ECLI:CZ:NS:2021:4.TDO.751.2021.1
sp. zn. 4 Tdo 751/2021-206
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 7. 2021 o dovolání obviněného R. U., nar. XY, bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. 13 To 20/2021, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 2 T 195/2019, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 10. 9. 2020, sp. zn. 2 T 195/2019, byl obviněný R. U. uznán vinným přečinem ublížení na zdraví z nedbalosti podle §148 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku podle §151 tr. zákoníku. Za tato jednání byl obviněný R. U. odsouzen podle §151 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 7 (sedm) měsíců. Podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu 1 (jednoho) roku. Podle §73 odst. 1,3 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti, a to řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 1 (jednoho) roku.
Proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 10. 9. 2020, sp. zn. 2 T 195/2019, podal obviněný a státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Havlíčkově Brodě odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. 13 To 20/2021, tak, že napadený rozsudek z podnětu odvolání státní zástupkyně podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil ve výroku o trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněnému R. U. uložil za přečiny ublížení na zdraví z nedbalosti podle §148 odst. 1 tr. zákoníku a neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku podle §151 tr. zákoníku, ohledně nichž zůstal výrok o vině nezměněn, podle §151 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody na jeden (1) rok. Podle §81 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon trestu podmíněně odložen a podle §82 odst. 1 tr. zákoníku byla stanovena zkušební doba na dva (2) roky. Podle §73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dva (2) roky. V dalších výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn.
Odvolání obviněného R. U. odvolací soud usnesením ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. 13 To 20/2021, zamítl podle §253 odst. 1 tr. ř. jako opožděně podané.
Obviněný proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. 13 To 20/2021, podal prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Od počátku tvrdí a je přesvědčen o tom, že nedošlo k jakémukoliv nárazu jeho automobilu do poškozeného či jeho bicyklu. Obviněný je přesvědčen, že k pádu poškozeného došlo v důsledku toho, že poškozený v momentě, kdy jej svým automobilem předjížděl, rukou udeřil do vozidla, čímž ztratil stabilitu a došlo k následnému pádu. Svou verzi událostí, tedy, že poškozený udeřil do automobilu a tím si de facto sám přivodil nehodu, podporuje znaleckým posudkem Ing. Jaroslava Slavíka. Obecným soudům v návaznosti na uvedené vytkl chybné hodnocení provedených důkazů, stejně jako vadu tzv. opomenutých důkazů založenou tím, že soudy neprovedly výslechy svědkyně M. O. a znalce Ing. Jaroslava Slavíka. Tyto nedostatky podle jeho mínění činí rozhodnutí soudů nesprávnými a nepřezkoumatelnými. V další části svého dovolání namítl, že mu soud prvního stupně upřel právo na obhajobu, a to velmi závažným způsobem tak, že daný procesní postup je v evidentním rozporu se zaručenými základními právy obviněného, konkrétně tedy s právem na spravedlivý proces. Na základě shora uvedeného obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, sp. zn. 13 To 20/2021, ze dne 23. 2. 2021, jakož i rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě č. j. 2 T 195/2019-157, ze dne 10. 9. 2020 a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh trestního řízení a dále uvedl, že v podaném dovolání uplatnil obviněný dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Své námitky směřoval výlučně proti výroku o vině, o níž rozhodl již Okresní soud v Havlíčkově Brodě. V této souvislosti státní zástupce připomíná, že podaným dovoláním může obviněný napadat rozhodnutí odvolacího soudu pouze a výhradně v tom rozsahu, v jakém byl tento (tedy odvolací) soud oprávněn přezkoumat, eventuálně změnit, rozhodnutí soudu prvního stupně. Právě uvedené vyplývá jednoznačně například z rozhodnutí Nejvyššího soudu publikovaného pod č. 20/2004 Sb. rozh. tr. Podle něj totiž, jestliže odvolání bylo podáno toliko proti výroku o trestu z rozsudku soudu prvního stupně a odvolací soud podle §254 odst. 1 trestního řádu přezkoumával zákonnost a odůvodněnost pouze tohoto oddělitelného výroku rozsudku, jakož i správnost postupu řízení, které mu předcházelo, může dovolatel napadnout rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním jen v tom rozsahu, v jakém byl odvolací soud oprávněn přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně. Směřuje-li přesto dovolání proti výroku, který odvolací soud nepřezkoumával podle §254 odst. 1 trestního řádu a neměl povinnost jej přezkoumat ani podle §254 odst. 2 , 3 trestního řádu, musí být takové dovolání odmítnuto jako nepřípustné podle §265i odst. 1 písm. a) trestního řádu. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích pak podle §254 odst. 1 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost pouze výroku o trestu, jakož i správnost postupu řízení, které jeho vydání předcházelo.
Z výše uvedeného vyplývá, že obviněný mohl své dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. 13 To 20/2021, směřovat výhradně vůči výroku o trestu. Neučinil-li tak a napadl-li pouze výrok o vině, jeho dovolání je nepřípustné. Závěrem svého vyjádření proto státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. Současně souhlasil s tím, aby Nejvyšší soud rozhodl v souladu s §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud byl nejdříve povinen zkoumat, zda je vůbec v posuzované věci přípustné dovolání a jestli nepřichází v úvahu odmítnutí dovolání podle ustanovení §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. Po přezkoumání dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
Podle §265a tr. ř. lze dovoláním napadnout rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Z tohoto obecného principu vyplývá, že dovoláním lze napadnout rozhodnutí soudu druhého stupně pouze v tom rozsahu, v jakém přezkoumával a byl povinen přezkoumat rozhodnutí soudu prvého stupně.
Podle §254 odst. 1 tr. ř. odvolací řízení spočívá na principu vázanosti odvolacího soudu obsahem podaného odvolání. Z podnětu odvolání přezkoumává soud druhého stupně zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad.
Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (rozhodnutí publikovaného pod č. 20/2004 Sb. rozh. tr.), obviněný může svým dovoláním napadnout rozhodnutí odvolacího soudu jen v tom rozsahu, v jakém byl odvolací soud oprávněn a povinen přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně. Směřuje-li přesto dovolání proti výroku, který odvolací soud nepřezkoumával podle §254 odst. 1 tr. ř., a který neměl povinnost přezkoumat ani podle §254 odst. 2, 3 tr. ř., musí být takové dovolání odmítnuto jako nepřípustné podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř.
Z odůvodnění dovoláním napadeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. 13 To 20/2021, jednoznačně vyplývá, že tento soud zde projednával výlučně odvolání státní zástupkyně podané v neprospěch obviněného, a to toliko proti výroku o trestu. Odvolací soud pak také svoji přezkumnou činnost soustředil výhradě na odvoláním napadený výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, když nepokládal za potřebné zabývat se též odvoláním nenapadeným výrokem o vině, který zjevně shledal souladným se zákonem. Odvolání obviněného bylo zamítnuto podle §253 odst. 1 tr. ř. jako opožděně podané, proti čemuž obviněný dovolání nepodal.
Pokud tedy s ohledem na výše uvedené podal obviněný R. U. dovolání proti výroku o vině a odvolací soud tento výrok nepřezkoumal ani nebyl povinen přezkoumat, pak je zřejmé, že odvolací soud o tomto výroku nerozhodoval. Takové dovolání je nepřípustné, neboť směřuje proti výroku, který nebyl předmětem přezkumu odvolacího soudu. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že pokud obviněný R. U. podal své dovolání pouze proti výroku o vině, nelze považovat jeho dovolání za přípustné. Dovolání obviněného bylo proto podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné odmítnuto.
Nejvyšší soud tak učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. 7. 2021
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu