Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.03.2017, sp. zn. 4 Tdo 357/2017 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:4.TDO.357.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz

- loupež podle § 173 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku, - krádež podle § 205 odst. 1 písm. d), odst. 3 tr. zákoníku

ECLI:CZ:NS:2017:4.TDO.357.2017.1
sp. zn. 4 Tdo 357/2017 -45 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 3. 2017 dovolání obviněného R. Š. , proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 10 To 67/2016, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 40 T 9/2015, a rozhodl takto: Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2016, sp. zn. 40 T 9/2015, byl obviněný R. Š. (vedle spoluobviněného D. H.) uznán vinným zločinem loupeže podle §173 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku (pod bodem I. 1.) a přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. d), odst. 3 tr. zákoníku (pod body II. 1.-5.), kterých se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že I. v průběhu měsíců srpen a září roku 2014 – s cílem zmocnit se zlatých šperků, případně finančních prostředků – postupně přepadli několik starších osob a s použitím násilí se takových jejich šperků a finančních prostředků zmocnili, když konkrétně obviněný R. Š. 1. dne 16. září 2014 v době od 17.10 hodin do 17.15 hodin v P., v ulici N. P. č. ...1, společně s dalším neztotožněným mužem přistoupil k poškozené E. H., která vstoupila do vchodových dveří domu na výše uvedené adrese, snažil se proklouznout za ní, strčil nohu mezi dveře, poškozená se mu pokusila zabránit ve vstupu do domu, což se jí nepodařilo, takže se vtlačil do vchodových prostor domu, načež poškozené strhl z krku zlatý náhrdelník v ceně 8.485 Kč, zlatý řetízek v ceně 2.232 Kč se zlatým přívěškem v ceně 1.144 Kč a zlatý řetízek v ceně 10.978 Kč, tedy věci v celkové hodnotě 22.839 Kč, a následně poškozenou povalil na zem, přičemž se udeřila do obličeje a do nosu a začala jí téci krev, nakonec z místa činu s náhrdelníkem a zlatými řetízky utekl, přičemž následkem jeho násilného jednání došlo u poškozené k akutní stresové poruše a poškozená začala trpět posttraumatickou stresovou poruchou, která doposud zásadně ovlivňuje její běžný život, II. v průběhu měsíců červenec a říjen roku 2014 využili v dalších případech momentu překvapení a několika dalším starším osobám strhli z krku zlaté šperky, a tyto pak zpravidla v bazarech zpeněžili, když konkrétně obviněný R. Š. společně s obviněným D. H. 1. dne 8. srpna 2014 v době od 17.50 do 17.55 hodin v P., v ulici N. V., proti prodejně Norma, obviněný D. H. oslovil poškozenou G. S., a současně obviněný R. Š. k ní přišel zezadu a z krku jí strhl zlatý řetízek v ceně 8.208 Kč se zlatým přívěškem ve tvaru kosočtverce v ceně 5.130 Kč a zlatým přívěškem ve tvaru nepravidelného oválu v ceně 5.130 Kč a z místa činu utekli, přičemž odcizením uvedených cenností jí způsobili celkovou škodu ve výši 18.468 Kč, 2. dne 28. září 2014 v 15.15 hodin v P., B. ulici, na chodníku před domem č. p. ..., přistoupili k poškozené L. H., a obviněný R. Š. jí z krku strhl zlatý řetízek s medailonem v ceně 2.976 Kč a z místa činu utekli, 3. dne 29. září 2014 v 16.00 hodin v P., S. ulici, před domem č. p. ..., obviněný R. Š. zabránil poškozené J. F., v průchodu a obviněný D. H. k ní přistoupil s dotazem ohledně možnosti vstupu do domu, před dveřmi domu jí uchopil za triko a z krku jí strhl zlatý řetízek v ceně 12.400 Kč s přívěškem v ceně 1.440 Kč, načež z místa činu utekli, čímž poškozené J. F. způsobili škodu ve výši 13.840 Kč, obviněný R. Š. sám 4. dne 30. srpna 2014 v době kolem 11.30 hodin v P., ulici Č. e., na zastávce autobusu MHD N. B. směr Ch., přistoupil k poškozené J. S., z krku jí strhl náhrdelník v ceně 21.572 Kč a z místa činu utekl, 5. dne 2. října 2014 kolem 19.00 hodin v P., J. ulici č. ..., přistoupil k poškozené B. H., když vstoupila do vchodových dveří domu na výše uvedené adrese, mezerou v uzavíraných dveřích prostrčil ruku a z krku jí strhl zlatý řetízek v ceně 9.600 Kč, zlatý řetízek v ceně 1.650 Kč s přívěškem madony v ceně 1.000 Kč, zlatý řetízek v ceně 2.800 Kč s přívěškem v ceně 1.040 Kč a zlatý řetízek v ceně 2.850 Kč s přívěškem v ceně 1.440 Kč a z místa činu utekl, tedy se k její škodě zmocnil věcí v celkové hodnotě 20.380 Kč. Za to byl podle §173 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvanácti let a podle §56 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Daný rozsudek současně obsahuje zprošťující výrok ohledně obviněného R. Š. Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2016, sp. zn. 40 T 9/2015, podali odvolání státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze i obvinění R. Š. a D. H. O podaných odvoláních rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 10 To 67/2016, tak, že je podle §256 tr. řádu zamítl jako nedůvodná. Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 10 To 67/2016, podal obviněný R. Š. prostřednictvím své obhájkyně dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. V rámci své dovolací argumentace namítl, že v řízení provedené důkazy (zejména rekognice a shoda pachové stopy) byly pořízeny v rozporu se zákonem a tudíž k jejich výsledkům není možné přihlížet. Z ostatních provedených důkazů pak dle jeho mínění nevyplývá, že by se měl vytýkaného jednání dopustit. Dodal, že ze strany příslušných soudů nebyly provedeny jím navrhované důkazy. Z uvedených důvodů obviněný závěrem svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud dovoláním napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc Vrchnímu soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) shledal, že dovolání obviněného je přípustné, bylo podáno osobou oprávněnou podle §265d odst. 1 písm. b) tr. řádu, prostřednictvím obhájce, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. řádu. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda byla dodržena zákonná lhůta k podání dovolání podle §265e tr. řádu a zjistil, že dovolání bylo podáno opožděně. Podle §265e odst. 1 tr. řádu se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 2 tr. řádu jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle §265e odst. 3 tr. řádu je lhůta k podání dovolání zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Podle ustanovení §60 odst. 2 tr. řádu lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty, podle §60 odst. 3 tr. řádu připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den. Nejvyšší soud po prostudování předloženého trestního spisu zjistil, že obviněnému R. Š. bylo dovoláním napadené usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 10 To 67/2016, doručeno dne 8. 11. 2016 (č. l. 2116 spisu) a obhájkyni obviněného Mgr. Barboře Černé dne 1. 11. 2016 (č. l. 2116 spisu). Z výše citovaných zákonných ustanovení je zřejmé, že poslední den lhůty k podání dovolání připadl v daném případě na den 9. 1. 2017 (pondělí). Dovolání obviněného však bylo odesláno do datové schránky Městského soudu v Praze až dne 11. 2. 2017 (viz č. l. 2142), tedy až po uplynutí lhůty k podání dovolání stanovené v §265e odst. 1 tr. řádu. Lhůta pak nebyla zachována ani za použití ustanovení §265e odst. 2, 3 tr. řádu. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného R. Š. podle §265i odst. 1 písm. c) tr. řádu odmítl jako opožděně podané. Za této situace Nejvyšší soud již nemusel věc meritorně přezkoumávat podle §265i odst. 3 tr. řádu a v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu své rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu, odkazuje tento na znění §265i odst. 2 tr. řádu. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu). V Brně dne 30. 3. 2017 JUDr. Danuše Novotná předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Název judikátu:- loupež podle §173 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku, - krádež podle §205 odst. 1 písm. d), odst. 3 tr. zákoníku
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. g) tr.ř.
Datum rozhodnutí:03/30/2017
Spisová značka:4 Tdo 357/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:4.TDO.357.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Krádež
Loupež
Dotčené předpisy:§265i odst. 1 písm. c) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:C
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV. ÚS 1827/17
Staženo pro jurilogie.cz:2017-12-22