ECLI:CZ:NS:2008:4.ND.34.2008.1
sp. zn. 4 Nd 34/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné ve věci žalobce B. V., zastoupeného JUDr. J. V., advokátkou, proti žalovanému JUDr. V. C., o žalobě na ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 137/2003 a u Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího pod sp. zn. 1 Co 264/2007, o námitce podjatosti podle ustanovení §16 odst. 1 o.s.ř. takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Naděžda Žáková, JUDr. Ludmila Říhová, JUDr. Zdenka Ferešová a Mgr. Dagmar Javůrková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 264/2007.
Odůvodnění:
Ve výše uvedené věci projednávané u Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího pod sp. zn. 1 Co 264/2007 vznesl žalobce podáním ze dne 30. 11. 2007 (soudu doručeno osobně dne 6. 12. 2007) námitku podjatosti proti všem soudkyním senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze, tj. vůči JUDr. Naděždě Žákové, JUDr. Ludmile Říhové, JUDr. Zdence Ferešové a Mgr. Dagmar Javůrkové s odůvodněním, že soudkyně Mgr. Dagmar Javůrková působila dříve jako soudkyně Krajského soudu v Praze, kde pracuje jako soudce i žalovaný JUDr. V. C. Soudkyně Mgr. Dagmar Javůrková v době svého působení u Krajského soudu v Praze vyřizovala věci P (řízení ve věcech způsobilosti k právním úkonům). Dle tvrzení žalobce měl žalovaný údajně navštívit Mgr. Javůrkovou u Krajského soudu v Praze a informovat se na stav řízení o způsobilosti k právním úkonům žalobce. Žalobce se domnívá, že tato skutečnost může mít vliv na rozhodování celého senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze, proto vznesl námitku podjatosti vůči všem soudkyním senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze.
Vrchní soud v Praze předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o námitce podjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze JUDr. Naděždy Žákové, JUDr. Ludmily Říhové, JUDr. Zdenky Ferešové a Mgr. Dagmar Javůrkové a současně připojil vyjádření JUDr. Ludmily Říhové, JUDr. Naděždy Žákové, JUDr. Zdenky Ferešové a Mgr. Dagmar Javůrkové. Jmenované soudkyně se ve svých vyjádřeních shodují, že k účastníkům řízení (tedy ani k žalovanému) nemají žádný vztah, na výsledku řízení nemají žádný zájem a žalovaného znají pouze jako soudce Krajského soudu v Praze vyřizujícího agendu, kterou v odvolacím řízení projednává senát 1 Co Vrchního soudu v Praze. Mgr. Dagmar Javůrková navíc k věci uvádí, že se s žalovaným setkala na asi dvou školeních a že si není vědoma, že by ji někdy navštívil u Krajského soudu v Praze s požadavkem na informaci o stavu řízení o způsobilosti k právním úkonům žalobce. Poukazuje přitom na skutečnost, že pokud by žalovaný žádal informaci o stavu řízení, vyplynulo by to z příslušného spisu, neboť by o tom byl učiněn záznam.
Podle §14 odst. 1 o.s.ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání
a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§16 odst. 1 věta první o.s.ř.). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud České republiky.
Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že předpokladem skutečného uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není v žádném směru zainteresován na výsledku řízení. V souladu s tím zákon konstruuje jako důvody vyloučení soudce soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům.
Vyloučení soudce zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti.
K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. A takový důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. §116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, apod. O žádný z uvedených případů se však v předmětné věci nejedná.
Jak vyplývá z vyjádření jmenovaných soudkyň, žádná z nich nemá k účastníkům řízení ani k právní zástupkyni žalobce žádný vztah a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by je vylučovaly z projednání a rozhodnutí předmětné věci. Dle jejich sdělení žalovaného JUDr. V. C. znají pouze jako soudce Krajského soudu v Praze vyřizujícího agendu, kterou v odvolacím řízení projednává senát Vrchního soudu v Praze 1 Co. Soudkyně Mgr. Dagmar Javůrková navíc k věci uvádí, že se s žalovaným osobně setkala na asi dvou školeních a že si není vědoma, že by ji někdy navštívil u Krajského soudu v Praze s požadavkem na informaci o stavu řízení o způsobilosti k právním úkonům žalobce s tím, že pokud by žalovaný takovou informaci požadoval, vyplynulo by to z příslušného spisu, neboť by o tom byl učiněn záznam.
Nejvyšší soud České republiky návrh žalobce na vyloučení soudkyň Vrchního soudu v Praze JUDr. Naděždy Žákové, JUDr. Ludmily Říhové, JUDr. Zdenky Ferešové a Mgr. Dagmar Javůrkové z projednání a rozhodnutí předmětné věci z důvodu podjatosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby jmenované soudkyně byly vyloučeny z projednání a rozhodnutí věci. Z obsahu spisu ani z vyjádření jmenovaných soudkyň, které jsou členkami senátu, jemuž přísluší podle rozvrhu práce ve věci rozhodnout, nevyplývají žádné skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o nepodjatosti těchto soudkyň ve smyslu §14 odst. 1 o.s.ř.
Poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, který může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Musí se ale jednat vždy o okolnosti, které zakládají důvodné pochybnosti, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout. Vztahy mezi soudci nepřekračující běžný pracovně kolegiální rámec nemají samy o sobě povahu důvodů vyloučení podle ustanovení §14 odst. 1 o.s.ř., jestliže by tyto důvody spočívaly pouze v tom, že se soudci navzájem znají, protože jsou pro výkon funkce zařazeni na stejném soudu. Skutečnost, že žalovaný je soudce a mohl ve své praxi s některou z výše jmenovaných soudkyň přijít do pracovního kontaktu (např. i při společné účasti na školení), není důvodem pro jejich vyloučení z projednávání
a rozhodnutí věci. Pouhý běžný kolegiální vztah mezi soudci spočívající v tom, že se navzájem znají, že pracovali či pracují u téhož soudu nebo že přezkoumávají navzájem svá rozhodnutí nezakládá poměr předpokládaný ustanovením §14 odst. 1 o.s.ř.
V daném případě tedy nebyly shledány skutečnosti nasvědčující tomu, že by jmenované soudkyně byly nějakým způsobem ovlivněny vztahem k projednávané věci, případně k účastníkům řízení (jejich zástupcům).
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o.s.ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaných soudkyň z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 o.s.ř., rozhodl Nejvyšší soud České republiky podle §16 odst. 1 o.s.ř. tak, že soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Naděžda Žáková, JUDr. Ludmila Říhová, JUDr. Zdenka Ferešová a Mgr. Dagmar Javůrková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. února 2008
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal