ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.3800.2019.1
sp. zn. 33 Cdo 3800/2019-611
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobce S. M. , bytem XY, proti žalované B. O. , bytem XY, o žalobách pro zmatečnost proti usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 1. 2013, č. j. 14 Co 32/2013-39, a ze dne 30. 5. 2013, č. j. 14 Co 310/2013-91, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 14 Co 32/2013 a 14 Co 310/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 7. 2019, č. j. 5 Co 27/2019-561, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 12. 4. 2019, č. j. 14 Co 310/2013-525, zastavil řízení o žalobách pro zmatečnost proti usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 1. 2013, č. j. 14 Co 32/2013-39 a ze dne 30. 5. 2013, č. j. 14 Co 310/2013-91; současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Usnesením ze dne 31. 7. 2019, č. j. 5 Co 27/2019-561, Vrchní soud v Olomouci rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se závěrem krajského soudu, že žalobce ve stanovené 15 denní lhůtě soudní poplatek ze žalob pro zmatečnost nezaplatil; proto postupoval správně, když řízení o žalobách pro zmatečnost podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastavil.
Žalobce podal proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání, jehož podstatná část je nečitelná. V závěru dovolání požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II. bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o. s. ř.“).
Podle ustanovení §2 o. s. ř. soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno.
Podle ustanovení §6 o. s. ř. postupuje soud v řízení předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.
Podle ustanovení §41a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží k úkonu účastníka, který není za řízení přípustný.
Z ustanovení §241 o. s. ř. se podává, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy (odstavec 1). Odstavec 1 neplatí, a/ je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání, b/ je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v §21, 21a, anebo v §21b, která má právnické vzdělání (odstavec 2). Odstavec 1 neplatí také tehdy, je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle §26a, jedná-li jménem státu za zastoupenou obec osoba uvedená v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání (odstavec 3). Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21, 21a, 21b, anebo v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání (odstavec 4).
Z obsahu spisu dovolací soud zjistil, že žalobce v celém řízení zahlcuje soudy nesrozumitelnými a nečitelnými podáními. Těmito procesními obstrukcemi dlouhodobě zneužívá svá procesní práva, a to nikoliv za účelem soudní ochrany; způsobuje bezdůvodné průtahy v soudním řízení a jeho postup tak nemůže požívat právní ochrany. Zneužití procesního práva totiž může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení. Má-li zneužití práva účastníkem podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu ve shodě s §41a odst. 3 o. s. ř. jako k nepřípustnému nebude přihlížet (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 32 Cdo 5201/2017, ze dne 24. 5. 2018, sp. zn. 29 NSČR 81/2018, ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. 29 NSČR 104/2017, ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016, a Lavický, Petr. §2 /Předmět právní úpravy; zákaz zneužití/. In: Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád /§1 až 250l/., Řízení sporné. Praktický komentář . 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer. 2016. 1116 s. ISBN 978-80-7478-986-1. str. 9n. marg. č. 6).
V situaci, kdy dovolací soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, a kdy žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení – ač byl s následky nečinnosti srozuměn – dovolací soud řízení o dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci zastavil (§241b odst. 2, §104 odst. 2 o. s. ř.).
Výrok o nákladech dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 11. 2019
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu