ECLI:CZ:NS:2003:33.ODO.873.2002.1
sp. zn. 33 Odo 873/2002
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně H. F. s.r.o., zastoupené, proti žalovanému Ing. P. P., zastoupenému , o zaplacení 531 725,98 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 15 C 144/97, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. dubna 2002 č. j. 11 Co 62/2002 - 119, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 19 815 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám, advokáta.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 31. října 2001 č. j. 15 C 144/97 - 101 poté, co jeho předchozí rozsudek ze dne 28. června 2000 č. j. 15 C 144/97 – 57, ve znění opravného usnesení ze dne 16. listopadu 2000 č. j. 15 C 144/97 – 74, byl zrušen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27. února 2001 č. j. 16 Co 9/2001 – 81 a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení se závazným právním názorem, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 531 725,98 Kč s 18 % úrokem z prodlení ročně od 1. 6. 1997 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku; zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení. V souladu s názorem odvolacího soudu ohledně předmětu díla a dokončení díla soud prvního stupně uzavřel, že na základě smlouvy o dílo, uzavřené mezi účastníky dne 29. 11. 1994 podle §631 obč. zák., splnila žalobkyně řádně své dílo podle §633 odst. 1 obč. zák. ke dni 20. 6. 1995 dodáním a montáží plastových oken základní verze CONNEX, když žalovaný neprokázal, že by si u zhotovitele díla objednal bezpečnostní sklo CONNEX s odolností proti ručně vedenému útoku. S ohledem na tento závěr následně soud dovodil, že odstoupení žalovaného od smlouvy ze dne 7. 5. 1999 je neúčinné, neboť žalobkyně závazek splnila a závazek zanikl (§559 odst. 1 obč. zák.). Žalobkyně se tedy oprávněně domáhá sjednané ceny díla (§634 odst. 1 obč. zák.), a má právo i na úrok z prodlení, protože je žalovaný v prodlení se zaplacením.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. dubna 2002 č. j. 11 Co 62/2002 – 119 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně v otázce předmětu díla a dokončení díla. Zároveň shodně s tímto soudem uzavřel, že žalobkyně se důvodně domáhá zaplacení ceny za řádně provedené a předané dílo podle §634 odst. 1 obč. zák. a příslušenství pohledávky v souladu s §517 odst. 1 obč. zák.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, neboť nesouhlasí se závěrem soudu ohledně předmětu smlouvy o dílo a dokončení a převzetí díla. Domnívá se, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Poukazuje, že uzavřená smlouva o dílo pouze obecně vymezuje předmět plnění jako dodávku plastových oken a jejich montáž na základě zakázkového listu a dalších písemných pokynů objednatele, ale zakázkový list vyhotoven nebyl, dodávka byla realizována pouze na základě cenové nabídky, která ale neobsahuje žádnou bližší specifikaci rozměrů a technických parametrů, tudíž je zřejmé, že zakázka mohla být realizována pouze na podkladě jednání, při kterých byla specifikace dodávky zakreslena přímo do stavebních výkresů, a při nichž žalovaný zároveň požadoval, aby okna a dveře (vyjma jedné místnosti) byla osazena bezpečnostním sklem CONNEX, které zamezí prohození kamene. Jestliže druh skel nesplňuje tyto požadavky žalovaného, pak nelze uzavřít, že dílo je dokončeno. Dovolatel nesouhlasí ani se závěrem, že dílo bylo po dokončení řádně předáno ke dni 20. 6. 1995, když po tomto datu zůstaly neodstraněny nejzávažnější vady díla – výhrady žalovaného k použitému typu zasklení, a to jak k jeho bezpečnostním vlastnostem, tak k jeho barevné nejednotnosti. Proto má za to, že oprávněně od smlouvy odstoupil. Žalovaný navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobkyně ve svém vyjádření k dovolání navrhla zamítnutí dovolání, neboť se domnívá, že se všemi námitkami dovolatele se soudy vypořádaly správně. Zdůrazňuje, že typ zasklení bezpečnostním sklem CONNEX zkoumal i znalec, z jehož posudku vyplývá, že použité sklo odpovídá příslušné normě a opakované tvrzení žalovaného, že bezpečnostní sklo mělo zamezit prohození kamene je naprosto neurčité. Žalobkyně odmítá v tomto směru rozvíjet úvahy o velikosti kamene, síle jeho pohybu apod. Připomíná, že již před podáním žaloby souhlasila s provedením sjednocení barevnosti zasklení, ale žalovaný dosud neurčil požadovaný barevný odstín, proto nemohla požadavku žalovaného dosud vyhovět, ač je připravena tak kdykoliv učinit. Žalobkyně je přesvědčena, že i právní názor odvolacího soudu ohledně řádného dokončení díla je správný.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací projednal dovolání v souladu s body 1., 15., 17., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle občanského soudní řádu ve znění účinném od 1. ledna 2001 (dále jen „o. s. ř.“).
Dovolání je v dané věci přípustné (§236 odst. 1 o. s. ř.), neboť bylo podáno proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku, protože byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Dovolání, které splňuje formální i obsahové znaky předepsané ustanovením §241a odst. 1 o. s. ř., bylo podáno včas, osobou oprávněnou (žalovaným), řádně zastoupenou advokátem (§240 odst. 1, §241 odst. 1 o. s. ř.) a vychází z dovolacích důvodů uvedených v §241a odst. 2 písm. a) a odst. 3 o. s. ř.
Dovolací soud přezkoumal napadený rozsudek Městského soudu v Praze v souladu s §242 odst. 1 a 3 o. s . ř. a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.
Podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. lze dovolání odůvodnit tím, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Z obsahu dovolání vyplývá, že dovolatel svými námitkami brojí proti správnosti skutkových zjištění významných pro rozhodnutí věci, zejména nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že dílo bylo řádně splněno, a že neprokázal objednání osazení rámů bezpečnostním sklem CONNEX s odolností proti ručně vedenému útoku.
Dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. se nepojí s každou námitkou účastníka ke zjištěnému skutkovému stavu; pro dovolací řízení významné jsou jen ty námitky, jejichž obsahem je tvrzení, že skutkové zjištění, ze kterého napadené rozhodnutí vychází, nemá v provedeném dokazování oporu v podstatné části. Podstatnou částí se přitom rozumí takové skutečnosti, jež má odvolací soud za prokázané a které byly významné pro rozhodnutí věci při aplikaci hmotného práva. Uvedenému ustanovení odpovídá tvrzení, jehož prostřednictvím dovolatel zpochybní logiku úsudku soudu o tom, co bylo dokazováním zjištěno, eventuelně tvrdí-li, že soud z logicky bezchybných dílčích úsudků (zjištění) učinil nesprávné (logicky vadné) skutkové závěry. Skutková podstata vymezující dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř. obsahuje dvě podmínky. První z těchto podmínek splní dovolatel tím, že namítá, že soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly, ani jinak nevyšly za řízení najevo, nebo že naopak pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo. Druhá z uvedených podmínek je splněna výhradou, že v hodnocení důkazů, popřípadě poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebo které vyšly najevo jinak, je - z hlediska jejich závažnosti, zákonnosti, pravdivosti či věrohodnosti - logický rozpor, nebo že výsledek hodnocení důkazů neodpovídá tomu, co mělo být zjištěno způsobem vyplývajícím z ustanovení §133 až §135 o. s. ř.
Dovolací soud dospěl k závěru, že v daném případě nenastala situace, jež by naplňovala předpoklady tohoto dovolacího důvodu. Skutkové zjištění soudu prvního stupně, s nímž odvolací soud vyslovil souhlas, a ze kterého napadené rozhodnutí vychází - že žalovaný si u žalobkyně jako zhotovitele neobjednal bezpečnostní sklo CONNEX s odolností proti ručně vedenému útoku, má oporu v provedeném dokazování, vycházel-li soud z listinných důkazů - „Záznamu č. 2 z projednání řešení plastových oken na akci – Rekreační objekt B., konaného dne 31. 10. 1994 …“, podle něhož byla investorem (žalovaným) odsouhlasena bílá povrchová úprava rámů, jež měly být osazeny čirým bezpečnostním sklem CONNEX a z uzavřené smlouvy o dílo ze dne 29. 11. 1994, podle níž se žalobkyně zavázala dodat žalovanému plastová okna včetně jejich montáže na základě zakázkového listu a dalších písemných pokynů žalovaného. Žalovaný v dovolání poukazuje, že zakázkový list nikdy vyhotoven nebyl a ze spisu se nepodává, že by žalovaný jiným písemným pokynem požadoval osazení rámů bezpečnostním sklem CONNEX s odolností proti ručně vedenému útoku, a že by konkrétně určil požadovanou barevnost skel, mimo požadavek formulovaný v zápise ze dne 31. 10. 1994, ze kterého vyplývá, že rámy mají být osazeny čirým sklem. Jestliže znalec Ing. P. K. při výslechu (č. l. 48 spisu) uvedl, že v předmětném objektu bylo použito bezpečnostní sklo CONNEX, pak není možno konstatovat, že by soudy prvního stupně a odvolací vzaly v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nevyplynuly, ani jinak nevyšly za řízení najevo, či že by pominuly rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány.
Dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř. tedy nebyl uplatněn právem.
Nesouhlasí-li dovolatel se závěrem odvolacího soudu o ohledně řádného dokončení díla a s tím související zaplacení ceny díla, je tato jeho námitka podřaditelná pod dovolací důvod uvedený v §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., poukazující na nesprávné právní posouzení věci.
Nesprávným právním posouzením věci ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. je pochybení soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav, tedy případ, kdy byl skutkový stav posouzen podle jiného právního předpisu, než který měl být správně použit, nebo byl-li sice aplikován správně určený právní předpis, ale soud jej nesprávně interpretoval (vyložil nesprávně podmínky obecně vyjádřené v hypotéze právní normy a v důsledku toho nesprávně aplikoval vlastní pravidlo, stanovené dispozicí právní normy).
Nesprávné právní posouzení věci je způsobilým dovolacím důvodem jen tehdy, jestliže právě na něm napadené rozhodnutí spočívalo, jinými slovy bylo-li rozhodující pro výrok rozhodnutí odvolacího soudu.
Ve smyslu §634 odst. 1 obč. zák. je třeba poskytnout cenu díla podle uzavřené smlouvy o dílo a podle odst. 2 tohoto ustanovení se platí cena po skončení díla, není-li dohodnuto jinak.
Podle §650 obč. zák. je objednatel povinen zhotovené dílo převzít.
V článku V. uzavřené smlouvy o dílo ze dne 29. 11. 1994 bylo dohodnuto, že zhotovitel díla splní svoji povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě B. č. p. 31, přičemž o předání předmětu díla sepíší obě smluvní strany zápis.
Jak výše uvedeno, dovolací soud neshledal pochybení odvolacího soudu v závěru, že dílo bylo provedeno podle §633 odst. 1 obč. zák. řádně (bez vad) podle sjednané smlouvy o dílo. Proto není možno následně učinit jiný závěr, než že dílo bylo dokončeno. Jestliže z §650 obč. zák. pro objednatele vyplývá povinnost zhotovené dílo převzít, není již rozhodující vyhotovení zápisu o předání a převzetí, neboť důsledky nepřevzetí dokončeného díla ve vztahu k zaplacení ceny díla jsou zakotveny v §634 odst. 2 obč. zák., podle něhož je objednatel povinen zhotovené dílo zaplatit.
Dovolací soud neshledal pochybení odvolacího soudu při aplikaci uvedených právních ustanovení zákona na zjištěný skutkový stav, ani pochybení v nesprávném výkladu těchto ustanovení. Je proto správný závěr odvolacího soudu, že žalobkyně se důvodně domáhá zaplacení ceny za řádně provedené a předané dílo podle §634 odst. 1 obč. zák. a příslušenství pohledávky v souladu s §517 odst. 1 obč. zák.
Ze shora uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je z hlediska dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. správný.
Podle §242 odst. 3 o. s. ř. lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny. Protože nebylo zjištěno a ani dovolatelem tvrzeno, že by rozsudek odvolacího soudu byl postižen takovými vadami, Nejvyšší soud České republiky, aniž nařídil jednání (§243a odst. 1 o. s. ř.), dovolání žalovaného podle §243b odst. 2 o. s. ř. zamítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. Podle výsledku dovolacího řízení má žalobkyně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z odměny advokáta (účelně vynaloženým nákladem byl shledán sepis vyjádření k dovolání při předmětu řízení 531 725,98 Kč) ve výši 19 740 Kč /část dvanáctá hlava první bod 10 zákona č. 30/2000 Sb., §3 odst. 1, §10 odst. 3, §16, a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální odměny za zastoupení účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif)/ a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 75 Kč (§13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Ve smyslu §149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalovanému, aby náhradu nákladů řízení v celkové výši 19 815 Kč zaplatil žalobkyni k rukám advokáta, který ji v tomto řízení zastupoval.
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně 22. ledna 2003
JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.
předsedkyně senátu