Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 07.11.2019, sp. zn. 33 Cdo 3384/2019 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.3384.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.3384.2019.1
sp. zn. 33 Cdo 3384/2019-229 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci žalobce P. F. , bytem XY, zastoupeného Mgr. Jitkou Kalinovou, advokátkou se sídlem v Praze 10, Ukrajinská 874/3, proti žalované České republice – Energetickému regulačnímu úřadu , se sídlem v Jihlavě, Masarykovo náměstí 91/5, identifikační číslo 708 94 451, o žalobě proti rozhodnutí předsedkyně Energetického regulačního úřadu ze dne 29. 2. 2016, č. j. 09215/17/2015-ERU, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 20 C 106/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 2. 2017, č. j. 18 Co 300/2016-128, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Brně usnesením ze dne 20. 2. 2017, č. j. 18 Co 300/2016-128, potvrdil usnesení ze dne 19. 7. 2016, č. j. 20 C 106/2016-114, kterým Okresní soud v Jihlavě zastavil řízení, rozhodl o náhradě nákladů řízení a poučil žalobce o možnosti podat žalobu ve správním soudnictví; současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu neobsahuje obligatorní náležitost, a sice vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jeno. s. ř.“), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 51/2013, a ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013). Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, znamená, že je povinen uvést, při řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková dovolacím soudem již vyřešená právní otázka má být nyní posouzena jinak. Dovolatel shora uvedenému požadavku nedostál. Neúplnou citací ustanovení §237 o. s. ř., resp. formulací, „ že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva…anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázky posouzena jinak“, není přípustnost dovolání v režimu §237 o. s. ř. řádně vymezena, neboť dovolatel neuvedl, jakou právní otázku má za dosud neřešenou v rozhodování dovolacího soudu, případně řešenou v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu nebo za rozhodovanou dovolacím soudem rozdílně, a stejně tak neozřejmuje, které své právní závěry by měl podle jeho názoru dovolací soud revidovat (tedy nyní posoudit jinak) . Chybějící údaje týkající se přípustnosti dovolání nelze dovodit ani z obsahu tohoto podání (§41 odst. 2 o. s. ř.). Jeho podstatu totiž tvoří výhrady k postupu soudu prvního stupně, který si podle názoru dovolatele „přivlastnil materiály dotyčné věci“ a řízení zastavil jako věcně nepříslušný soud, přestože podání bylo směřováno „Správnímu soudu v Jihlavě“ . Tyto námitky především nevystihují jediný způsobilý dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř.; je jimi vytýkána zmatečnost řízení. Dovolatel se sice domáhá též přiznání náhrady nákladů řízení, zjevně je ale zaměňuje za nárok z odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním rozhodnutím, který nebyl předmětem rozhodování v dané věci a rozhodnutí odvolacího soudu tudíž není na této otázce založeno. Protože absence údaje o tom, v čem podle dovolatele spočívá splnění předpokladů přípustnosti dovolání (tj. správného vymezení přípustnosti v intencích §237 o. s. ř.), zatěžuje podání kvalifikovanou vadou, kterou již nelze odstranit, Nejvyšší soud dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 7. 11. 2019 JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/07/2019
Spisová značka:33 Cdo 3384/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.3384.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§243c odst. 1 o. s. ř.
§237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:01/19/2020
Podána ústavní stížnost sp. zn. III.ÚS 3922/19
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-12