ECLI:CZ:NS:2018:4.PZO.10.2018.1
sp. zn. 4 Pzo 10/2018- 11
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 22. 8. 2018 návrh J. K. , na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem v Opavě dne 9. 7. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 1305/2013/V, ve věci prověřování pro podezření ze spáchání trestného činu ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty dle §156 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, a podle §314m odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu v Opavě ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. 0 Nt 1305/2013/V, ohledně J. K., byl porušen zákon v ustanovení §88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.
Odůvodnění:
Dne 18. 7. 2018 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh J. K. na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem v Opavě dne 9. 7. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 1305/2013/V.
V odůvodnění návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu navrhovatelka uvedla, že nikdy nebyla obviněna z žádného trestného nebo jiného protiprávního činu (a to ani jako podnikající fyzická osoba). Nařízení odposlechu ohledně její osoby proto považuje za nepřiměřený zásah do ústavně zaručených práv, zejména práva na soukromí a ochranu osobnosti. Odposlechy byly nařízeny na základě žádosti policejního orgánu, který vedl prověřování pro možné spáchání trestného činu ohledně jiných, od navrhovatelky zcela odlišných osob. Navíc se jednalo o období, kdy měla být páchána údajná trestná činnost těchto jiných osob, které bylo zcela odlišné od období, kdy byly odposlechy nařízeny, konkrétně se jednalo o období od 1. 11. 2012 do 27. 4. 2013. Další rozpor s právními předpisy spatřuje v tom, že v návrhu policie na povolení odposlechů je uvedeno, že se odposlechy jeví jako nejefektivnější způsob získání dalších důkazních prostředků. Takové důvody jsou však nepřípustné. Příkaz soudu k povolení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu neobsahuje žádnou úvahu soudu v tom směru, zda jsou splněny zákonné požadavky pro povolení odposlechů, tj. proč nešlo účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Rovněž absentuje zdůvodnění doby odposlechů.
Z uvedených důvodů pak navrhla, aby Nejvyšší soud vyslovil, že shora uvedeným příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byl porušen zákon.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §314l tr. ř. na návrh uvedený v §88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §88 odst. 8 tr. ř. může takový návrh Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v §88 odst. 2 tr. ř., a to do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že J. K. je dle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětnou žádost u Nejvyššího soudu, neboť byla osobou odposlouchávanou a její žádost byla podána v zákonné lhůtě.
Po prostudování předloženého spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že shora označeným příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byl porušen zákon. Nejvyšší soud z předloženého spisového materiálu zjistil, že příkaz nařízený Okresním soudem v Opavě dne 9. 7. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 1305/2013/V, nebyl řádně odůvodněn a neobsahoval tedy všechny náležitosti požadované ustanovením §88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.
V daném případě z obsahu spisového materiálu vyplývá, že Policií ČR, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, Územní odbor Opava, oddělení HK SKPV, bylo pod č. j.: KRPT-102126/TČ-2013 od 24. 5. 2013, resp. od 5. 6. 2013, konáno prověřování pro zločin ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty dle §156 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku.
Okresním soudem v Opavě byl dne 9. 7. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 1305/2013/V vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mobilních telefonních stanic blíže specifikovaných v předmětném příkazu majitele J. K. – M., mimo jiné i účastnického čísla – uživatelky J. K., a to na dobu od 9. 7. 2013 do 9. 10. 2013.
Z předmětného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem v Opavě dne 9. 7. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 1305/2013/V vyplývá, že byl vydán na návrh státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Opavě ze dne 8. 7. 2013, sp. zn. ZN 4/2013/V, V 17/2013. Státní zástupkyně v návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu uvedla, že objasnění předmětné trestné činnosti je obtížné, nelze efektivně užít jiných operativně pátracích prostředků, zatím nebylo možno ustanovit konkrétního podezřelého. Proto je nutno přistoupit k použití daného operativně pátracího prostředku, přičemž navrhovaným způsobem bude možno zjistit osoby podílející se na nepovolených porážkách skotu a jejich vzájemné vazby či vazby na dodavatele, když prozatím bylo takto zjištěno 32 ks poraženého dobytka. Dobytek je porážen mimo veterinární kontrolu, opatřen falešným veterinárním razítkem, které bylo zajištěno, z čehož lze usuzovat, že dochází k distribuci masa do spotřebitelské sítě. Jedná se o osoby, které mají úzké osobní či rodinné vazby a shora popsanou činnost nelze provádět samostatně, je vysoce organizovaná, každý ze spolupachatelů má konkrétní úkol a musí být s touto činností srozuměn. Mezi podezřelými by mohla vystupovat zejména majitelka J. K. s manželem K. K. a synem K. K., dále dcera P. J., vedoucí jatek H. H. a řidič svážející speciálně pouze skot O. F.
Soudce Okresního soudu v Opavě do odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 9. 7. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 1305/2013/V uvedl, že policejním orgánem Policie ČR, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, Územní odbor Opava, oddělení HK SKPV, je pod č. j.: KRPT-102126/TČ-2013 od 24. 5. 2013, resp. od 5. 6. 2013, vedeno prověřování pro zločin ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty dle §156 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel či pachatelé pravděpodobně z okruhu zaměstnanců společnosti J. K. – Masoma s tím, že měli v období nejméně od 1. 11. 2012 do 27. 4. 2013 v M., okr. O. na Jatkách M., provozovatele J. K. – Masoma, umožnit bez nutné veterinární prohlídky poražení nejméně 32 ks dobytka, toto maso po provedené porážce označit falešným úředním razítkem veterinárního lékaře o zdravotní nezávadnosti a umožnit distribuci tohoto masa do spotřebitelské sítě, ačkoliv takto uvolněné maso mohlo být zdrojem rizika šíření nákazy a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a mohlo obsahovat zbytky škodlivých a kontaminujících látek nebezpečných lidskému zdraví a nesplnili tak záměrně zákonnou povinnost o provedení veterinárního vyšetření živočišných produktů podle §20 odst. 1 a §21 odst. 12 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči.
V další části odůvodnění vydaného příkazu k odposlechu je konstatováno, že v označené věci jsou dány zákonné podmínky uvedené v §88 odst. 1 tr. ř. a že lze souhlasit s argumentací státní zástupkyně, že objasnění trestné činnosti je obtížné a je tak nutné přistoupit k použití operativně pátracích prostředků, přičemž tak bude možné ustanovit konkrétního podezřelého, případně zjistit další osoby podílející se na nepovolených porážkách skotu a jejich vzájemné vazby či vazby na dodavatele. Jedná se o osoby, které mají úzké osobní či rodinné vazby a shora popsanou činnost nelze provádět samostatně, je vysoce organizovaná a každý ze spolupachatelů má konkrétní úkol a musí být s touto činností srozuměn. Mezi podezřelými by mohla vystupovat zejména majitelka J. K. s manželem K. K. a synem K. K., dále dcera P. J., vedoucí jatek H. H. a řidič svážející speciálně pouze skot O. F. Mimo shora uvedenou trestnou činnost lze také předpokládat spáchání ekonomických trestných činů. Ve vlastním odůvodnění příkazu je pouze konstatováno, že sledovaného účelu nelze v dané věci dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené.
Podle ustanovení §88 odst. 1 tr. ř. je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení podle §226 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle §248 odst. 1 písm. e) a odst. 2 až 4 tr. zákoníku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 tr. zákoníku, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle §257 tr. zákoníku, pletichy při veřejné dražbě podle §258 tr. zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 tr. zákoníku nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky. Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustné. Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam odposlechu bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít. Protokol o zničení záznamu založí do spisu.
Podle ustanovení §88 odst. 2 tr. ř. nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce; v odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu se bezodkladně doručí policejnímu orgánu. V přípravném řízení opis příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce bezodkladně zašle státnímu zástupci.
V posuzovaných případech však Okresní soud v Opavě podle uvedených ustanovení důsledně nepostupoval. Nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu lze jen při souběžném naplnění více zákonných podmínek, a to:
- pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení,
- nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené,
- je-li vedeno trestní řízení pro příslušné trestné činy.
Pro úplnost lze uvést, že formulací „nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené“ zákon vyjadřuje v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti vymezenou v §2 odst. 4 tzv. subsidiaritu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Jde o omezující podmínku nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na případy, kdy nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo kdy by bylo jinak jeho dosažení ztížené. Při nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a jeho vlastním provádění musí být tedy dán nejen důvodný předpoklad, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, ale musí být dostatečně zváženo, zda získání konkrétních významných skutečností pro trestní řízení nelze zajistit a posléze dokazovat i jinými důkazními prostředky uvedenými v trestním řádu, např. výslechem obviněného, svědků apod.
Nejvyšší soud konstatuje, že v příkazu musí být mimo obecných náležitostí uloženo provedení odposlechu a záznamu příslušného druhu telekomunikačního provozu a podle výslovného znění ustanovení §88 odst. 2 tr. ř. zde musí být uvedena: uživatelská adresa či zařízení, a to včetně telefonního čísla, osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, trestný čin, pro nějž se vede trestní řízení, doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce. V odůvodnění pak musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu odůvodňují (včetně doby jeho trvání), dále zde musí být uveden účel odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a také vysvětleny důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené, příp. odůvodněna i délka doby trvání odposlechu a záznamu příslušného druhu telekomunikačního provozu.
V posuzovaném příkazu Okresního soudu v Opavě nejsou dostatečně odůvodněny doba trvání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ani důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jeho dosažení podstatně ztížené. Okresní soud v Opavě se omezil toliko na převzetí názoru státního zástupce obsaženého v podaném návrhu. Okresní soud pak s ohledem na specifika případu neobjasnil, proč vydává příkaz na dobu tří měsíců, a současně opomenul uvést skutečnosti, z nichž lze dovodit konkrétní úvahu či zjištění rozhodujícího soudce o důvodech nezbytnosti zásahu do soukromí dotčených jedinců (tedy v daném případě i navrhovatelky), které je chráněno čl. 13 Listiny základních práv a svobod. V odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu není ani uvedeno, zda se jedná o neodkladný a neopakovatelný úkon ve smyslu ustanovení §160 odst. 4 tr. ř. a z jakého důvodu.
V této souvislosti je třeba připomenout zásadu týkající se nařizování odposlechů a vyslovenou Nejvyšším soudem, a sice, že není přípustné, aby teprve na základě a prostřednictvím povoleného odposlechu byly získávány informace o tom, zda se odposlouchávaná osoba dopustila protiprávního jednání. Takový poznatek musí vydání příkazu k odposlechu předcházet.
Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §88 tr. ř. je výrazným zásahem do práva na ochranu soukromí, proto je nutné trvat na tom, aby orgány činné v přípravném řízení (včetně soudce), důsledně respektovaly zákonné podmínky pro vydání příkazu a požadavky na jeho odůvodnění.
Na základě výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší soud k závěru, že Okresní soud v Opavě příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. 0 Nt 1305/2013/V, porušil ustanovení §88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.
Proto na základě výše uvedeného Nejvyšší soud vyslovil, že podle §314m odst. 1 tr. ř. příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu v Opavě ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. 0 Nt 1305/2013/V, ohledně J. K., byl porušen zákon v ustanovení §88 odst. 1, 2 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 22. 8. 2018
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu