ECLI:CZ:NS:2009:33.CDO.5145.2008.1
sp. zn. 33 Cdo 5145/2008
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce L. T., zastoupeného advokátem, proti žalované R., akciové společnosti, zastoupené advokátem, o 68.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mostu pod sp. zn. 9 C 31/2005, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. června 2008, č. j. 11 Co 666/2006-105, takto:
I. Dovolání se zamítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Mostu rozsudkem ze dne 23. května 2006, č. j. 9 C 31/2005-52, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 68.000,- Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím, a rozhodl o nákladech řízení. Vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne 29. 11. 2003 smlouvu o půjčce, na jejímž základě žalobce půjčil žalované částku 68.000,- Kč. Ve stejný den byla mezi týmiž subjekty uzavřena také smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva. Podle článku III. smlouvy
o půjčce se žalovaná zavázala v souladu se smlouvou o zajišťovacím převodu vlastnického práva převést na žalobce vlastnické právo ke dvěma kusům cenných papírů „U. S. T. S. S. I. P. 0,00%“; bylo sjednáno, že věřitel (žalobce) je oprávněn od smlouvy o půjčce odstoupit v případě, že dlužník (žalovaná) nesplní ve lhůtě 150 dní od podpisu smlouvy povinnost převést vlastnické právo k dvěma kusům cenných papírů. V článku I. smlouvy o zajišťovacím převodu práva se nabyvatel (žalobce) zavázal, že založí na své jméno účet u obchodníka s cennými papíry, kterého určí převodce (žalovaná) a splní podmínky nezbytné pro uskutečnění převodu vlastnického práva k cenným papírům. Naproti tomu se převodce zavázal oznámit při podpisu této smlouvy jméno a sídlo obchodníka s cennými papíry, a poté, kdy mu bude nabyvatelem sděleno číslo založeného účtu, převést na něj dva kusy cenných papírů ve lhůtě 150 dní od podpisu smlouvy a obdržení oznámení o založení účtu. Do dohodnuté lhůty se neměla započítávat doba od odeslání podkladů pro realizaci převodu vlastnického práva ke dvěma kusům cenných papírů do jejich zpětného doručení žalované. Žalobce dopisem ze dne 16. 6. 2004 odstoupil od smlouvy o půjčce a požádal žalovanou o vrácení peněz. Ta mu dopisem ze 17. 8. 2004 sdělila, že k převodu cenných papírů nedošlo, neboť si dosud nezřídil potřebný účet a odstoupení považuje za neplatné. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně s odkazem na §48 odst. 1 obč. zák. dovodil, že odstoupení od smlouvy provedené žalobcem je předčasné a neplatné, jelikož si sám nezřídil účet u obchodníka s cennými papíry, ačkoli mu žalovaná sdělila jeho jméno i sídlo. Z uvedeného důvodu nezačala běžet lhůta 150 dní, jejímž marným uplynutím by mu vzniklo právo odstoupit od smlouvy o půjčce.
Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 5. června 2008, č. j.
11 Co 666/2006-105, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 68.000,- Kč s 2,5 % úrokem z prodlení od 18. 8. 2004 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Správnými shledal skutková zjištění soudu prvního stupně, neztotožnil se však s jeho právním posouzením věci. Jestliže je smlouva o půjčce včetně ujednání o možnosti od ní odstoupit (§48 odst. 1 obč. zák.) platným právním úkonem, neplatí totéž o smlouvě o zajišťovacím převodu práva. Jejím předmětem může být jen existující převoditelné právo dlužníka. Ze čl. I. a V. této smlouvy vyplývá, že žalovaná v době převodu (tj. dne 29. 11. 2003) nebyla vlastnicí uvedených dvou kusů cenných papírů a z tohoto důvodu je smlouva o jejich zajišťovacím převodu absolutně neplatná, neboť svými účinky zákon, jeho účel a smysl obchází (§39 obč. zák.). Má-li totiž zajišťovací institut podle §553 obč. zák. plnit svou roli, musí právo, jehož převodem má být splnění závazku zajištěno, existovat již v době tohoto převodu. Proto je neplatná nejen smlouva o zajišťovacím převodu práva ze dne 29. 11. 2003, ale rovněž ta ujednání ve smlouvě o půjčce, která na uvedenou smlouvu o zajišťovacím převodu výslovně odkazují. Neplatností není postiženo ujednání o možnosti žalobce odstoupit od smlouvy o půjčce v případě, že ve lhůtě 150 dnů od podpisu této smlouvy na něj žalovaná nepřevede vlastnické právo k uvedeným cenným papírům. Žalobci tak nic nebránilo, aby po uplynutí sjednané lhůty od smlouvy o půjčce odstoupil, což učinil dopisem ze dne 13. 6. 2004. Plnění ze zrušené smlouvy je tak žalovaná povinna žalobci vrátit.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž odvolacímu soudu vytýká, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Brojí proti závěru odvolacího soudu, že smlouva
o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne 29. 11. 2003 je podle §39 obč. zák. absolutně neplatná a že neplatností jsou postiženy rovněž ty části smlouvy o půjčce, které se na ni odvolávají, zejména zákaz jednostranného odstoupení od smlouvy o půjčce v případě, že žalobce včas a řádně nesplní svoje závazky plynoucí ze smlouvy o zajišťovacím převodu práva, neboť tyto povinnosti se staly součástí smlouvy o půjčce. V té souvislosti odvolacímu soudu vytýká nesprávný skutkový závěr, že ke dni uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu práva neměla na svém účtu u společnosti B. & p. , a. s., sporné cenné papíry; tuto skutečnost odvolací soud vůbec nezjišťoval a dovodil ji pouze výkladem čl. I smlouvy o zajišťovacím převodu práva. S tímto odůvodněním dovolatelka navrhla zrušit rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátit k dalšímu řízení.
Dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou a je přípustné podle
§237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Nejvyšší soud proto rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumal v napadeném rozsahu vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně toho, jak byly obsahově vymezeny (§242 odst. 3 o. s. ř.).
Podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. lze dovolání podat z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesprávným právním posouzením je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci právních předpisů se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo sice aplikoval správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popřípadě ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry.
Naplnění tohoto dovolacího důvodu spatřuje žalovaná v nesprávném závěru
o neplatnosti smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne 29. 11. 2003.
Podle článku I. smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva uzavřené dne 29. 11. 2003 (dále jen „smlouva o zajišťovacím převodu práva“) mezi účastníky řízení, převodce (žalovaná) prohlašuje, že zakoupí cenné papíry „U. S. T. S. S. I. P. 0,00%“ splatné v roce 2023 v nominální hodnotě 1 ks a 1.000 USD. Nabyvatel (žalobce) se zavazuje, že založí na svoje jméno účet u obchodníka s cennými papíry, kterého určí převodce a splní podmínky nezbytné pro uskutečnění převodu vlastnického práva k cenným papírům. Převodce se zavazuje, že při podpisu této smlouvy oznámí nabyvateli jméno a sídlo obchodníka s cennými papíry, u kterého si nabyvatel zřídí účet a poté, co mu nabyvatel oznámí číslo založeného účtu, že převede na nabyvatele dva kusy uvedených cenných papírů, a to do 150 dnů od podpisu této smlouvy a obdržení oznámení nabyvatele o založeném účtu. Převod vlastnického práva k cenným papírům oznámí nabyvateli pověřený obchodník s cennými papíry. Účelem převodu vlastnického práva ke dvěma kusům uvedených cenných papírů je zajištění závazků převodce, které má vůči nabyvateli z titulu smlouvy o půjčce, kterou účastníci uzavřeli dne 29. 11. 2003.
Podle článku III. smlouvy o zajišťovacím převodu práva, se účastníci dohodli, že včasné a řádné splnění závazku převodce plynoucího z půjčky, které je zajištěno touto smlouvou, je rozvazovací podmínkou, tzn. že uplynutím dne, ve kterém dojde k úplnému zániku zajišťovaného závazku vůči nabyvateli, přechází vlastnické právo k dvěma kusům cenných papírů zpět na převodce. Opětovné nabytí vlastnického práva převodcem bude osvědčeno písemným protokolem podepsaným oběma účastníky.
Podle článku IV. smlouvy o zajišťovacím převodu práva, pro případ, že převodce nesplní svoje závazky z půjčky vůči nabyvateli do 1 měsíce po splatnosti závazku z půjčky, je nabyvatel oprávněn s cennými papíry nakládat podle svého uvážení s tím, že pohledávka nabyvatele včetně příslušenství plynoucí z půjčky je převodem vlastnického práva k dvěma kusům cenných papírů na nabyvatele zcela uspokojena.
Podle článku I. smlouvy o půjčce uzavřené ze dne 29. 11. 2003 mezi účastníky řízení (dále jen „smlouva o půjčce“), věřitel (žalobce) poskytuje, resp. poskytl dlužníkovi (žalované) půjčku ve výši 68.000,- Kč splatnou včetně úroku do 20 let
od podpisu této smlouvy proti zpětnému převodu vlastnického práva ke dvěma kusům cenných papírů „U. S. T. S. S. I. P. 0,00%“, ke kterým získá věřitel vlastnické právo na základě smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva, kterou účastníci uzavřou současně s touto smlouvou.
Podle článku III. smlouvy o půjčce se dlužník zavazuje převést na věřitele vlastnické právo ke dvěma kusům cenných papírů uvedených v článku I. této smlouvy,
a to v souladu se smlouvou o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne
29. 11. 2003. Věřitel je oprávněn od této smlouvy jednostranně odstoupit v případě, že na něho dlužník nepřevede ve lhůtě 150 dnů od podpisu této smlouvy vlastnické právo k uvedeným cenným papírům. Do této lhůty se nezapočítává doba od odeslání podkladů pro realizaci převodu vlastnického práva ke dvěma kusům cenných papírů na věřitele do jejich zpětného doručení dlužníkovi. Odstoupení je účinné dnem doručení oznámení o odstoupení, dlužník se zavazuje pro tento případ vrátit půjčku věřiteli bez zbytečného odkladu na účet uvedený věřitelem. Věřitel není oprávněn od této smlouvy jednostranně odstoupit, jestliže včas a řádně nesplní svoje závazky plynoucí ze smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne 29. 11. 2003.
Podle §39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
Podle §553 odst. 1 obč. zák. splnění závazku může být zajištěno převodem práva dlužníka ve prospěch věřitele (zajišťovací převod práva). Podle §553 odst. 2 obč. zák. smlouva o zajišťovacím převodu práva musí být uzavřena písemně.
Otázkou zajišťovacího převodu vlastnického práva a platností smluv, na jejichž základě k převodu má dojít, se zabýval velký senát Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 15. října 2008, sp. zn. 31 Odo 495/2006. V něm přijal závěr, že zajišťovacím převodem práva ve smyslu §553 obč. zák. se i bez výslovného zakotvení rozvazovací podmínky ve smlouvě rozumí ujednání o převodu práva s rozvazovací podmínkou, jejímž splněním se vlastníkem věci bez dalšího stává původní majitel (dlužník, který toto zajištění dal). Nejvyšší soud se jednoznačně postavil za názor, že smlouva o zajišťovacím převodu práva, která neobsahuje ujednání o tom, jak se smluvní strany vypořádají v případě, že dlužník zajištěnou pohledávku věřiteli řádně a včas neuhradí, je absolutně neplatná. Totéž platí, obsahuje-li uvedená smlouva v dotčeném směru pouze ujednání, podle kterého se věřitel při prodlení dlužníka s úhradou zajištěné pohledávky bez dalšího (nebo na základě jednostranného úkonu věřitele) stane trvalým vlastníkem převedeného majetku při současném zániku zajištěné pohledávky.
Z pohledu těchto přijatých zásad je správný závěr odvolacího soudu, že smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva k cenným papírům je neplatná.
Smluvní ujednání článku IV. smlouvy o zajišťovacím převodu práva, podle něhož v případě prodlení žalované se splněním závazku vyplývajícího ze smlouvy
o půjčce „… je nabyvatel oprávněn s cennými papíry nakládat podle svého uvážení s tím, že pohledávky nabyvatele včetně příslušenství plynoucí z půjčky je převodem vlastnického práva ke 2 ks cenných papírů na nabyvatele zcela uspokojena“, je oním případem nepřípustného ujednání ve smlouvě o zajišťovacím převodu práva, s nímž je spojována neplatnost takové smlouvy (jde o obdobu tzv. propadné zástavy).
Je-li neplatná smlouva o zajišťovacím převodu práva, nelze se domáhat splnění dohodnutých povinností, na které byl převod práva na žalobce vázán (poskytnout potřebnou součinnost ke splnění závazku žalované). Tato okolnost se bezprostředně dotýká smlouvy o půjčce ze dne 29. 11. 2003, neboť zákaz od ní odstoupit vztažený
k porušení povinnosti žalobce řádně a včas splnit své závazky ze smlouvy
o zajišťovacím převodu práva se v důsledku neplatnosti posledně citované smlouvy stává obsoletním. Nezajistila-li žalovaná převedení dvou kusů dohodnutých cenných papírů na žalobce ve lhůtě 150 dnů od podpisu smlouvy o půjčce (viz její článek III.), vzniklo mu podle dohody (§48 odst. 1 obč. zák.) právo od smlouvy o půjčce odstoupit.
Z pohledu dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. a jeho obsahového vymezení je rozsudek odvolacího soudu správný.
S ohledem na shora učiněný závěr o neplatnosti smlouvy o zajišťovacím převodu práva se dovolací soud již nezabýval dovolací výhradou vůči skutkovému závěru odvolacího soudu; není-li smlouva o zajišťovacím převodu práva platná, je nadbytečné se zabývat tím, zda skutkové zjištění o vlastnickém právu žalované k převáděným cenným papírům je správné či nikoliv; i kdyby tato výhrada byla důvodná, nemohla by mít vliv na správné právní posouzení věci.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. za stavu, kdy žalobci podle obsahu spisu nevznikly v této fázi řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči žalované právo.
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. června 2009
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.
předsedkyně senátu