ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.294.2009.1
sp. zn. 4 Nd 294/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty ve věci žalobců: 1) Ing. M. H. , zastoupeného JUDr. T. Ch. , advokátem, 2) F. J. , zastoupeného JUDr. T. Ch. , advokátem, 3) P. P. , a. s. zastoupené JUDr. T. Ch. , advokátem, proti žalované: P. M. a. s. , zastoupené JUDr. J. H. , advokátem, o vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady žalované, vedeno u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 37 Cm 110/2001, o vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze podle ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Olga Římalová, Mgr. Eva Dudová, JUDr. Eva Svobodová a soudce JUDr. Vojtěch Trojánek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 14 Cmo 253/2008.
Odůvodnění:
K Vrchnímu soudu v Praze podali žalobce 2) a žalobce 3) odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 12. 2007, sp. zn. 37 Cm 110/2001, jímž bylo rozhodnuto o tom, že žaloba, aby bylo určeno, že rozhodnutí Ing. J. S. , jako správce konkurzní podstaty úpadce R. – C. , a. s., ze dne 22. 2. 2001, nahrazující podle ustanovení §190 obch. zák. rozhodnutí valné hromady žalované společnosti, je neplatné, se zamítá. Věc je u Vrchního soudu v Praze vedena pod sp. zn. 14 Cmo 253/2008.
Žalobce 3) P. P. , a. s. a žalovaná P. M. , a. s. vznesli námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze. K odůvodnění svých návrhů oba shodně uvedly, že jsou oběťmi rozsáhlého korupčního spiknutí, které využívá organizovaný zločin k dlouhodobému útoku na vlastnická práva účastníků tohoto řízení a jejich zástupců, když zde projednávaná věc je jen malým střípkem tohoto nezákonného jednání. Žalobce 3) i žalovaná jsou svědky toho, že s pravděpodobností hraničící s jistotou soudci senátu 14 Cmo jednali ve věci 14 Cmo 231/2009 mimo princip legality ve prospěch organizovaného zločinu ke škodě vlastnických práv účastníků tohoto řízení pánů H. a J. , dále prokuristy žalobce 3) i žalovaného, pana S. , když tím naplnili skutkovou podstatu kárného provinění soudců senátu 14 Cmo podle ustanovení §87 odst. 1 zák. č. 6/2006 Sb., čímž demonstrovali nepřátelství vůči účastníkům tohoto řízení. Spravedlivý proces ve smyslu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Listiny základních práv a svobod je v případě jednání soudců senátu 14 Cmo Vrchního soudu v Praze pro oběti korupce naprosto nedosažitelný.
V následujícím rozsáhlém textu námitek podjatosti je soudcům senátu 14 Cmo v zásadě vyčítán jejich postup ve věci 14 Cmo 231/2009. To proto, že jednáním soudců senátu 14 Cmo a soudců Krajského soudu v Hradci Králové je umožněno dokonání nezákonného útoku organizovaného zločinu na vlastnická práva a. s. R. , akcionářů a věřitelů této akciové společnosti, když byla definována a vynucena nezákonná identita této společnosti bez statutárního orgánu, v důsledku čehož byla tato společnost ponechána v rukách organizovaného zločinu s tím, že soudci senátu 14 Cmo svým usnesením ze dne 8. 7. 2009, sp. zn. 14 Cmo 231/2009, tento neústavní stav zakonzervovali. Soudci tohoto senátu pak nerespektovali právní názor vyjádřený v usneseních Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 794/2006 a sp. zn. 29 Odo 1216/2005 vydané v obdobných věcech.
Tuto námitku podjatosti pak žalobce 3) a žalovaná uplatňují, protože se jim dostalo od Ústavního soudu poučení v tom smyslu, že je nutno použít všech možných prostředků obrany práv daných českým právním řádem. Tito účastníci jsou pak obeznámeni s tím, že i další osoby poškozené nesprávným úředním postupem Krajského soudu v Hradci Králové, škodu v současnosti prokazují, když rozhodujícím nástrojem tohoto nezákonného útoku na vlastnická práva žalobce 3) je nezákonné konkurzní řízení na a. s. R. vedené Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 46 K 4/2000. V této souvislosti někteří soudci Vrchního soudu v Praze jednají v demonstrativním nepřátelství vůči poškozeným a mnoho dalších soudců pak v povinné solidaritě s nimi. Žalobce 3) a žalovaná spatřují zásah do svých práv především v tom, že se jim v důsledku nepřátelství konkurzních soudců jednajících ve věcech a. s. R. a soudců jednajících s nimi solidárně děje újma na právech na soudní ochranu zaručených práv a svobod, zejména pak v oblasti práva na spravedlivý proces a práva vlastnit a pokojně užívat svůj majetek.
Žalobce 3) a žalovaná jsou přesvědčeni, že se v jejich případě jedná o nepřátelství soudců senátu 14 Cmo k jejich zástupcům, pánům S. a H. a logicky i k žalobci 3) a žalované, protože akceptují jednání kolegů z Krajského soudu v Hradci Králové, jenž jednají v rozporu s principem legality. Uvedení účastníci řízení následně deklarovali svoji znalost ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř., přičemž toto ustanovení je podle nich v o. s. ř. proto, jelikož tento procesní předpis předpokládá jednání soudců v souladu s principem legality. Shora označení soudci však takto nejednají, neboť v řízení 14 Cmo 231/2009 extrémně vybočili z mezí ústavnosti, na které naráží ustanovení §14 o. s. ř. K aplikaci tohoto ustanovení se v minulosti opakovaně vyjádřil Ústavní soud v rozhodnutích sp. zn. I. ÚS 370/04, II. ÚS 369/04 a I. ÚS 371/04, když konstatoval, že uplatnění §14 odst. 4 o. s. ř. je omezeno ústavními principy. Dalším případem, kdy byla omezena aplikace ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. je případ soudce JUDr. Berky a soudce JUDr. Kratochvíla z Krajského soudu v Hradci Králové, když Vrchní soud v Praze dne 14. 6. 2007 v usnesení čj. 1 Ko 305/2007-6072 konstatoval, že konkurzní soudce se v konkurzním řízení úpadce a. s. R. opakovaně dopouští závažných pochybení, a proto by mělo být konkurzní řízení svěřeno jinému soudci.
V následujícím mnohastránkovém rozboru shora označení účastníci obšírně pojednávají o jednotlivých porušeních zákona v konkurzním řízení ohledně majetku úpadce a. s. R. , na čemž se měli podílet dva soudci z Krajského soudu v Hradci Králové, kterým mnoho ostatních soudců a soudci senátu 14 Cmo Vrchního soudu v Praze s pravděpodobností hraničící s jistotou poskytují podporu ve formě absolutní solidarity.
Z písemného vyjádření dotčených soudců senátu 14 Cmo Vrchního soudu v Praze vyplynulo následující. JUDr. Olga Římalová uvedla, že k účastníkům, jejich zástupcům ani k jiným věcem uváděným v námitce nemá žádný poměr, nejsou jí známy žádné skutečnosti, pro které by byl důvod k pochybnostem o její nepodjatosti. Rozhodování ve věci sp. zn. 14 Cmo 231/2009 nebylo ničím ovlivněno a není tomu tak ani v této věci. Mgr. Eva Dudová, prohlásila, že nemá žádný poměr k věci, účastníkům ani jejich zástupcům a nejsou zde žádné okolnosti, které by byly důvodem pro její vyloučení z projednávání a rozhodování věci. JUDr. Eva Svobodová též uvedla, že nemá žádný vztah k účastníkům, jejich zástupcům ani k věci a není žádný důvod k pochybnostem o její nepodjatosti. JUDr. Vojtěch Trojánek taktéž deklaroval, že nemá žádný vztah k věci, účastníkům ani jejich zástupcům a nejsou mu známy žádné skutečnosti, které by byly důvodem pro vyloučení z projednávané věci.
Podle ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
K důvodům vyloučení soudce podle ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. je třeba nejprve uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.
V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudkyně a soudce, o jejichž vyloučení jde, měli subjektivní či objektivní poměr k projednávané věci, k účastníkům či jejich zástupcům. Žalobce 3) a žalovaná zdůvodňují svoji námitku podjatosti poukazem na okolnosti v jiném soudním sporu, pro které jsou jmenovaní údajně vyloučeni z projednání a rozhodnutí této věci. Toto tvrzení žalobce 3) a žalované nepředstavuje žádnou relevantní skutečnost, ze které by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti jmenovaných soudců Vrchního soudu v Praze. V této souvislosti je třeba poukázat na ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř., podle kterého důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, jenž spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Nejvyšší soud tudíž vznesenou námitku podjatosti neshledává důvodnou, neboť se v ní nepodávají skutečnosti naplňující dikci ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř.
Pokud shora dotčení účastníci poukazovali na výše označená rozhodnutí Ústavního soudu, jenž měla podle nich relativizovat ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř., Nejvyšší soud se jejich zněním zabýval a po jejich prostudování je nucen konstatovat, že na tento projednávaný případ nejsou tato rozhodnutí Ústavního soudu aplikovatelná. Citovaná rozhodnutí Ústavního soudu totiž uvádějí, že důvodem k vyloučení soudce z projednávání incidenčního sporu není jeho postup v jiném řízení (řízení konkurzním), nýbrž jeho vztah k jednomu z účastníků řízení, a to ke konkurznímu správci, který je konkurzním soudcem krajského soudu jmenován, kontrolován a odměňován. (Srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 369/04.) O takový vztah se v tomto řízení nejedná, neboť vrchní soudy konkurzní správce nejmenují ani jejich činnost nekontrolují.
Ve výše uvedeném smyslu proto nebyly shledány důvody, pro něž by z projednání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 14 Cmo 253/2008, byli vyloučeni výše jmenovaní soudci tohoto soudu. Za tohoto stavu věci Nejvyšší soud rozhodl podle ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. listopadu 2009
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec