ECLI:CZ:NS:2004:33.ODO.766.2004.1
sp. zn. 33 Odo 766/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Víta Jakšiče a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobců A) Ing. V. S., a B) L. S., proti žalované F., s. r. o., zastoupené, advokátem, o zaplacení částky 6.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 21 C 242/99, o dovolání žalobce A) proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 1. února 2002, č. j. 21 C 242/99-113, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 1. února 2002, č. j. 21 C 242/99-113, rozhodl, že „změna žalobního petitu ve znění z 1. 8. 2000 se nepřipouští“. Současně poučil účastníky, že proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
Právě s poukazem na poučení o nepřípustnosti odvolání podal žalobce A) proti tomuto usnesení dovolání a navrhl, aby bylo zrušeno.
Podle §103 občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) přihlíží soud kdykoli za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Podle §104 odst. 1 OSŘ jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Podle §243c odst. 1 OSŘ platí tato ustanovení i pro řízení u dovolacího soudu.
Občanský soudní řád v žádném ze svých ustanovení neobsahuje výčet všech podmínek řízení. Teorie procesního práva a shodně s ní i praxe soudů tradičně řadí mezi podmínky řízení existenci návrhu na zahájení řízení, příp. rozhodnutí soudu o zahájení řízení bez návrhu podle §81 OSŘ, podmínky týkající se soudu (pravomoc, věcná, místní a funkční příslušnost, podmínka, aby soudnímu řízení nemuselo předcházet řízení před jiným orgánem – tzv. dělená pravomoc, a podmínka, aby projednání věci před soudem nebránila rozhodčí smlouva), podmínky na straně účastníků řízení, příp. jejich zástupců (způsobilost být účastníkem řízení, procesní způsobilost, způsobilost být zástupcem a oprávnění k zastupování) a tzv. negativní procesní podmínky (tedy aby rozhodnutí ve věci samé nebránila překážka věci zahájené či věci rozsouzené).
Podle §236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout – pokud to zákon připouští – pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu. Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je podle §201 OSŘ odvolání. Proto občanský soudní řád neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovémuto rozhodnutí. Nedostatek funkční příslušnosti je ovšem neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, a tak jestliže žalobce A) napadá svým dovoláním rozhodnutí soudu prvního stupně, nezbylo, než řízení o tomto dovolání podle §104 odst. 1 a §243c OSŘ zastavit. V podrobnostech lze odkázat na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. srpna 1999, sp. zn. 20 Cdo 1574/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 4/2000 pod č. 45.
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud ČR nerozhodoval, jelikož jeho rozhodnutím řízení nekončí (§243c odst. 1, §151 odst. 1 OSŘ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 10. srpna 2004
Vít Jakšič, v.r.
předseda senátu