ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.872.2010.1
sp. zn. 33 Cdo 872/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce M. P. , podnikatele s místem podnikání v Plzni, (IČ 47746840), zastoupeného JUDr. Miloslavou Wipplingerovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Pražská 45, proti žalované M. T. , zastoupené Mgr. Markem Hůzlem, advokátem se sídlem ve Strakonicích, Velké náměstí 143, o 71.043,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 2 C 62/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 11. 2009, č.j. 5 Co 2418/2009-77, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 5.150,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Marka Hůzla, advokáta.
Odůvodnění:
Dovolání žalobce proti v záhlaví citovanému rozsudku, jímž krajský soud potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 27. 5. 2009, č.j. 2 C 62/2009-41, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o.s.ř).
Odvolací soud založil své rozhodnutí, jímž potvrdil žalobu zamítající rozsudek soudu prvního stupně, – kromě závěru o relativní neplatnosti dohody o změně ceny – především na tom, že žalobce nemá nárok na zaplacení smluvní pokuty, neboť žalovaná žádnou povinnost, jejíž splnění měla smluvní pokuta zajišťovat, neporušila. Ujednání o smluvní pokutě současně vyhodnotil jako absolutně neplatné, a to v první řadě proto, že byla sjednána i pro případ odstoupení od smlouvy (zde odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. 33 Odo 111/2004); vedle toho dospěl k závěru o neplatnosti dohody o smluvní pokutě pro rozpor s dobrými mravy, neboť byla sjednána v nepřiměřené výši.
Při přezkumu rozhodnutí odvolacího soudu je dovolací soud zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení (§242 odst. 3 o. s. ř.).
V rámci dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. zpochybnil žalobce právní posouzení věci odvolacím soudem; závěr o neplatnosti ujednání o smluvní pokutě s ohledem na nepřiměřenost její výše však zůstal dovoláním nedotčen.
Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 6/2006 pod č. 48, dovodil, že spočívá-li rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno, nebo jestliže ohledně některé z těchto otázek není splněna podmínka zásadního právního významu napadeného rozhodnutí ve věci samé. Zpochybněním jen některých z právních závěrů, na nichž je rozhodnutí odvolacího soudu současně založeno, se při vázanosti dovolacího soudu uplatněnými dovolacími důvody a jejich obsahovým vymezením nemůže nijak projevit v poměrech dovolatele, neboť obstojí-li (popř. není-li dovoláním napaden) rovněž souběžně zastávaný právní závěr, na němž rozhodnutí spočívá, nelze dosáhnout zrušení napadeného rozhodnutí odvolacího soudu.
Nebyl-li v posuzovaném případě dovoláním zpochybněn jeden z právních závěrů, na nichž je rozhodnutí odvolacího soudu založeno, není splněna podmínka zásadního právního významu napadeného rozhodnutí ve věci samé.
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. Žalovaná má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení §1 odst. 1, §2, §3 odst. 1 bodu 4., §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1, věty první, vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. částkou 4.850,- Kč. Součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 28. dubna 2011
JUDr. Pavel K r b e k, v. r.
předseda senátu