ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.602.2012.1
sp. zn. 33 Cdo 602/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce M. H. , zastoupeného JUDr. Štěpánkou Šilhánkovou, advokátkou se sídlem Praha 5, V Lipkách 775/1, proti žalované JIPKA Praha 13, s. r. o. se sídlem Praha 5, Nušlova 2515/4, identifikační číslo: 28429681, zastoupené Mgr. Janem Válkem, advokátem se sídlem Praha 9, Ocelářská 799, o zaplacení částky 12.737,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 18 C 329/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. května 2011, č. j. 72 Co 185/2011-70, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.252,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jana Válka, advokáta se sídlem Praha 9, Ocelářská 799.
Odůvodnění:
Přípustnost dovolání žalobce proti rozsudku ze dne 25. května 2011, č. j. 72 Co 185/2011-70, kterým Městský soud v Praze potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 7. prosince 2010, č. j. 18 C 329/2009-47, ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 12.737,- Kč s 22 % ročním úrokem z této částky od 1. 7. 2009 do zaplacení, je vyloučena podle §237 odst. 2 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), neboť dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit ani námitka žalobce, že pro něj, jakožto invalidu, se v daném případě nejedná o bagatelní spor.
Poněvadž přípustnost dovolání nepřipadá v úvahu ani proti výroku rozsudku, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2003), je zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky je proto odmítl (§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za stavu, kdy žalované vznikly náklady v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta, které sestávají z odměny advokáta ve výši 2.410,- Kč (§2 odst. 1, §3 odst. 1 bod 4. ve spojení s §10 odst. 3, §15 ve spojení s §14 odst. 1, §16 odst. 2 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§2 odst. 1, §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a z částky 542,- Kč, odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§137 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 29. února 2012
JUDr. Blanka M o u d r á, v. r.
předsedkyně senátu