ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.636.2011.1
sp. zn. 33 Cdo 636/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce I. H. , zastoupeného JUDr. Jitkou Šťastnou, advokátkou se sídlem v Uherském Hradišti, Prostřední 128, proti žalovaným 1) P. K. , a 2) Ing. L. H , o 767.288,- Kč, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 11 Cm 140/2003, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. září 2010, č. j. 1 Cmo 46/2010-377, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozsudku vrchního soudu, kterým byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28. července 2009, č. j. 11 Cm 140/2003-283, ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 767.288,- Kč, a bylo rozhodnuto o nákladech řízení, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (čl. II. bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Předpokladem přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. Podle §237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
Bezcenné jsou proto námitky žalobce, že odvolací soud neúplně zjistil skutkový stav věci, že pominul část jeho žalobních tvrzení a že z provedených důkazů vyplývají jiné skutkové závěry, než dovodil odvolací soud. Tyto výtky směřující proti skutkovým zjištěním nejsou s to přípustnost dovolání založit, neboť dovolací soud je povinen vycházet ze skutkového stavu, který byl podkladem pro právní posouzení věci odvolacím soudem; v poměrech přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je nezpochybnitelný (§237 odst. 3 část věty za středníkem o. s. ř.).
Dovolání proti nákladovým výrokům rozsudku odvolacího soudu není rovněž přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2003 pod č. 4).
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl [§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c) o. s. ř.].
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalovaným, kteří by na jejich náhradu jinak měli právo, náklady v tomto stadiu řízení podle obsahu spisu nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 31. ledna 2013
JUDr. Václav D u d a, v. r.
předseda senátu