ECLI:CZ:NS:2002:33.ODO.350.2001.1
sp. zn. 33 Odo 350/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobců a) A. G., b) M. S., c) A. B., jako práv. nástupců původního žalobce K. G., zemřelém dne 10. 6. 2001, proti žalované D. J., o 46 179 Kč s přísl., vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 13 C 54/99, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. ledna 2001 č. j. 15 Co 860/2000 - 49, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na nákladech dovolacího řízení částku 3.505,- Kč k rukám advokáta, do tří dnů od právní moci usnesení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Chebu rozsudkem ze dne 28. června 2000 č. j. 13 C 54/99 - 32 zamítl žalobu, kterou se žalobci A. G. a K. G. domáhali, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jim částku 46 179 Kč s 26% úrokem od 24. 7. 1997 do zaplacení. Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobců Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 29. ledna 2001 č. j. 15 Co 860/2000 - 49 rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalované uložil, aby žalobcům zaplatila částku 46 179 Kč s 26% úrokem od 24. 7. 1997 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž namítala, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení. Z tohoto důvodu navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalobci ve vyjádření k dovolání uvedli, že rozsudek odvolacího soudu považují za věcně správný a navrhli odmítnutí dovolání, neboť bylo podáno opožděně.
V průběhu dovolacího řízení zemřel dne 10. 6. 2001 žalobce K. G. Jeho právními nástupci jsou ve smyslu §107 odst. 3 o. s. ř. A. G., M. S. a A. B., neboť podle pravomocného usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne 14. 12. 2001 č. j. 17 D 490/2001 - 57 jsou dědičkami zůstavitele ze zákona poz. manželka A. G., poz. dcera M. S., a poz. dcera A. B., každá jednou třetinou.
Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17. zákona č. 30/200 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1.1.2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31.12.2000 - dále jen „o.s.ř.“). Tak je tomu i v daném případě, kdy byl rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, tedy podle o.s.ř. ve znění platném do 31.12.2000.
Podle části dvanácté hlavy I bodu 15. zákona č. 30/2000 Sb. se totiž odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. V posuzované věci byl rozsudek soudu prvního stupně vydán dne 28. června 2000.
Skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání.
Podle §240 odst. 1 věty prvé o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §211 a §159 odst. 1 o.s.ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze napadnout odvoláním, nabývá právní moci dne, kdy byl doručen všem účastníkům řízení. V daném případě byl tento rozsudek doručen zástupci žalobců dne 5. 3. 2001 a zástupci žalované dne 6. 3. 2001. Právní moci tedy nabyl dne 6. 3. 2001.
Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den (§57 odst. 2 věta první a druhá o.s.ř.). Ve smyslu tohoto ustanovení tedy lhůta k podání dovolání skončila dnem 6. dubna 2001 (pátek). Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu však bylo předáno k poštovní přepravě na poště K. 1 jako doporučená zásilka č. R 070875 dne 9. dubna 2001.
Protože dovolání bylo podáno po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout (§240 odst. 2, věta první o.s.ř.), bylo v souladu s §243b odst. 4, věty první a §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. - aniž byl dovolací soud oprávněn se jím blíže zabývat - odmítnuto.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1 §151 odst. 3, §146 odst. 2 věty první (per analogiam) o. s. ř. Protože žalovaná procesně zavinila, že dovolací řízení muselo být odmítnuto mají žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v dovolacím řízení ve výši 3.430,- Kč (zák. č. 30/2000 Sb. §10 odst. 3, §1 odst. 1, §2 , §3 odst. 1 bod 5, §15, §14, §17 odst. 2, §18 odst. 1 vyhl. č. 484/2000 Sb.) a v paušální částce náhrady hotových výdajů advokátu ve výši 75,- Kč (§13 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. března 2002
JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.
předsedkyně senátu