ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.839.2018.1
sp. zn. 33 Cdo 839/2018-182
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobců a) A. M. a b) Z. M. , zastoupených JUDr. Evou Poláčkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Starobrněnská 286/13, proti žalovaným 1) L. D. , a 2) L. D. , zastoupeným Mgr. Alešem Vymazalem, advokátem se sídlem v Brně, Marie Steyskalové 686/38, o 100.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 234 C 75/2015, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 9. 2017, č.j. 15 Co 130/2017-152, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům na náhradě nákladů dovolacího řízení 5.400 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Evy Poláčkové, advokátky.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 25. 10. 2016, č.j. 234 C 75/2015-114, zamítl žalobu, jíž se žalobci domáhali, aby jim žalovaní zaplatili 100.000 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 17. 2. 2015 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení.
Rozsudkem ze dne 19. 9. 2017, č.j. 15 Co 130/2017-152, Krajský soud v Brně rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaným uložil společně a nerozdílně zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně 100.000 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 28. 7. 2015 do zaplacení, v části, jíž se žalobci po žalovaných domáhali zaplacení úroků z prodlení ve výši 8,05% z částky 100.000 Kč od 17. 7. 2015 do 27. 7. 2015, zamítl a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Po právní stránce odvolací soud uzavřel, že žalovaní zásadním způsobem porušili povinnost, k níž se zavázali smlouvou o zřízení věcného břemene; výše smluvní pokuty, kterou žalobci učinili předmětem sporu (§544 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz §3028 zákona č. 89/2012 Sb./, dále jen „obč. zák.“), není se zřetelem ke konkrétním zjištěním projednávané věci nepřiměřená.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Podle §241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Odvolací soud po skutkové stránce vyšel z toho, že smlouvou o zřízení věcného břemene z 15. 9. 2009 se žalovaní (oprávnění z věcného břemene) zavázali na svůj náklad – mimo jiné – vyprojektovat (požádat případně o stavební povolení a o kolaudaci za součinnosti žalobců), vybudovat a zaplatit příjezdovou cestu pro pěší přístup a příjezd auta s hmotností minimálně dvacet tun na pozemcích v katastrálním území J., obci B., a to od hranice ulice K. k domu žalobců (povinných z věcného břemene), a vybudovat a zaplatit bránu na uvedených parcelách žalobců. V článku V. bodu 8 smlouvy se účastníci dohodli, že žalobci mají právo na smluvní pokutu ve výši 100.000 Kč „za každé jednotlivé porušení sjednaných povinností,“ jestliže žalovaní poruší závazek vybudovat příjezdovou cestu a bránu. Závazek vybudovat příjezdovou cestu až k domu žalobců žalovaní nesplnili.
Námitky žalovaných v dovolání nesměřují proti právnímu posouzení věci, nýbrž proti správnosti skutkových zjištění, na jejichž základě odvolací soud žalobě vyhověl. Uplatněním dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o.s.ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z kterého vyšel odvolací soud. Ten rozhodl na základě zjištění, že žalovaní nesplnili povinnost ze smlouvy o zřízení věcného břemene a že – tudíž – je po právu žádat zaplacení smluvní pokuty, kterou strany sjednaly platně. Proti tomuto skutkovému stavu žalovaní prosazují, že zpevněnou příjezdovou komunikaci až k domu žalobců vybudovali; smlouva totiž nespecifikovala, kde přesně měla příjezdová cesta končit. Vycházejí-li dovolatelé z jiného výkladu smlouvy o zřízení věcného břemene (vůle projevené v písemném právním úkonu, §35 odst. 2 obč. zák.), přehlíží, že v dovolacím řízení nelze úspěšně napadnout skutková zjištění, z nichž při právním posouzení věci vycházel odvolací soud (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1548/97, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2000, a ze dne 30. 8. 2016, sp. zn. 33 Cdo 1868/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2009, sp. zn. 33 Cdo 2046/2008, a ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 33 Cdo 957/2007). Dovolací soud je vázán skutkovým stavem, který byl podkladem pro právní posouzení věci. Lze shrnout, že žalovaní se předloženou argumentací domáhají přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem a jejich právní námitky jsou z tohoto důvodu bezcenné.
Odvolacímu soudu žalovaní dále vytkli, že přes upozornění na jiný právní názor, než jaký zastával soud prvního stupně, jim neumožnil „skutkově a právně argumentovat před tím, než bylo vydáno rozhodnutí ve věci samé.“ Tím však namítají vadu řízení, kterou dovolací soud zohlední – pokud skutečně existuje – pouze v případě, že dovolání je přípustné (§242 odst. 3, věta druhá, o.s.ř.).
Neuvedli-li dovolatelé žádnou právní otázku, která by zakládala přípustnost dovolání, Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou žalobci podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 29. 8. 2018
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu