifikační číslo právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníka řízení.
Z §79 odst. 1 věty druhé a třetí o. s. ř. vyplývá, že žalobce musí v žalobě označit účastníky řízení tak, aby bylo nepochybné, kdo je účastníkem řízení, aby ho nebylo možné zaměnit s někým jiným (s jinou osobou), a aby s ním soud mohl jednat. Fyzickou osobu je třeba jako účastníka řízení označit v prvé řadě jménem a příjmením, které fyzická osoba užívá na základě zápisu v knize narození nebo jiných rozhodných skutečností (uzavření manželství, rozhodnutí o povolení změny jména nebo příjmení apod.); údaj o jménu (popřípadě jménech) a příjmení musí být uveden přesně v takové podobě (znění), která odpovídá těmto skutečnostem. Neurčitým podáním, pokud jde o označení účastníka řízení, je např. podání obsahující natolik nedostatečné označení účastníků řízení, které neumožňuje jejich přesnou identifikaci. Přesnou identifikaci účastníka obvykle neumožňuje také jeho označení původním jménem, názvem nebo obchodní firmou, a nikoliv jménem, názvem nebo obchodní firmou, které fyzické nebo právnické osoby v době podání v souladu se zákonem používají. Ovšem jen takové označení účastníků řízení v žalobě, které neumožňuje jejich přesnou identifikaci, představuje nedostatek náležitosti žaloby, který brání pokračování v řízení (srovnej usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 9. 1993, sp. zn. 6 Cdo 14/93, či usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 4. 1996, sp. zn. 4 Cmo 240/96, uveřejněné v časopisu Soudní rozhledy, ročník 1996, č. 5, str. 118, jakož i Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, s. 275, 500). Má-li podání vady, je soud zpravidla povinen vyzvat účastníky postupem podle §43 o. s. ř. k jejich odstranění. Tuto povinnost soud nemá jen tehdy, stanoví-li to zákon. Z iniciativy soudu se tak neodstraňují vady návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu; je-li návrh neurčitý, soud jej bez dalšího usnesením odmítne, nelze-li pro tento nedostatek pokračovat v řízení.
V posuzovaném případě žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu označila žalovanou jako B. O. Soud prvního stupně lustrací v centrální evidenci obyvatel zjistil, že žalovaná příjmení „O.“ užívala do 25. 4. 2009 a že ke dni podání návrhu užívá příjmení „K.“. K žádosti soudu prvního stupně ze dne 11. 2. 2013, aby upřesnila označení žalované, žalobkyně sdělila, že jiné údaje upřesňující označení žalované než ty, které uvedla v návrhu, nemá k dispozici. V odvolání proti usnesení, jímž soud prvního stupně návrh na vydání elektronického platebního rozkazu odmítl, žalobkyně již uvedla současné příjmení žalované „K.“. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně v návrhu označila žalovanou (existující fyzickou osobu) příjmením, které ke dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nebylo aktuální. Jde sice o nedostatek v označení žalované, který však vzhledem k dalším uvedeným údajům o jménu, narození a bydlišti žalované nevede k pochybnostem o tom, kdo je účastnicí řízení, a vylučuje možnost její záměny s jinou osobou. Zejména zjištěná shoda data narození žalované uvedeného v návrhu s tímto údajem v centrální evidenci obyvatel, jakož i shoda dalších údajů o křestním jméně a bydlišti, totiž vylučuje zaměnitelnost žalované za někoho jiného. S názorem odvolacího soudu (který jej převzal od soudu prvního stupně), že v posuzovaném případě nebylo možno pokračovat v řízení pro vadu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu spočívající v označení žalované původním příjmením, se tak nelze ztotožnit. Odvolací soud navíc zcela pominul, že žalobkyně v odvolání napravila nepřesnost v označení žalované uvedením jejího současného příjmení „K.“. Dovolací soud si je vědom toho, že soud zásadně nemůže sám opravovat nesprávné označení strany sporu v podání a suplovat tak povinnost žalobce, avšak v tomto specifickém případě doplnění označení žalované údajem o současném příjmení, jež soud prvního stupně zjistil nahlédnutím do evidence, nelze považovat za nepatřičnou iniciativu ze strany soudu. Opodstatněnost pak postrádá přípis ze dne 11. 2. 2013, (jenž z pochopitelných důvodů nemá náležitosti výzvy podle §43 o. s. ř.), jestliže v něm soud prvního stupně žalobkyni pouze naznačil, že nepovažuje označení žalované v návrhu za postačující, ovšem výsledek šetření v evidenci obyvatel (tj. změnu příjmení žalované) jí nesdělil.
Z uvedeného vyplývá, že se žalobkyni podařilo zpochybnit správnost závěru odvolacího soudu, že vada v označení žalované dřívějším - ke dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu neaktuálním - příjmením bránila pokračování v řízení. Nejvyšší soud proto rozhodnutí odvolacího soudu zrušil, a jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí také na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243e odst. 1, 2 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 28. dubna 2014
JUDr. Blanka M o u d r á
předsedkyně senátu