ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.3307.2021.1
sp. zn. 33 Cdo 3307/2021-219
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně PROFI CREDIT Czech, a. s. , se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, identifikační číslo 61860069, zastoupené JUDr. Ervínem Perthenem, MBA, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, proti žalované M. B. , bytem ve XY, zastoupené Mgr. Petrem Němcem, advokátem se sídlem v Praze 2, Slezská 1297/3, o zaplacení částky 32.985,17 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 12 C 58/2020, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 17. 3. 2021, č. j. 27 Co 323/2020-161, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.291,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ervína Perthena, MBA, advokáta.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 17. 3. 2021, č. j. 27 Co 323/2020-161, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 22. 9. 2020, č. j. 12 C 58/2020-91, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 28.422,17 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, dále částku 4.563,- Kč, a bylo rozhodnuto o nákladech řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (dále též „dovolatelka“) dovolání, které má za přípustné podle §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí – podle jejího přesvědčení - závisí na vyřešení právních otázek:
1. při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, popř. jde o otázku v rozhodovací činnosti dovolacího soudu dosud nevyřešenou, přičemž v rámci vymezení předpokladů přípustnosti dovolání odvolacímu soudu vytýká, že nepoměřoval výši úrokové sazby (86,98 % p. a.) korektivem dobrých mravů a omezil se jen na výši úroků požadovaných žalobkyní podle žaloby,
2. které nebyly dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešeny
- zda k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka stačí pouze ověření jeho příjmů a již nikoliv jeho výdajů,
- zda je absolutně neplatná úvěrová smlouva, jestliže věřitel „s odbornou péčí“ neposoudil úvěruschopnost dlužníka,
- zda „absentuje-li v případě úvěru platně uzavřená smlouva, má dlužník povinnost plnit úroky a smluvní pokutu“,
- zda je nepřezkoumatelné rozhodnutí soudu v situaci, kdy soud „rozhodne na základě prakticky shodných skutkových okolností odlišně od své předchozí rozhodovací praxe, aniž by své odchýlení odůvodnil.“
Žalobkyně navrhla dovolání jako nepřípustné odmítnout, popř. jako nedůvodné zamítnout.
Nejvyšší soud projednal dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Dovolání není přípustné.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části).
Podle §241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Podle §239 o. s. ř. přípustnost dovolání (§237 až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení §241b odst. 1 a 2 tím nejsou dotčena.
Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem (srovnej §242 odst. 3 větu první o. s. ř.); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo jde o právní otázku dosud dovolacím soudem nevyřešenou, či spočívá na vyřešení otázky procesního práva, dosud nevyřešené, a zda je tedy dovolání podle §237 o. s. ř. přípustné, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.
Přípustnost dovolání nezakládá výtka dovolatelky, že odvolací soud nezjišťoval okolnosti významné pro poměření výše úrokové sazby (86,98 % p. a.) korektivem dobrých mravů. Tímto argumentem dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Totéž platí i o její námitce, že odvolací soud řádně neodůvodnil své rozhodnutí, pokud se chtěl odchýlit od ustálené rozhodovací praxe, a jeho rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné. Přehlíží však, že k vadám řízení dovolací soud přihlédne jen tehdy, je-li dovolání přípustné (§242 odst. 3 o. s. ř.).
Dovolání není rovněž přípustné pro řešení otázky, zda k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka stačí pouze ověření jeho příjmů a již nikoliv jeho výdajů, neboť její řešení staví dovolatelka na závěru, že žalobkyně neposuzovala výdaje žalované, což je v rozporu se skutkovými závěry odvolacího soudu (a potažmo i soudu prvního stupně). Jinými slovy, žalovaná řešení této právní otázky zakládá na vlastní skutkové verzi, tj. procesně neregulérním způsobem. Shora uvedené platí i pro dovolatelkou předestřenou právní otázku, že žalobkyně neposoudila „s odbornou péčí“ její úvěruschopnost; i touto otázkou se odvolací soud řádně zabýval (srovnej odst. 1 str. 7 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu).
Předkládá-li dovolatelka dovolacímu přezkumu právní otázku, zda má dlužník povinnost plnit na úroky a smluvní pokutu, není-li smlouva o úvěru platná, pak záměrně přehlíží, že odvolací soud založil své rozhodnutí na závěru o platnosti úvěrové smlouvy ze dne 8. 9. 2015 s výjimkou ujednání o úrocích. Pro řešení této otázky tak nemůže být dovolání přípustné.
Protože dovolatelka nepředložila k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř., Nejvyšší soud její dovolání odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 30. 11. 2022
JUDr. Václav Duda
předseda senátu