ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.4447.2009.1
sp. zn. 33 Cdo 4447/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce V. D. , zastoupeného Mgr. Jiřím Hrubanem, advokátem se sídlem v Blansku, Rožmitálova 5, proti žalované RHINOCEROS, akciové společnosti se sídlem v Mostě, Moskevská 1/14, zastoupené JUDr. Dušanem Rendlem, advokátem se sídlem v Mostě, SNP 1872, o zaplacení 68.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 9 C 470/2004, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. dubna 2009, č. j. 11 Co 534/2008-119, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.770,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jiřího Hrubana, advokáta se sídlem v Blansku, Rožmitálova 5.
Odůvodnění:
Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. dubna 2009, č. j. 11 Co 534/2008-119, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 17. června 2008, č. j. 9 C 470/2004-92, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do 30. 6. 2009 - dále jen „o. s. ř.“ (srovnej článek II bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř).
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
Dovoláním zpochybněná právní otázka platnosti formulářové smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva nepatří z hlediska rozhodovací činnosti dovolacího soudu mezi ty, které by dosud nebyly řešeny a nebyla odvolacím soudem vyřešena v rozporu s hmotným právem (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2008, sp. zn. 31 Odo 495/2006, ze dne 4. 6. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1254/2007, ze dne 10. 9. 2009, sp. zn. 28 Cdo 3058/2009, nebo ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 33 Cdo 5145/08).
Je nadbytečné vyjadřovat se k námitce, jíž dovolatelka zpochybňuje rovněž závěr odvolacího soudu dovozující, že neplatná je i smlouva o půjčce, která vznikla jako závazek hlavní, zajištěný institutem vyplývajícím ze smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva, neboť obě smlouvy tvoří neoddělitelný celek, smlouva o půjčce je podmíněna existencí smlouvy o zajišťovacím převodu práva, každá ze smluv byla uzavírána s vědomím uzavření smlouvy druhé a vůle účastníků při uzavření každé ze smluv jednoznačně směřovala k tomu, aby obě tyto smlouvy vyvolaly komplexní úpravu vzájemných závazku smluvních stran. Podle §457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. I kdyby tedy byla uvedená výhrada žalované opodstatněná, nemohla by mít vliv na správnost právního posouzení dané věci, neboť důsledky citovaného ustanovení jsou stejné, jak v případě neplatnosti smlouvy, tak v případě smlouvy, která byla zrušena v důsledku odstoupení. Případný úspěch zmíněné dovolací námitky by se proto nemohl projevit pro žalovanou příznivým výsledkem.
Lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný a dovolací soud je proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalované, jejíž dovolání bylo odmítnuto, dovolací soud uložil povinnost zaplatit žalobci náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 2.470,- Kč (§3 odst. 1, §10 odst. 3, §15 v návaznosti na §14 odst. 1, §16 odst. 2 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§2 odst. 1 a §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění). Ve smyslu ustanovení §149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 25.ledna 2011
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu