ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.3609.2015.1
sp. zn. 33 Cdo 3609/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Moudrou ve věci žalobců neznámých dědiců po M. Ž., zemřelé dne 16. 3. 2011, zastoupených opatrovníkem JUDr. Josefem Kubíkem, advokátem se sídlem Klatovy III, Bezručova 389, proti žalované JUDr. V. Č., zastoupené JUDr. Tomášem Slavíkem, advokátem se sídlem Klatovy I, Čs. legií 42, za účasti vedlejších účastníků na straně žalující Mgr. M. K. a Mgr. Ing. P. K., zastoupených JUDr. Marií Kostrůnkovou, advokátkou se sídlem Tábor, Bělehradská 2759, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 8 C 69/2001, o dovolání JUDr. Marie Kostrůnkové, bytem Tábor, Bělehradská 2759, a vedlejšího účastníka Mgr. M. K., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 10. 2013, č. j. 11 Co 504/2013-651, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Okresní soud v Klatovech usnesením ze dne 26. 7. 2013, č. j. 8 C 69/2001-612, ustanovil podle §29 odst. 3 o. s. ř. neznámým dědicům původní žalobkyně M. Ž. zemřelé dne 16. 3. 2011, opatrovníkem JUDr. Josefa Kubíka, advokáta se sídlem v Klatovech, Bezručova 389/III.
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 31. 10. 2013, č. j. 11 Co 504/2013-651, zamítl návrh žalované na přerušení odvolacího řízení (výrok I.), usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že v řízení bude pokračováno jako s procesními nástupci původní žalobkyně M. Ž., narozené, naposledy bytem P., B. 12, zemřelé 8. 4. 2011 (správně 16. 3. 2011), s jejími neznámými dědici, kterým soud ustanovuje pro jejich zastupování v tomto řízení opatrovníka JUDr. Josefa Kubíka, advokáta se sídlem v Klatovech, Bezručova 389/III (výrok II.), a zastavil odvolací řízení v části, vedené k odvolání vedlejšího účastníka Mgr. Ing. P. K. (výrok III.).
Soudy tak rozhodly poté, co Nejvyšší soud usnesením ze dne 23. 5. 2013, č. j. 33 Cdo 659/2013-603, zrušil předchozí usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 8. 2012, č. j. 12 Co 502/2012-537, a usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 3. 2. 2012, č. j. 8 C 69/2001-489, jimiž bylo rozhodnuto, že „v řízení bude na místě původní žalobkyně M. Ž., zemřelé dne 16. 3. 2011, pokračováno s JUDr. Marií Kostrůnkovou, bytem Bělehradská 2579/6, Tábor, a s J. Ž.“ Postup soudů shledal nesprávným, neboť v dědickém řízení, v němž jako v jediném může být řešena otázka, kdo je zůstavitelův dědic, nebyli právní nástupci původní žalobkyně zjišťováni, takže okruh dědiců pro potřeby posuzované věci není dosud znám. Přitom potencionálními dědici mohou být nejen dědici ze zákona (případně jen někteří z nich vzhledem k pořízené listině o vydědění), ale i dědici ze závěti.
Proti usnesení odvolacího soudu podali vedlejší účastníci, JUDr. Marie Kostrůnková a J. Ž. dovolání. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 12. 2. 2015, č. j. 8 C 69/2001-773, které nabylo právní moci dne 14. 3. 2015, bylo řízení o dovoláních vedlejšího účastníka Mgr. Ing. P. K. a J. Ž. zastaveno.
V dovolacím řízení bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II, bod 1. a 7. zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.; dále též jen „o. s. ř.“).
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §240 odst. 1 věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Zkoumání, zda je dovolání objektivně přípustné, předchází posouzení, zda je podal ten, kdo je k tomu oprávněný.
Tím, že §240 odst. 1 o. s. ř. zakládá oprávnění účastníka podat dovolání, vymezuje osobu oprávněnou použít tento mimořádný opravný prostředek. Za účastníka oprávněného podat dovolání je třeba přitom považovat i jeho právního nástupce z titulu singulární či univerzální sukcese. V posuzovaném případě podala dovolání (též) JUDr. Marie Kostrůnková, která sice přichází v úvahu jako procesní nástupkyně původní žalobkyně, avšak okruh dědiců po původní žalobkyni není dosud znám (viz právní názor vyjádřený v odůvodnění předchozího kasačního rozhodnutí Nejvyššího soudu). Protože JUDr. Marie Kostrůnková není účastnicí řízení (o jejím procesním nástupnictví nebylo rozhodnuto), není oprávněna k podání dovolání.
Ani vedlejší účastník Mgr. M. K. není k podání dovolání oprávněn. Nejvyšší soud již ve svém rozhodnutí ze dne 27. 5. 2003, sp. zn. 25 Cdo 162/2003, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 3/2004, uzavřel, že „vedlejší účastník má podle této úpravy zásadně stejná práva a povinnosti jako účastník řízení a jeho postavení se odvíjí od účastníka, na jehož podporu vystupuje; není však oprávněn provádět úkony znamenající dispozici s řízením, s předmětem řízení nebo s úkony, které učinil sám účastník. Zákon přitom výslovně neřeší, zda je vedlejší účastník oprávněn podat dovolání. Vzhledem k tomu, že v zákoně je výslovně upravena legitimace vedlejšího účastníka pouze k podání odvolání, žaloby na obnovu řízení a žaloby pro zmatečnost při současném vymezení podmínek, za nichž může tyto opravné prostředky uplatnit (srovnej §203 odst. 1 a §231 odst. 1 o. s. ř.), zatímco o oprávnění vedlejšího účastníka podat dovolání zákon nic neuvádí, je třeba dovodit, že zákon vedlejšímu účastníku oprávnění podat dovolání nedává.“
Protože dovolání podaly osoby, které k tomu nejsou oprávněny, dovolací soud jejich dovolání odmítl (§243c odst. 3 ve spojení s §218 písm. b/ o. s. ř.). K tomu, že vedlejší účastník sdělil dne 28. 4. 2015 (tj. po podání dovolání) soudu prvního stupně, že vystupuje z řízení, lze jen uvést, že pro rozhodnutí dovolacího soudu je rozhodující stav v době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu (§243f odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. února 2016
JUDr. Blanka M o u d r á
předsedkyně senátu