ECLI:CZ:NSS:2013:4.ADS.37.2013:40
sp. zn. 4 Ads 37/2013 - 40
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobkyně: Z. H., zast. Mgr.
Tomášem Polcarem, advokátem, se sídlem Veselá 24, Brno, proti žalované: Všeobecná
zdravotní pojišťovna České republiky, se sídlem Orlická 4/2020, Praha 3, v řízení o kasační
stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2013, č. j. 36 Ad
13/2012 - 65,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2013, č. j. 36 Ad 13/2012 - 65,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 25. 9. 2012, podanou u Krajského soudu v Brně dne 1. 10. 2012,
se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí rozhodčího orgánu žalované ze dne 20. 6. 2012,
č. j. 3168, 3169/12/Mi. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeny
platební výměry vydané Krajskou pobočkou žalované pro Jihomoravský kraj, Územním
pracovištěm Brno-město dne 10. 5. 2012, č. 4241200559 a č. 2141200665, jimiž byla žalobkyni
uložena povinnost zaplatit dlužné pojistné na všeobecné zdravotní pojištění ve výši 71.262 Kč
a penále ve výši 68.332 Kč.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 26. 3. 2013, č. j. 36 Ad 13/2012 - 65, postoupil
věc Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému. V odůvodnění usnesení Krajský
soud v Brně uvedl, že v prvním stupni rozhodovala Krajská pobočka žalované pro Jihomoravský
kraj, Územní pracoviště Brno-město, jež není samostatnou právnickou osobou a nedisponuje
samostatnou právní subjektivitou. Žalovaná je úřadem s celostátní působností se sídlem v Praze.
Správní orgán prvního stupně má tedy sídlo v obvodu Městského soudu v Praze.
V kasační stížnosti proti tomuto usnesení a v jejím doplnění žalobkyně (dále jen
„stěžovatelka“) poukázala na to, že k řízení je místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo
správního orgánu, který vydal rozhodnutí v prvním stupni. Zdůraznila, že v prvním stupni
rozhodovala Krajská pobočka žalované pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště Brno-město.
Podle stěžovatelky je proto místně příslušným k rozhodnutí o její žalobě Krajský soud v Brně.
Stěžovatelka proto navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil
krajskému soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.
Nejvyšší správní soud posoudil napadené usnesení v souladu s §109 odst. 3 a 4 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), vázán
rozsahem a důvody, které stěžovatelka uplatnila v kasační stížnosti. Neshledal přitom vady,
k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Z obsahu kasační stížnosti plyne, že ji stěžovatelka podala z důvodu uvedeného
v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené
nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení.
Kasační stížnost je důvodná.
Podle §7 odst. 2 věta první s. ř. s., nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně
příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni
nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.
Pojem správní orgán je pro účely soudního řádu správního definován v §4 odst. 1 písm. a)
s. ř. s. tak, že se jedná o orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku,
jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiný orgán, pokud jim bylo svěřeno rozhodování
o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy.
Žalovaná Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky byla zřízena zákonem
č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších
předpisů, a v souladu s §53 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně
a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je nadána působností
k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy.
Podle §12 odst. 1 zákona č. 551/1991 Sb. organizační strukturu Pojišťovny tvoří Ústředí,
regionální pobočky (zpravidla jedna regionální pobočka pro vyšší územní samosprávný celek) a další klientská
pracoviště. Regionální pobočky a klientská pracoviště jsou organizačními složkami Pojišťovny, které jednají
a vykonávají činnost jménem Pojišťovny.
Z citovaného ustanovení Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 3. 6. 2006,
č. j. Nad 22/2006 - 35, dovodil, že v rámci vymezené územní působnosti vykonávají
svěřenou činnost územní pracoviště žalované, která jsou právní úpravou konstituována tak,
že „… představují v organizačně právním slova smyslu - pro případy rozhodování o právech a povinnostech
fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy - územně specializované dekoncentrované orgány. Ze zákona
č. 551/1991 Sb. vyplývá, že jsou vybaveny rozhodovací pravomocí v rámci příslušně vymezené věcné a místní
(resp. územní) působnosti. Územní pracoviště Všeobecné zdravotní pojišťovny tak mají postavení ‚orgánu‘,
který splňuje požadavky kladené na žalovaný správní orgán ve správním soudnictví, a jejich sídlo
je potom ve smyslu §7 odst. 2 s. ř. s. určující pro stanovení místní příslušnosti soudu pro v úvahu přicházející
řízení.“
Jakkoliv byl výše popsaný závěr vysloven v řízení o žalobě proti nečinnosti správního
orgánu, kde bylo příslušné územní pracoviště přímo žalovaným správním orgánem, Nejvyšší
správní soud shledal, že uvedená argumentace je plně aplikovatelná rovněž v projednávané věci.
Splňuje-li příslušné územní pracoviště žalované předpoklady pro to, aby mohlo být označeno
za správní orgán v řízení o žalobě proti nečinnosti, musí být současně považováno
také za správní orgán prvního stupně, pokud v projednávané věci vydalo platební výměry,
jež v odvolacím řízení přezkoumával rozhodčí orgán žalované.
Nejvyšší správní soud uzavírá, že správním orgánem prvního stupně byla v projednávané
věci Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Krajská pobočka pro Jihomoravský kraj,
Územní pracoviště Brno-město. Správní orgán prvního stupně tudíž měl sídlo v obvodu
Krajského soudu v Brně, který je podle §7 odst. 2 s. ř. s. místně příslušným k projednání žaloby
v dané věci.
Odkazuje-li krajský soud v napadeném usnesení na rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 28. 3. 2012, č. j. 6 Ads 15/2011 - 143, Nejvyšší správní soud připomíná, že předmětný
rozsudek se zabýval místní příslušností soudů v případě, kdy byla žalována Česká advokátní
komora, která se - na rozdíl od Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky - z hlediska
územní působnosti při rozhodování nijak nečlení. Zákonem zřízená pobočka v Brně zajišťuje
působnost České advokátní komory pro evropské advokáty a advokáty se sídlem v obvodu
krajských soudů v Brně a Ostravě a pro jejich advokátní koncipienty, aniž by jí bylo svěřeno
rozhodování o právech a povinnostech fyzických nebo právnických osob. Odkaz krajského
soudu na zmíněný rozsudek je proto zcela nepřípadný.
Nejvyšší správní soud shledal, že napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne
26. 3. 2013, č. j. 36 Ad 13/2012 - 65, je nezákonné, neboť krajský soud v něm nesprávně
posoudil otázku místní příslušnosti k projednání a rozhodnutí žaloby podané stěžovatelkou.
Nejvyšší správní soud proto podle §110 odst. 1 věty první před středníkem s. ř. s. napadené
usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.
Právním názorem vysloveným v tomto rozsudku je krajský soud podle §110 odst. 4
s. ř. s. vázán. Podle §110 odst. 3 věty první s. ř. s. krajský soud v novém rozhodnutí rozhodne
také o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. června 2013
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu