ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.3032.2014.1
sp. zn. 33 Cdo 3032/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce Ing. P. G., zastoupeného Mgr. Barborou Dostálovou, advokátkou se sídlem Litomyšl, Újezdec 56, proti žalovaným 1) R. N., zastoupenému JUDr. Taťánou Pazourkovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Opletalova 1535/4, a 2) Z. N., zastoupené Mgr. Petrem Hulánem, advokátem se sídlem Praha 1, Opletalova 1535/4, o zrušení usnesení o schválení smíru, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 7 C 125/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 15. ledna 2014, č. j. 18 Co 487/2013-220, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.178,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Taťány Pazourkové, advokátky se sídlem Praha 1, Opletalova 1535/4.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 1.800,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Petra Hulána, advokáta se sídlem Praha 1, Opletalova 1535/4.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Svitavách rozsudkem ze dne 6. června 2013, č. j. 7 C 125/2012-143, zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal zrušení usnesení Okresního soudu ve Svitavách ze dne 10. 9. 2009, č. j. 7 C 74/2009-55, jímž byl schválen smír, který uzavřel žalobce se žalovaným (výrok I.); současně rozhodl o náhradě nákladů řízení státu (výrok II.) a účastníků (výroky III. a IV.).
Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 15. ledna 2014, č. j. 18 Co 487/2013-220, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. potvrdil, ve výrocích III. a IV. jej změnil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které není přípustné podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1. a 7. zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. - dále jen „o. s. ř.“).
Podle 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalobce v dovolání tento jediný způsobilý dovolací důvod neuplatnil, neboť dovolací námitky primárně nesměřuje proti právnímu posouzení věci (jak avizuje ve svém dovolání), nýbrž odvolacímu soudu vytýká nesprávnost skutkových zjištění (že při uzavírání smíru nebyl uveden omyl a že mu žalovaný nezatajil, že na plnění ze závazku ze smlouvy o dílo, která byla předmětem řízení, jeho právní předchůdce převzal plnění od jiného subjektu), z nichž při právním posouzení věci vycházel. Dovolací argumentace žalobce se odvíjí od jím tvrzeného skutkového stavu věci, a sice že byl uveden v omyl tím, že mu žalovaný zatajil, že jeho právní předchůdce přijal peněžní prostředky od jiného subjektu. Měl tedy za to, že právní předchůdce žalovaného na stavbě výrazně prodělal; motivací uzavření smíru byla jeho snaha kompenzovat vzniklé ztráty. Kdyby věděl o tom, že právní předchůdce žalovaného již finanční kompenzaci ztrát obdržel, smír by neuzavřel. Teprve na této vlastní skutkové verzi se pak žalobce snaží prosadit (podle něho správný) právní názor, že schválený smír je neplatný podle hmotného práva - konkrétně ve smyslu §49a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 - srov. §3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „obč. zák.“), a že je tak naplněna podmínka pro zrušení usnesení o schválení smíru podle §99 odst. 3 o. s. ř. Žalobce pomíjí, že u platněním způsobilého dovolacího důvodu podle §241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a že nesprávná skutková zjištění nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz §241a odst. 1 o. s. ř. a contrario).
Protože žalobce v dovolání nevymezil způsobilý důvod dovolání (§241a odst. 1 o. s. ř.), a tuto vadu ve lhůtě (§241b odst. 3 o. s. ř.) neodstranil, nezbylo než dovolání odmítnout podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť nelze v dovolacím řízení pro uvedenou vadu pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 27. srpna 2014
JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu