ECLI:CZ:NSS:2006:4.AZS.415.2005
sp. zn. 4 Azs 415/2005 – 74
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně:
L. B., zast. JUDr. Milanem Poláčkem, advokátem, se sídlem Brno, Starobrněnská 13, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka
21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně podané proti rozsudku Krajského soudu
v Brně ze dne 31. 5. 2005, č. j. 55 Az 102/2004 – 34,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna zástupce stěžovatelky, JUDr. Milana Poláčka, advokáta, se u r č u j e
částkou 2150 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu
do 30-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou dne 19. 7. 2005 ke Krajskému soudu v Brně se žalobkyně
(dále též „stěžovatelka“) domáhala zrušení rozhodnutí uvedeného soudu ze dne 31. 5. 2005,
č. j. 55 Az 102/2004 – 34, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 16. 4. 2004, č. j. OAM-852/VL-07-ZA05-2004, o neudělení azylu
z důvodu nesplnění podmínek uvedených v §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o azylu“), a jímž bylo současně vysloveno, že se na cizinku
nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu.
Stěžovatelka současně požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
a návazným podáním požádala o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 29. 8. 2005, č. j. 55 Az 102/2004 – 52, byl
stěžovatelce ustanoven zástupce – JUDr. Milan Poláček, advokát, se sídlem Starobrněnská 13,
Brno.
Krajský soud v Brně, předložil dne 15. 11. 2005 kasační stížnost k rozhodnutí
Nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyšší správní soud poté poučil dne 4. 1. 2006 účastníky
řízení o složení senátu Nejvyššího správního soudu, který je podle rozvrhu práce povolán věc
projednat a rozhodnout, a rovněž o možnosti namítnout podjatost soudce. Účastníci řízení
podjatost soudců nenamítli.
V podání ze dne 18. 5. 2006, doručeném Nejvyššímu správnímu soudu dne
19. 5. 2006, stěžovatelka uvedla, že „podala kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu
v Brně. Tímto podáním bych chtěla vzít kasační stížnost zpět. Z rodinných důvodů mockrát
prosím pro mě nutně zastavit řízení (Stop azyl) o kasační stížnosti, chci rychle odjet domů.
Tímto podáním vzdávám odkladný účinek tohoto rozhodnutí.“
Podle ustanovení §47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů („s. ř. s.“) soud řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
Řízení o kasační stížnosti je plně ovládáno zásadou dispoziční. Stěžovatel
(stěžovatelé), jehož procesní úkon vůči soudu spočívající v podání kasační stížností vyvolává
řízení o přezkoumání rozhodnutí krajského soudu, tak zpětvzetím kasační stížnosti dává
najevo svou vůli, aby soud v tomto řízení nepokračoval. Jelikož stěžovatel vzal svou kasační
stížnost zpět, a projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje pochybnosti,
Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil, jak mu to ukládá ustanovení §47
písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s.
Za této procesní situace, kdy vzala stěžovatelka svoji kasační stížnost zpět,
se již Nejvyšší správní soud nemohl zabývat návrhem na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti a také se jím nezabýval.
Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, podle ustanovení §60 odst. 3 věty prvé
s. ř. s., za použití §120 s. ř. s., nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud rozhodl o odměně advokáta, který byl stěžovateli ustanoven
pro řízení o kasační stížnosti. usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 17. 5. 2004,
č. j. 36 Az 479/2003 – 47, v částce 2150 Kč. Ustanovený zástupce požadoval, aby odměna
byla přiznána za tři úkony právní služby, tj. převzetí a přípravu zastoupení podle §11 odst. 1
písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu), studium spisu podle §11 odst. 3
a §11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu a sepis doplnění kasační stížnosti podle §11 odst. 1
písm. d) téhož předpisu.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že zástupci stěžovatele náleží odměna
jen za dva úkony právní služby. K tomu soud dospěl z těchto důvodů:
Jestliže byl stěžovateli pro řízení o kasační stížnosti ustanoven soudem zástupcem
advokát (ve smyslu §35 odst. 7 a §120 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
- dále jen „s. ř. s.“), platí v takovém případě odměnu za zastupování a hotové výdaje stát.
Podle názoru Nejvyššího správního soudu zástupci ustanovenému v této věci náleží v souladu
s §11 písm. b) advokátního tarifu odměna za úkon označený jako první porada s klientem
včetně převzetí a přípravy zastoupení ve výši 1000 Kč, a dále odměna za sepis doplnění
(dodatku) kasační stížnosti podle §11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, a to rovněž ve výši
1000 Kč. K tomu náleží náhrada hotových výdajů ve výši dvojnásobku paušální částky,
tj. 75 Kč za jeden úkon právní služby podle §13 odst. 3 citované vyhlášky (celkem 150 Kč).
Ustanovenému zástupci tedy náleží odměna za zastupování a hotové výdaje v celkové
výši 2150 Kč.
Zástupci stěžovatele se nepřiznává mimosmluvní odměna za jím samostatně účtovaný
další úkon právní služby, konkrétně za nahlížení do spisu, k němuž podle úředního záznamu
ve spise došlo dne 12. 1. 2006 v době od 14:10 hod. do 14:50 hod. v kanceláři Nejvyššího
správního soudu v Brně. Nejvyšší správní soud je toho názoru, že takové nahlížení do spisu
je svou povahou součástí úkonu - „převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby,
je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem“.
Zástupce stěžovatele se ve svém vyúčtování dovolává ustanovení §11 odst. 1 písm. f)
advokátního tarifu v návaznosti na ustanovení §11 odst. 3 téhož právního předpisu,
když má zřejmě za to, že nahlížení do spisu je úkonem, který je svou povahou obdobný
prostudování spisu při skončení vyšetřování (v trestní věci), a to za každé započaté 2 hodiny.
Nutno předeslat, že nahlížení do spisu soudem ustanoveným zástupcem účastníka
v přezkumném řízení soudním, tedy i v řízení o kasační stížnosti ve věci správního
soudnictví, není v advokátním tarifu uvedeno jako samostatný úkon právní služby,
za nějž by náležela mimosmluvní odměna, ať již v plné výši, či ve výši jedné poloviny částky
náležející k jednomu úkonu právní služby. Je pak třeba posoudit, který z úkonů výslovně
uvedených v §11 odst. 1 či odst. 2 advokátního tarifu je svou povahou a účelem nejbližší
tomuto úkonu právní služby (§11 odst. 3 advokátního tarifu).
Nejvyšší správní soud má za to, že nahlížení do spisu soudem ustanoveným zástupcem
pro řízení o kasační stížnosti ve věci správního soudnictví je svou povahou úkonem patřícím
pod §11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu. Podle uvedeného ustanovení náleží
mimosmluvní odměna za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení
nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem. I když ze spisu není
patrno, že by se před sepisem upřesnění kasační stížnosti uskutečnila první porada
stěžovatelova zástupce s klientem (tedy stěžovatelkou), je třeba nahlížení do spisu,
k němuž došlo poté, co byl advokát ustanoven zástupcem pro řízení o kasační stížnosti,
pokládat za součást přípravy (a převzetí) zastoupení v řízení o kasační stížnosti, a to zejména
též s ohledem na samotnou délku úkonu, jakož i na rozsah upřesnění kasační stížnosti.
Zástupce stěžovatelky v rámci přípravy zastoupení se musel seznámit především s obsahem
napadeného rozsudku a kasační stížnosti stěžovatelky. Nejde svým rozsahem o úkon patřící
pod ustanovení §11 odst. 1 písm. f), neboť toto ustanovení se týká řízení trestního;
pokud by zákonodárce měl v úmyslu za takový úkon pokládat též studium spisu
nebo dokonce jen nahlížení do spisu v jiných než trestních věcech, nepochybně by tak učinil.
Proto byla zástupci stěžovatelky přiznána odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů
náležející jen ke dvěma úkonům právní služby.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. června 2006
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu