ECLI:CZ:NSS:2006:4.AZS.54.2006
sp. zn. 4 Azs 54/2006 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Petra Průchy, JUDr. Milana Kamlacha
a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobkyně: M. K., proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně podané proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 10. 2005, č. j. 62 Az
11/2005 - 42,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou dne 15. 7. 2005 u Krajského soudu v Ostravě se žalobkyně
(dále též „stěžovatelka“) domáhala zrušení rozsudku uvedeného soudu ze dne 25. 5. 2005,
č. j. 62 Az 11/2005 – 19, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 26. 1. 2005, č. j. OAM-102/VL-07-08-2005, kterým byla její žádost o udělení azylu
zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o azylu“).
V předmětné kasační stížnosti stěžovatelka požádala také o ustanovení zástupce
pro řízení o kasační stížnosti.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 17. 10. 2005, č. j. 62 Az 11/2005 - 42,
žádosti o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti nevyhověl a zástupce z řad
advokátů stěžovatelce neustanovil. Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka kasační stížnost
u Krajského soudu v Ostravě poštovní přepravou dne 6. 1. 2006, doručenou krajskému soudu
dne 9. 1. 2006, o níž je nyní rozhodováno.
Ze spisu vyplývá, že výše uvedené usnesení, ve kterém byla stěžovatelka řádně
poučena o možnosti podat do dvou týdnů ode dne jeho doručení kasační stížnost
k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě,
byl doručován na stěžovatelkou uváděnou adresu (P. 228/3, P. 9). Protože adresátka, podle
údajů na dodejce zásilky, založené ve spisu, nebyla při pokusu o doručení zásilky zastižena,
zásilka byla v pondělí dne 12. 12. 2005 uložena na poště a stěžovatelce byla zanechána výzva,
aby si zásilku vyzvedla. Stěžovatelka si zásilku obsahující napadené usnesení vyzvedla dne
27. 12. 2005.
Podle ustanovení §42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro způsob
doručování obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení (zákon
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.).
Podle §46 odst. 1 o. s. ř. písemnost určenou fyzické osobě soud předá doručujícímu orgánu
k doručení na adresu jejího bytu, jejího místa podnikání, jejího pracoviště nebo místa,
kde se zdržuje. Jestliže o to fyzická osoba požádá, soud předá písemnost k doručení na adresu
jiného místa v České republice, kterou mu sdělila; to neplatí, může-li jí být písemnost
v označeném místě doručena způsobem předepsaným tímto zákonem. Podle ustanovení §46
odst. 3 o. s. ř., nebyla-li fyzická osoba zastižena na adrese uvedené v odst. 1 a písemnost
jí nebyla doručena ani na jiném místě, doručující orgán písemnost uloží. Bez předchozího
pokusu o doručení písemnosti na adresu uvedenou v odstavci 1 lze písemnost uložit,
jestliže o to fyzická osoba předem písemně požádá doručující orgán a jestliže podpis
na žádosti byl úředně ověřen.
Podle §50c odst. 4 o. s. ř., nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do tří dnů
(což je případ předmětné zásilky), nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena
do vlastních rukou, do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení,
i když se adresát o uložení nedozvěděl; to neplatí, je-li náhradní doručení písemnosti
vyloučeno (§50d odst. 1 o. s. ř.), nebo bylo-li uložení písemnosti neúčinné.
Z výše uvedeného tedy plyne, že za den doručení napadeného usnesení stěžovatelce
je třeba považovat třetí den od uložení, tedy čtvrtek dne 15. 12. 2005, tedy poslední den doby,
stanovené k uložení zásilky na poště. Na výše uvedeném závěru nemůže ničeho měnit
skutečnost, že stěžovatelka si zásilku na poště vyzvedla dne 27. 12. 2005,
neboť je třeba vycházet v tomto případě z fikce doručení upravené ve výše uvedených
ustanoveních s. ř. s. ve spojení s příslušnými ustanoveními o. s. ř.
Napadené usnesení obsahuje řádné poučení o lhůtě k podání kasační stížnosti.
V poučení napadeného rozsudku je v souladu s ustanovením §106 dost. 2 s. ř. s. správně
uvedeno, že proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů
od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, prostřednictvím Krajského soudu
v Ostravě.
Podle §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím
soudu, počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující
její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle odst. 2 téhož ustanovení,
lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků, končí uplynutím dne, který se svým označením
shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta
uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle §40 odst. 3 s. ř. s., připadne-li poslední den
lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní
den. Podle ustanovení §40 odst. 4 téhož zákona je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední
den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence,
anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
Jak již bylo výše uvedeno, za den doručení napadeného usnesení stěžovatelce
neurčené „do vlastních rukou“ je třeba považovat čtvrtek dne 15. 12. 2005. Lhůta dvou týdnů
k podání kasační stížnosti počala běžet v pátek dne 16. 12. 2005 (§40 odst. 1 s. ř. s.)
a skončila ve čtvrtek dne 29. 12. 2005 (§40 odst. 2, 3 s. ř. s.). K zachování lhůty pro podání
kasační stížnosti bylo proto třeba, aby nejpozději dne 29. 12. 2005 byla kasační stížnost
předána soudu, nebo soudu zaslána prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní
poštovní licence, anebo předána orgánu, který má povinnost podání doručit. Z obsahu spisu
však plyne, že kasační stížnost byla podána poštovní přepravou až dne 6. 1. 2006.
Z výše uvedeného tedy zcela jednoznačně plyne, že kasační stížnost byla podána
opožděně.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu
v Ostravě ze dne 17. 10. 2005, č. j. 62 Az 11/2005 - 42, odmítl podle ustanovení §46 odst. 1
písm. b) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., neboť lhůta pro podání předmětné kasační stížnosti
byla zmeškána.
Po nabytí právní moci tohoto usnesení, a poté, co si stěžovatelka zvolí zástupce
pro řízení o kasační stížnosti a tuto skutečnost doloží krajskému soudu, rozhodne Nejvyšší
správní soud o kasační stížnosti podané stěžovatelkou proti rozsudku Krajského soudu
v Ostravě ze dne 25. 5. 2005, č. j. 62 Az 11/2005 – 19.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. srpna 2006
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu