ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.4108.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 4108/2017-137
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně innogy Energie, s.r.o. , se sídlem v Praze 10, Limuzská 3135/12 (identifikační číslo 499 03 209), zastoupené Mgr. Kamilem Stypou, advokátem se sídlem v Praze 2, Rubešova 162/8, proti žalované N. N. , se sídlem XY, o 16.778,45 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 7 C 14/2016, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 17. 5. 2017, č.j. 59 Co 42/2017-112, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.516,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. Kamila Stypy, advokáta.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozsudkem ze dne 17. 5. 2017, č. j. 59 Co 42/2017-112, změnil rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ze dne 8. 11. 2016, č. j. 7 C 14/2016-78, tak, že žalované uložil zaplatit žalobkyni 16.778,45 Kč s 7,05% úroky z prodlení z částky 22.243,08 Kč od 19. 3. 2013 do 20. 6. 2013 a 7,05% úroky z prodlení z částky 16.778,45 Kč od 21. 6. 2013 do zaplacení; žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 36.409,20 Kč. Podle odvolacího soudu právní předchůdkyně žalobkyně jako obchodnice s elektřinou neměří množství žalovanou (zákaznicí) odebrané elektrické energie (neodčítá údaje o faktickém stavu elektroměru), ale při vyúčtování ceny odebrané elektrické energie spoléhá na údaje sdělené operátorem trhu. Cenu elektrické energie za období od 14. 1. 2012 do 31. 12. 2012 nebyla právní předchůdkyně žalobkyně povinna účtovat jen na základě odečtu údajů elektroměru k datu účinnosti změny dodavatele (1. 1. 2013); podkladem pro vyúčtování mohly být i náhradní údaje z měření, jejichž chybně stanovené hodnoty lze následně opravit. Žalobkyně prokázala – argumentuje odvolací soud –, že v opravném daňovém dokladu z 26. 2. 2013 vyúčtovala cenu elektrické energie podle údajů z měření zjištěných v souladu s právními předpisy.
V dovolání, kterým napadla rozhodnutí odvolacího soudu, žalovaná prosazuje názor, podle něhož žalobkyně nemohla poté, co určila „způsob, jakým vyúčtuje elektrickou energii,“ změnit způsob určení výpočtu odebrané elektřiny „na základě zjištění v měřícím zařízení.“ Z ustanovení §4 odst. 3 vyhlášky č. 82/2011 Sb. vyvozuje, že odhad je přípustný pouze v případě, kdy nejsou dostupné údaje zaznamenané měřícím zařízením, a to podle výše spotřeby za předcházející srovnatelné období. V projednávané věci však údaje měřícího zařízení byly k dispozici, ovšem provozovatel distribuční soustavy nesplnil povinnost při změně dodavatele učinit odečet stavu. Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalobkyně ve vyjádření argumentuje tím, že postupovala v souladu s právními předpisy. Obchodník s elektřinou je povinen držet se informací od operátora a opravit vyúčtování dodané elektřiny, poskytne-li operátor odlišné údaje. Provozovatel distribuční soustavy nepochybil, určil-li stav měřícího zařízení ke dni změny dodavatele odhadem; skutečnost, že měřidlo bylo dostupné a stav bylo možné zjistit i odečtem, není podstatné (§30a odst. 8, 9 vyhlášky č. 541/2005 Sb.). Provozovatel tímto způsobem nezměnil volbu (odhad), pouze „dosadil do rovnice další proměnou“ (podařilo se mu tak odhad přiblížit skutečnosti). Navrhla zamítnutí dovolání.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Podle §241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Dovolání je přípustné, protože rozhodnutí odvolacího soudu týkající se vztahu ze spotřebitelské smlouvy, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky hmotného práva (způsob získání údajů z měření elektřiny při změně dodavatele), která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena (§237, §239 o.s.ř.).
Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle §49 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákonů č. 151/2002 Sb., č. 262/2002 Sb., č. 278/2003 Sb., č. 356/2003 Sb., č. 670/2004 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 342/2006 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 158/2009 Sb., č. 223/2009 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 281/2009 Sb., č. 155/2010 Sb., č. 211/2011 Sb., č. 299/2011 Sb., č. 420/2011 Sb. a č. 165/2012 Sb. (dále jen „zákon č. 458/2000 Sb.“), zajišťuje měření v přenosové soustavě provozovatel přenosové soustavy a v distribuční soustavě příslušný provozovatel distribuční soustavy. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh. U zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí může být časový průběh nahrazen typovým diagramem dodávek . Typovým diagramem se v elektroenergetice rozumí „diagram charakterizující roční průběh spotřeby elektřiny u zákazníka, který se používá pro vyhodnocování odchylek“ (srov. §2 odst. 2 písm. a/ bod 14 zákona č. 458/2000 Sb.).
Podle §30a odst. 8 vyhlášky Energetického regulačního úřadu č. 541/2005 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění vyhlášek č. 552/2006 Sb., č. 365/2007 Sb., č. 454/2008 Sb., č. 468/2009 Sb., č. 400/2010 Sb., č. 371/2011 Sb. a č. 438/2012 Sb. (dále jen „vyhláška č. 541/2005 Sb.“), provede provozovatel přenosové soustavy nebo příslušný provozovatel distribuční soustavy k datu účinnosti změny dodavatele nebo subjektu zúčtování odečet způsobem upraveným právním předpisem, který stanoví podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů, v případě odběrných nebo předávacích míst s měřením typu C stanoví stav měřicího zařízení postupem podle odstavce 9 a zjištěné údaje následně zašle operátorovi trhu. Operátor trhu tyto údaje bez zbytečného odkladu předá předchozímu subjektu zúčtování a dodavateli k doúčtování a vyrovnání závazků. Operátor trhu předá údaj o konečném stavu měřicího zařízení na žádost také novému dodavateli a novému subjektu zúčtování. Údaje se nezasílají v případě, že je předchozí dodavatel součástí vertikálně integrovaného podnikatele, jehož součástí je provozovatel distribuční soustavy, a toto odběrné místo je v systému operátora trhu zaregistrováno nově. K datu účinnosti změny dodavatele zpřístupní operátor trhu novému subjektu zúčtování a novému dodavateli v informačním systému údaje o plánované roční spotřebě elektřiny v jednotlivých odběrných místech zákazníků s měřením typu C , kterým bude nový dodavatel dodávat elektřinu. Po nabytí účinnosti změny dodavatele předává operátor trhu novému subjektu zúčtování a novému dodavateli údaje o skutečných množstvích elektřiny v rozsahu podle právního předpisu, který stanoví podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů.
Podle §30a odst. 9 vyhlášky č. 541/2005 Sb. stanovení stavu měřicího zařízení u odběrných nebo předávacích míst s měřením typu C provádí provozovatel distribuční soustavy odečtem k datu účinnosti změny dodavatele nebo subjektu zúčtování nebo odhadem stavu měřicího zařízení k datu účinnosti změny dodavatele nebo subjektu zúčtování s využitím přiřazeného přepočteného typového diagramu a poslední aktuální předpokládané roční spotřeby elektřiny nebo na základě samoodečtu účastníka trhu k datu účinnosti změny dodavatele nebo subjektu zúčtování a dodaným provozovateli distribuční soustavy přímo nebo prostřednictvím stávajícího nebo nového dodavatele do 5 pracovních dnů od data účinnosti změny dodavatele. Takto stanovené hodnoty předává provozovatel distribuční soustavy operátorovi trhu do 10 pracovních dnů od data účinnosti změny dodavatele nebo subjektu zúčtování.
V rozhodné době právním předpisem, na který odkazuje §30a odst. 8 vyhlášky č. 541/2005 Sb., byla vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění vyhlášky č. 476/2012 Sb. (dále jen „vyhláška č. 82/2001 Sb.“). V ustanovení §4 odst. 2 citovaná vyhláška definovala údaje z měření elektřiny jako a) údaje zaznamenané měřicím zařízením, popřípadě vypočtené na základě údajů z měřicího zařízení, b) údaje předané zákazníkem nebo výrobcem elektřiny provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, pokud výše spotřeby nebo dodávky elektřiny v daném odběrném místě nebo předávacím místě odpovídá charakteru spotřeby nebo dodávky elektřiny a průběhu spotřeby předcházejících období (dále jen „samoodečty“), c) náhradní údaje získané výpočtem, odhadem nebo vzájemným odsouhlasením provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy se zákazníkem, výrobcem elektřiny nebo provozovatelem jiné distribuční soustavy. Pokud nejsou dostupné údaje zaznamenané měřicím zařízením, výpočet náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce elektřiny a o jejím průběhu při prokazatelné závadě měřicího zařízení, při opravě chybných nebo doplnění chybějících hodnot provede provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě protokolu autorizované zkušebny nebo zprávy o závadě měřicího zařízení podle výše spotřeby elektřiny v předcházejícím srovnatelném období při srovnatelném charakteru odběru elektřiny, v němž byl odběr elektřiny řádně měřen, nebo dodatečně podle výše spotřeby nebo dodávky elektřiny zjištěné na základě kontrolního odečtu v následujícím období (§4 odst. 3 vyhlášky č. 82/2011 Sb.). Při změně dodavatele elektřiny, provozovatele distribuční soustavy, subjektu zúčtování, výrobce elektřiny nebo zákazníka, při změně tarifu a při změně provedené na měřícím zařízení musí být vždy provedeno zpracování údajů z měření elektřiny (§4 odst. 8 vyhlášky č. 82/2011 Sb.).
Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. §241a odst. 1 o.s.ř. a contrario ), je totožný s tím, který po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně.
Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí nízkého napětí produktové řady RWE STABIL 2012 z 16. 6. 2011 se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalované do odběrného místa silovou elektřinu pro potřeby domácnosti vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit dopravu elektřiny a související služby. Za dodanou elektřinu a za její dopravu a související služby se žalovaná zavázala zaplatit cenu stanovenou žalobkyní, resp. cenu regulovanou. Ujednání o způsobu měření dodané elektrické energie v případě ukončení právního vztahu smlouva (ani obchodní podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny) neobsahovala. Právní vztah smlouvou založený byl s účinností od 1. 1. 2013 ukončen; žalovaná sjednala smlouvu s jiným obchodníkem s elektřinou (E.ON Česká republika s.r.o.). Odběrné místo žalované jako zákazníka kategorie D (domácnost) bylo místem s měřením typu C (§1 odst. 2 písm. c/, §2 odst. 5 vyhl. č. 82/2011 Sb.). Právní předchůdkyně žalobkyně 9. 1. 2013 vyúčtovala za období od 14. 1. 2012 do 31. 12. 2012 cenu za odběr 0,967 MWh [rozdíl mezi konečným stavem 22,274 MWh stanoveným odhadem k 31. 12. 2012 (§30a odst. 9 vyhl. č. 541/2005 Sb.) a počátečním stavem 21,307 MWh zjištěným 14. 1. 2012]. Počáteční stav 21,307 MWh byl totožný se stavem za předcházející období od 1. 11. 2011 do 13. 1. 2012 zjištěným odečtem 13. 1. 2012. Stav elektroměru v odběrném místě k 31. 12. 2012 nebyl zjištěn odečtem, ale množství odebrané elektřiny bylo stanoveno odhadem (22274 kWh). Dne 16. 1. 2013, kdy byl proveden skutečný periodický odečet s výsledkem 27489 kWh, vyšlo najevo, že odhad byl podhodnocen, a proto právní předchůdkyně žalobkyně údaj výpočtem podle typového diagramu dodávky zpětně opravila na hodnotu 27204 kWh, od níž žalované účtoval za dodávky již nový obchodník s elektřinou. Závěrečné vyúčtování dodávky elektrické energie od 14. 1. 2012 do 31. 12. 2012 počítalo s rozdílem mezi konečným stavem 27204 MWh a počátečním stavem k 13. 1. 2012 (21307 MWh), tj. 5897 MWh. Servisní kontrola 25. 1. 2013 nezjistila závadu elektroměru výrobního čísla 204927.
V projednávané věci není pochyb o tom (ani dovolatelka to nesporuje), že provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy mohl pro účely vyúčtování ceny údaje z měření (stav elektroměru) k datu účinnosti změny dodavatele elektřiny s ohledem na charakter odběrného místa zjistit nejen odečtem, ale i odhadem stavu měřícího zařízení podle typového diagramu dodávky (srov. §49 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., §30a odst. 8, 9 vyhlášky č. 541/2005 Sb., §4 odst. 8 vyhlášky č. 82/2011 Sb.). Okolnost, že údaje zaznamenané měřícím zařízením jsou dostupné, na tom nic nemění. Výpočet náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce elektřiny a o jejím průběhu provozovatelem přenosové distribuční soustavy přichází v úvahu nejen, je-li měřící zařízení vadné, ale i při opravě chybných nebo doplnění chybějících hodnot, a to podle výše spotřeby elektřiny v předcházejícím srovnatelném období nebo dodatečně podle výše spotřeby či dodávky elektřiny zjištěné na základě kontrolního odečtu v následujícím období (srov. §4 odst. 3 vyhlášky č. 82/2011 Sb.). Takto dodatečně stanovené hodnoty se považují za údaje z měření elektřiny (§4 odst. 2 písm. c/ vyhlášky č. 82/2011 Sb.) a jsou podkladem vyúčtování ceny při změně dodavatele (srov. §49 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., §30a odst. 8 vyhlášky č. 541/2005 Sb.).
Lze uzavřít, že otázku, pro niž bylo dovolání připuštěno, vyřešil odvolací soud ve shodě s tím, co je uvedeno shora, tj. správně; Nejvyšší soud proto dovolání zamítl (§243d odst. 1 písm. a/ o.s.ř.).
Žalovaná sice napadla rozhodnutí odvolacího soudu ve všech výrocích, ale ve vztahu k výroku o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů žádnou argumentaci nevznesla.
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Poté, co Ústavní soud zrušil vyhlášku č. 484/2000 Sb. (srov. nález ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, publikovaný ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 116/2013), výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle ustanovení §1 odst. 1, 2, §2, §6 odst. 1, §7 bodu 5, §8 odst. 1 a §11 odst. 1 písm. k/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v rozhodném znění (dále jen „advokátní tarif“), tj. částkou 1.780 Kč. Součástí nákladů je paušální částka náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300 Kč (§13 odst. 1, 3 advokátního tarifu) a částka 436,80 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (§137 odst. 3, §151 odst. 2 o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 20. 2. 2019
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu