ECLI:CZ:NSS:2017:4.AS.114.2017:63
sp. zn. 4 As 114/2017 - 63
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila
a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Pavlíny Vrkočové v právní věci žalobce: T. R.,
proti žalovanému: předseda Obvodního soudu pro Prahu 9, se sídlem 28. pluku 1533/29b,
Praha 10, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2017,
č. j. 46 A 51/2017 – 3,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Praze domáhal ochrany proti
nezákonnému zásahu, který spatřoval v rozvrhu práce Obvodního soudu pro Prahu 9
na rok 2014. Krajský soud shora označeným usnesením rozhodl o postoupení věci Městskému
soudu v Praze, jelikož žalovaný, tj. předseda Obvodního soudu pro Prahu 9, má sídlo na území
hlavního města Prahy, a podle §7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále
jen „s. ř. s.“), je proto místně příslušný k projednání věci.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl usnesení krajského soudu kasační stížností,
v níž zpochybňoval zákonnost postupu krajského soudu. Stěžovatel rovněž žádal o osvobození
od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
[3] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil zákonné náležitosti kasační stížnosti
a konstatoval, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a proti rozhodnutí,
proti němuž je kasační stížnost ve smyslu §102 s. ř. s. přípustná. S ohledem na usnesení
rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 - 19,
podle něhož v případech, kdy kasační stížnost směřuje proti procesnímu rozhodnutí učiněnému
v řízení o žalobě, jakým je také usnesení o postoupení věci příslušnému soudu, nemusí
být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem a není povinen hradit soudní
poplatek, netrval Nejvyšší správní soud na podmínce zastoupení advokátem a úhradě soudního
poplatku ani v posuzované věci.
[4] Po přezkoumání věci Nejvyšší správní soud shledal, že kasační stížnost není důvodná.
Podle §7 odst. 2 s. ř. s. je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního
orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv
toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Podle §7 odst. 5 s. ř. s. není-li soud, u něhož byl návrh
podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému.
[5] V posuzovaném případě podal stěžovatel podepsanou kopii žaloby dne 6. 3. 2017 osobně
ke Krajskému soudu v Praze. Jako žalovaného v žalobě označil předsedu Obvodního soudu
pro Prahu 9. Krajský soud vycházel ze závěru, že podle §34 odst. 2 a §127 odst. 1 zákona
č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, státní správu okresního (obvodního) soudu vykonává jeho
předseda. Podle §41 odst. 2 zákona o soudech a soudcích předseda soudu vydává rozvrh práce.
Podle příloh č. 2 a 4 zákona o soudech a soudcích spadá žalovaný vzhledem ke svému sídlu
na území Prahy 10 do obvodu Městského soudu v Praze a nikoliv Krajského soudu v Praze.
Krajský soud tudíž postupoval správně, pokud žalobu usnesením ze dne 25. 5. 2017,
č. j. 46 A 51/2017 - 3, postoupil místně příslušnému soudu. Rovněž žádné jiné vady Nejvyšší
správní soud na postupu krajského soudu neshledal (stěžovatel pouze bez jakékoli konkretizace
namítal nezákonnost, podjatost, zmatečnost, trestnou činnost úředních osob atd.).
[6] O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle §60 odst. 1 ve spojení
s §120 s. ř. s. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti. Žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. června 2017
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu