ECLI:CZ:NS:2009:4.TDO.917.2009.1
sp. zn. 4 Tdo 917/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. října 2009 o dovolání obviněného X. T. N., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 3. 2009, sp. zn. 9 To 52/2009, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 7 T 170/2008, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného X. T. N. odmítá .
Odůvodnění:
Obvinění X. T. N., X. T. N. a V. T. N. byli rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 23. 12. 2008, sp. zn. 7 T 170/2008, odsouzeni pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle ustanovení §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., jehož se dopustili tím, že všichni společně nejméně od poloviny července 2008 do 4. září 2008 v A., část M., okres Ch., v rodinném domě patřící obviněnému X. T. N., který další dva obvinění v uvedené době užívali k bydlení, bez povolení za použití umělého osvětlení, zavlažování, zabudované ventilace, klimatizace a vytápění, za použití speciálních hnojiv a chemických přípravků podporujících růst rostlin ve speciálním substrátu způsobem tzv. in door pro další osoby pěstovali a přechovávali rostliny konopí setého, konkrétně 510 ks této rostliny o velikosti od 10 cm – 130 cm, určené k dalšímu zpracování a následné distribuci, když celková hmotnost zajištěného konopí po vysušení činila 22 830,7 gramu a obsahovala celkem 197,24 gramu účinné látky delta-9-tetrahydrocannabinolu (dále jen delta-9-THC), přičemž konopí je jako omamná látka zařazeno do seznamu IV. Úmluvy o omamných látkách a je vedeno jako omamná látka v příloze č. 3 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů, a jeho účinná látka delta-9-THC je jako psychotropní látka zařazena do seznamu II. Úmluvy o psychotropních látkách a uvedena jako psychotropní látka v příloze č. 5 zák. č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů, když obviněný X. T. N. se společně s dalšími nezjištěnými osobami podílel již v průběhu června 2008 na přípravě domu, jeho zařízení a vybavení pro shora popsaný účel a dále během popsané doby dům a jeho vybavení zajišťoval a obstarával včetně zajišťování dodávek potřebných věcí a potravin pro zbývající dva obviněné, kteří nejméně v popsané době osobně o pěstované rostliny pečovali a obstarávali zařízení sloužící k pěstování rostlin.
Za to byl obviněný X. T. N. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 let se zařazením do věznice s dozorem a k trestu propadnutí věci, a to rodinného domu v M. u A. na st. parcele o výměře 312 m2 zapsaného v katastru nemovitostí u K. ú. pro K. pro obec A., k. ú. M., okres Ch.
Obviněný X. T. N. byl za shora uvedený trestný čin odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dva a půl roku se zařazením do věznice s dozorem a k trestu vyhoštění z území České republiky v trvání deseti let.
Obviněný V. T. N. byl za shora uvedený trestný čin odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let se zařazením do věznice s dozorem a k trestu vyhoštění z území České republiky v trvání deseti let.
Proti uvedenému rozsudku si podali všichni obvinění odvolání, o nichž rozhodl Krajský soud v Plzni tak, že je usnesením ze dne 19. 3. 2009, sp. zn. 9 To 52/2009, zamítl.
Proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 3. 2009, sp. zn. 9 To 52/2009, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Chebu sp. zn. 7 T 170/2008 si podal obviněný X. T. N. k Nejvyššímu soudu dovolání, které opřel o dovolací důvod podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že napadená rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku, resp. nesprávném hmotně právním posouzení jednání obviněného. Dovolatel věcně argumentoval tím, že podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 687/2006 samotné pěstování rostliny konopí ( rod Cannabis ), kterou zvláštní zákon považuje za omamnou látku ve smyslu ustanovení §195 odst. 1 tr. zák., nelze ztotožňovat s pojmem „výroba“ omamné a psychotropní látky podle ustanovení §187 tr. zák. O výrobu, resp. její některou fázi, by mohlo jít jedině v případech, pokud by rostlina konopí byla sklizena a následně by došlo k jejímu neoprávněnému zpracování v procesu, v němž by jako vstupní komponent byla dále upravována, a to buď do stavu způsobilého již ke spotřebě (marihuana), anebo k získání psychotropní látky tetrahydrokanabinolu (THC).
Protože zákon požaduje, aby pachatel takovou látku vyrobil, bylo by možno případy, kdy pěstování rostliny konopí sice směřovalo k uskutečnění výroby, avšak z určitých důvodů k ní nedošlo, podle okolností posoudit jako pokus ( §8 odst. 1 tr. zák.), eventuálně přípravu ( §7 odst. 1 tr. zák.) trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle ustanovení §187 tr. zák. V případě dovolatele nedošlo ani k náznaku sklizně či dalších činností, které by mohly být takto kvalifikovány.
Dovolatel uznává, že rostlina konopí (rod Cannabis) je již sama o sobě omamnou látkou (SEZNAM IV., příloha č. 3 zák. č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů), a lze jejím neoprávněným vypěstováním (podle ustanovení §24 písm. a) citovaného zákona) pro vlastní potřebu v množství větším než malém naplnit zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle ustanovení §187a odst. 1 tr. zák. Avšak ani takto nebylo v napadených rozhodnutích shora uvedenými soudy postupováno.
Dále pak dovolatel poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1466/2005 s tím, že pouhé poskytnutí prostor bytu k výrobě psychotropní látky nelze považovat za trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle ustanovení §187 odst. 1 tr. zák., neboť jde pouze o jednání, které činnost pachatele usnadňuje. Takovéto jednání úmyslně podporuje činnost pachatele bez podílení se na jednání přímo směřujícímu k provedení činu, tedy porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem. Takové jednání nelze právně hodnotit jako spolupachatelství ve smyslu ustanovení §9 odst. 2 tr. zák., nýbrž jako pomoc k tomuto trestnému činu podle ustanovení §10 odst. 1 písm. c) tr. zák.
Obviněný X. T. N. byl však v rodinném domě v M. přítomen pouze občas, pouze v jednom případě dovezl do domu nepatrné množství věcí, které v porovnání se zadrženým počtem rostlin a techniky bylo opravdu zanedbatelné. Proto mu nelze přičítat jinou činnost než poskytnutí objektu, když zároveň tvrdí, že neměl vědomost o konkrétním využití a ani se o to nezajímal. Navíc nebyl proveden jediný důkaz, který by svědčil o opaku. Pokud pak jde o osamoceně stojící výpověď spoluobviněného, nelze nevidět, že tohoto spoluobviněného motivovala v jeho výpovědi snaha získat v České republice možnost dalšího pobytu, když zde do té doby pobýval nelegálně, stejně jako snaha naklonit si příslušné úřady.
S ohledem na shora uvedené dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Plzni a stejně tak zrušil rozhodnutí na toto usnesení obsahově navazující a přikázal Krajskému soudu v Plzni, aby ve věci znovu jednal a rozhodl.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání shora jmenovaného obviněného se písemně vyjádřil. Nejprve poukázal na nepřípadnost odkazu obviněného na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1466/2005, neboť toto rozhodnutí vychází z odlišného skutkového stavu, kdy pachatel pouze poskytne svou nemovitost k pěstování konopí. V případě dovolatele však soudy důvodně uzavřely, že obviněný X. T. N. nejenže poskytl svou nemovitost k této činnosti, ale také se na ní sám aktivně podílel, mimo jiné též zvláštními úpravami interiéru dotyčné nemovitosti včetně instalace umožňující protiprávní odběr elektrické energie. Proto argumentace obviněného nemůže naplnit deklarovaný důvod dovolání. Totéž pak platí o námitkách týkajících se posouzení věrohodnosti spoluobviněného, neboť taková výhrada se netýká aplikace norem hmotného práva.
Poněkud jiná je však podle státního zástupce situace při pohledu na skutková zjištění nalézacího soudu optikou rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 687/2006, v němž se jednalo o věc skutkově velmi podobnou a kde Nejvyšší soud judikoval, že samotné pěstování rostliny konopí nelze považovat za výrobu omamné nebo psychotropní látky. Tento proces nepochybně nenaplňuje ani pojmy jejího opatření nebo přechovávání pro jiného. Tím ovšem není řečeno, že by jednání dovolatele bylo beztrestné, neboť skutek popsaný ve skutkové větě odsuzujícího rozsudku je třeba zkoumat i z hlediska toho, zda se nemůže jednat o pokus, resp. přípravu tohoto zvlášť závažného trestného činu. Tento závěr se pak týká nejenom dovolatele, ale i ostatních spoluobviněných, kteří dovolání nepodali, neboť důvod dovolání, pro který se jeví meritorní rozhodnutí v této věci nesprávným, prospívá i jim. Odvolání proti rozsudku nalézacího soudu podali všichni obvinění, odvolací soud jejich opravný prostředek zamítl a nenapravil vadu, proti níž všichni obvinění odvoláním brojili. Za této situace dovolatelovým spoluobviněným prospívá dobrodiní zásady beneficium cohaesionis a lze v jejich prospěch aplikovat ustanovení §261 tr. ř. ( Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1363/2006. )
Dovolací námitky obviněného lze tedy podle státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství považovat zčásti za důvodné, a proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle ustanovení §265k odst. 1, 2 tr. ř. usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 3. 2009, sp. zn. 9 To 52/2009, ohledně všech obviněných na základě použití ustanovení §261 tr. ř. zrušil, dále aby zrušil rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 23. 12. 2008, sp. zn. 7 T 170/2008, jakož i všechna rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbudou podkladu. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle ustanovení §265l odst. 1 tr. ř. přikázal soudu prvního stupně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, a to při šetření zásady zákazu reformace in peius ve smyslu ustanovení §265s odst. 2 tr. ř. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství dále vyslovil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud věc projednal za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání. Pro případ, že by pak Nejvyšší soud shledal podmínky pro jiné rozhodnutí, vyjádřil státní zástupce ve smyslu ustanovení §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. výslovný souhlas s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání i jiným než navrženým způsobem.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům:
Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 3. 2009, sp. zn. 9 To 52/2009, je přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Obviněný je podle ustanovení §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká). Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle ustanovení §265f odst. 1 tr. ř., podal obviněný prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v ustanovení §265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.
Pro úplnost Nejvyšší soud podotýká, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Současně je třeba dodat, že nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodů vymezených v ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. odkazem na toto zákonné ustanovení, ale tento důvod musí být také skutečně v podaném dovolání tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány. Nejvyšší soud musí dále posoudit, zda dovolatelem uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.
Nejvyšší soud se proto z tohoto pohledu zabýval dovolacím důvodem, jenž ve svém dovolání uplatnil obviněný.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z dikce citovaného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady právní. Zpochybnění správnosti skutkových zjištění nelze zahrnout do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle ustanovení §265b tr. ř. Proto je též dovolací soud vázán skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, event. soudu odvolacího, a těmito soudy zjištěný skutkový stav je pro něj východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva.
V mezích uplatněného dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle ustanovení §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
Dovolatel spatřuje nesprávnost hmotně právního posouzení skutku v tom, že byl odsouzen za trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle ustanovení §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., ačkoliv skutková věta odsuzujícího rozsudku neobsahuje žádný popis jednání obviněného, které by bylo možno právně kvalifikovat jako výrobu omamné a psychotropní látky. Podle skutkových zjištění soudu se dovolatel totiž pouze podílel na pěstování konopí s tím, že k tomuto pěstování rovněž poskytl prostory rodinného domu, který pro tento účel upravil a vybavil potřebným zařízením a dalšími prostředky. Dále dovolatel zpochybnil zjištěný skutkový stav svým tvrzením, že se na pěstování konopí nepodílel a o ničem takovém neměl vědomost, takže mu z trestně právního hlediska nelze přičítat jinou činnost.
Tato námitka z velké části odpovídá dovolacímu důvodu vymezenému v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a proto se jí Nejvyšší soud blíže zabýval.
Pokud jde o tu část námitek dovolatele, která směřovala do hodnocení důkazů a prosazovala vlastní skutkovou verzi, že dovolatel s pěstováním konopí neměl nic společného, neboť předmětnou nemovitost pouze pronajal, tak tato část námitek pod citovaný dovolací důvod ani žádný jiný dovolací důvod nespadá. Představuje totiž pouhý pokus obviněného o vlastní konstrukci alternativního skutkového děje, který pak právně kvalifikoval s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1466/2005, a nikoliv o výhrady k nesprávnému podřazení výsledků provedeného dokazování pod příslušná ustanovení trestního zákona. Pokud by dovolatel uplatnil pouze tyto výhrady, musel by Nejvyšší soud jeho dovolání odmítnout podle ustanovení
§265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Za relevantní námitku zcela vyhovující dovolacímu důvodu podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejvyšší soud považoval tvrzení, že pěstování konopí není výrobou omamné látky, přičemž soudy nebyl zjištěn ani náznak sklizně pěstovaných rostlin. Tuto námitku však dovolací soud neshledal jako případnou.
Z obsahu odborného vyjádření Kriminalistického ústavu Praha, opatřeného v dotčené trestní věci jako důkaz, Nejvyšší soud zjistil, že jednotlivé druhy a odrůdy rostliny rodu konopí (Cannabis) se obecně rozdělují do dvou skupin, a to na základě obsahu cannabinoidních látek tzv. tetrahydrokanabinolů. Druhy a odrůdy rostliny konopí, které obsahují max. 0,3% látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů se považují za technické konopí. Ostatní druhy a odrůdy rostliny konopí s obsahem vyšším než 0,3% látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů se za technické konopí již nepovažují. Jednotlivých cannabinoidních látek je v rostlině konopí obsaženo více, přičemž je mezi nimi obsažen i derivát tetrahydrokanabinolu tzv. trans-delta 9 tetrahydrocannabinol neboli delta -9- THC, který je principiálním psychotomimetikem.
Psychotomimetikum je látkou vyvolávající na přechodnou dobu chorobné duševní stavy, např. halucinace, připomínající onemocnění ze skupiny psychóz. Ty se projevují hrubě zkresleným hodnocením zevního světa s halucinacemi a bludy nebo i hrubě zkresleným hodnocením sebe samého a svého postavení, přičemž vědomí poruchy zpravidla chybí. Výrazným symptomem je rovněž neadaptivní chování, jenž se nápadně odchyluje od dřívějšího chování jedince i od chování osob stejného věku, inteligence, společenského okruhu a postavení. (Srov. Kol. autorů: Příruční slovník naučný, III. díl, A., N. Č. a. v. P. 1966, str. 770).
Pro úplnost odborné vyjádření Kriminalistického ústavu Praha obsahuje poznámku, že rostlina rodu konopí jako jediná rostlina v přírodě obsahuje sloučeninu tetrahydrokannabinol delta-9-THC,tedy psychotomimetikum, jenž je jako psychotropní látka zařazena do seznamu II. Úmluvy o psychotropních látkách a je uvedena jako psychotropní látka v příloze č. 5 zák. č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. Veškerý obsah této látky je pak soustředěn v pryskyřici, v dřevním vláknu rostliny je jeho obsah nulový.
V odůvodnění rozsudku nalézacího soudu je pak shodně se závěrem shora citovaného odborného vyjádření Kriminalistického ústavu Praha uvedeno, že zařízení a prostředky nalezené v objektu obviněného sloužily k pěstování nalezených rostlin. Byly zde vytvořeny ideální podmínky pro kontinuální pěstování speciálního kultivaru konopí setého Cannabis L. Cannabaceae, což je speciální prošlechtěný kultivar konopí obsahující cannabinoidy včetně nadprůměrného množství principiálního psychotomimetika delta-9-THC, a to i nad 15%.
Podle ustanovení §187 odst. 1 tr. zák. kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
K posouzení jednání obviněného bylo třeba se nejprve zabývat tím, který zákon stanoví podmínky oprávněného nakládání s omamnými a psychotropními látkami. V České republice obecně reguluje zacházení s těmito látkami zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů (dále jen zák. č. 167/1998 Sb.). Ten upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství zacházení s prekursory a pomocnými látkami a stanoví pravomoc a působnost správních orgánů nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, které podle těchto přímo použitelných předpisů Evropských společenství vykonává členský stát. Tento zákon dále upravuje zacházení s návykovými látkami, jejich vývoz, dovoz a tranzitní operace s nimi, zacházení s přípravky obsahujícími návykové látky nebo prekursory nebo obsahujícími návykové látky a prekursory, jejich vývoz, dovoz a tranzitní operace s nimi, zacházení s přípravky obsahujícími efedrin nebo pseudoefedrin a pěstování máku, konopí a koky i vývoz a dovoz makoviny.
Pro úplnost pak nutno konstatovat, že Česká republika je stranou Jednotné Úmluvy OSN o omamných látkách vyhlášené pod č. 47/1965 Sb. ve znění sdělení č. 458/1991 Sb., a stranou Úmluvy OSN o psychotropních látkách vyhlášené pod č. 62/1989 Sb.
Podle ustanovení §2 písm. a) zák. č. 167/2008 Sb. se rozumí návykovými látkami omamné látky a psychotropní látky uvedené v přílohách č. 1 až 7 tohoto zákona.
Podle ustanovení §2 písm. f) zák. č. 167/2008 Sb. se rozumí konopím kvetoucí nebo plodonosný vrcholík rostliny z rodu konopí (Cannabis) nebo nadzemní část rostliny z rodu konopí, jejíž součástí je vrcholík.
Podle ustanovení §3 odst. 1 písm. a) zák. č. 167/2008 Sb. se zacházením s návykovými látkami a přípravky rozumí výzkum, výroba, zpracování, odběr, skladování, dodávání a používání návykových látek a přípravků.
Podle ustanovení §3 odst. 1 písm. b) zák. č. 167/2008 Sb. se zacházením s návykovými látkami a přípravky rozumí koupě a prodej návykových látek a přípravků, jakož i nabývání a pozbývání dalších věcných nebo závazkových práv s nimi spojených, zprostředkování takových smluv a zastupování při jejich uzavírání.
Podle ustanovení §3 odst. 2 zák. č. 167/2008 Sb. návykové látky uvedené v příloze č. 3 nebo 4 tohoto zákona a přípravky je obsahující mohou být použity pouze k vědeckým a velmi omezeným terapeutickým účelům vymezeným v povolení k zacházení. Ostatní návykové látky a přípravky je obsahující mohou být použity pouze k terapeutickým, vědeckým, výukovým, veterinárním účelům nebo i k jiným účelům na základě povolení Ministerstva zdravotnictví.
Podle ustanovení §4 zák. č. 167/2008 Sb. je k zacházení s návykovými látkami a přípravky třeba povolení k zacházení, nevyžaduje-li tento zákon dále jinak.
Ustanovení §5 zák. č. 167/2008 Sb. stanoví katalog případů, kdy k zacházení s návykovými látkami a přípravky není třeba povolení k zacházení. Ustanovení §5 odst. 5 tohoto zákona pak stanoví, že povolení k zacházení se nevyžaduje k získávání, skladování a zpracování konopí k účelům průmyslovým (pro vlákna a semena) a pokusnickým, jakož i k obchodu s konopím za těmito účely.
Podle ustanovení §7 zák. č. 167/2008 Sb. Ministerstvo zdravotnictví může stanovit vyhláškou další případy, kdy se k zacházení s návykovými látkami a přípravky nevyžaduje povolení k zacházení.
Podle ustanovení §15 písm. f) zák. č. 167/2008 Sb. se zakazuje získávat konopnou pryskyřici a látky ze skupiny tetrahydrokanabinolů z rostliny konopí (rod Cannabis).
Podle ustanovení §24 písm. a) zák. č. 167/2008 Sb. se zakazuje pěstovat druhy a odrůdy rostliny konopí (rod Cannabis), které mohou obsahovat více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů.
Podle Seznamu č. IV Jednotné úmluvy o omamných látkách, která tvoří mimo jiné přílohu č. 3 k zák. č. 167/1998 Sb., se za omamnou látku považuje mimo jiné konopí a pryskyřice z konopí.
Podle Seznamu č. II Úmluvy o psychotropních látkách, která tvoří mimo jiné přílohu č. 5 k zák. č. 167/1998 Sb., se za psychotropní látku považuje delta-9-THC.
Na základě shora citovaných dotčených ustanovení zák. č. 167/1998 Sb. lze uzavřít, že zacházení s rostlinou rodu konopí obsahující více něž 0,3% látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů je bez příslušného povolení k zacházení podle ustanovení §4, popř. zákonného svolení ve smyslu ustanovení §5, §7 téhož zákona, zakázáno. Je tomu tak proto, že rostlina konopí je podle shora uvedené právní úpravy sama omamnou látkou.
Pokud jde o samotné pěstování konopí, ustanovení §24 písm. a) citovaného zákona zakazuje pěstování druhů a odrůd rostlin konopí (rod Cannabis), které mohou obsahovat více než 0,3% látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů. Zákon tedy zakazuje pěstování této návykové látky, resp. omamné látky (§2 písm. a) cit. zákona), a to bez povolení. S příslušným povolením to pak možné je. Je tomu tak proto, že pěstování rostlin konopí, v konkrétním případě v domě v živných substrátech, je originálním způsobem nabytí vlastnického, tedy věcného, práva k těmto rostlinám, které jsou již samy o sobě ze zákona omamnou látkou. Pokud pak nabývání věcných práv k návykovým látkám, tedy i k látkám omamným a psychotropním, považuje cit. zákon za zacházení s těmito látkami, k němuž je třeba povolení k zacházení podle ustanovení §4 cit. zákona, nejde-li o zákonem stanovené výjimky podle ustanovení §5, §7 cit. zákona, nezbývá než uzavřít, že k legálnímu pěstování druhů a odrůd rostlin konopí(rod Cannabis), které mohou obsahovat více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, je třeba povolení. Tolik ke správně právní úpravě na úseku nakládání s omamnými látkami.
V obecné trestně právní rovině Nejvyšší soud podotýká, že výrobou omamné nebo psychotropní látky se rozumí průmyslová nebo řemeslná výroba, ale i jakékoli jiné zhotovení nebo vytvoření omamné nebo psychotropní látky, přípravku takovou látku obsahujícího, prekursoru nebo jedu neoprávněným subjektem. Jde o jakýkoli proces, kromě produkce, jenž umožňuje získání některé z uvedených látek, přičemž zahrnuje rovněž čištění a přeměnu těchto látek v jiné takové látky. V praxi jde především o chemickou výrobu takových látek ze základních chemikálií, léčiv nebo přírodních surovin. Pro úplnost nutno podotknout, že řadu omamných a psychotropních látek přirozeně se vyskytujících v přírodě je dnes možné vyrobit synteticky.
V této souvislosti nelze ale opomenout ani to, jak definuje výrobu omamné látky Jednotná úmluva o omamných látkách publikovaná pod č. 47/1965 Sb., která v čl. 1 odst. 1 písm. n) výrazem \"výroba\" označuje všechny procesy, kromě produkce, jež umožňují získání omamných látek a zahrnuje rovněž čištění a přeměnu těchto látek v jiné drogy. Pod písm. t) pak stejné ustanovení definuje, že výraz \"produkce\" znamená proces, který spočívá v získávání opia, listů koka, konopí a konopné pryskyřice z rostlin, které tyto plody obsahují.
Pouhé vypěstování, resp. biologická reprodukce rostlin, které slouží k nedovolené výrobě jedu, omamné nebo psychotropní látky, je opatřením předmětu určeného k nedovolené výrobě jedu, omamné nebo psychotropní látky ve smyslu ustanovení §188 odst. 1 tr. zák., ovšem pouze pokud již samotná vypěstovaná rostlina není takovou látkou sama o sobě bez nutnosti dalšího zpracování. V takovém případě je pak vypěstování rostliny, která je sama o sobě omamnou látkou, třeba považovat za opatření omamné látky. Držení takové rostliny je potom přechováváním omamné látky.
Pro spolehlivé posouzení otázky, zda obviněný svým jednáním naplnil veškeré zákonné znaky skutkové podstaty shora uvedeného trestného činu či nikoliv, je proto rozhodující nejen skutek uvedený ve výroku o vině v rozsudku soudu prvého stupně, ale i na něj navazující tzv. právní věta. Právě z ní vyplývá, že
obviněný „neoprávněně jinak jinému opatřil a pro jiného přechovával omamnou a psychotropní látku a čin spáchal ve větším rozsahu“.
K tomu je zapotřebí alespoň stručně a v obecné rovině uvést, že pod pojmem neoprávněně jinak jinému opatří se rozumí neoprávněné obstarávání jedu, omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku nebo prekursoru jinému jiným způsobem, než je uveden v ustanovení §187 odst. 1 tr. zák., například darováním, výměnou za jinou věc, vypěstováním, apod.
Přechováváním je jakýkoli způsob držení jedu, omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku nebo prekursoru. Pachatel nemusí mít takovou látku přímo u sebe, postačí, že ji má ve své moci. Trestné je již přechovávání omamné a psychotropní látky nebo jedu bez povolení v množství větším než malém.
Nejvyšší soud s odkazem na shora uvedenou právní úpravu konstatuje, že jestliže rostlina konopí, kterou zvláštní zákon považuje za omamnou látku ve smyslu ustanovení §195 odst. 1 tr. zák., a to podle přílohy č. 3 k zák. č. 167/1998 Sb., je z tohoto titulu sama o sobě omamnou látkou, nepřichází pojmově její výroba v úvahu. Z tohoto důvodu nelze samotné pěstování rostliny konopí (rod Cannabis) ztotožňovat s pojmem výroba omamné nebo psychotropní látky podle ustanovení §187 tr. zák. Tento výklad je pak v souladu i s dikcí Jednotné úmluvy o omamných látkách publikované pod č. 47/1965 Sb.
Pokud jde o užití konopí, resp. této omamné látky jako drogy, vyskytují se a jsou zneužívány na černém trhu především její dvě základní formy, a to marihuana a hašiš. Marihuana představuje název pro usušené květenství a horní lístky z konopí. Hašiš je pak konopná pryskyřice obvykle obsahující malý obsah květenství a drobných nečistot. (Srov. internetové stránky, provozované Národním monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti při Úřadu vlády České republiky).
Jestliže konopí je samo o sobě existující omamnou látkou, pak jeho usušení představuje pouhou konzervaci omamné látky. Tedy na proces usušení květenství a horních lístků z konopí je třeba se dívat jako na způsob uchování, resp. konzervace, vyprodukované rostliny v sušené formě pro její pozdější použití. Proto nemůže být tento proces ztotožňován s pojmem „výroba“ omamné látky.
Pokud jde o proces získávání pryskyřice z rostliny konopí, je nutno podotknout, že i pryskyřice z rostliny konopí je podle Seznamu č. IV Jednotné Úmluvy o omamných látkách, která tvoří mimo jiné přílohu č. 3 k zák. č. 167/1998 Sb., sama o sobě omamnou látkou. Konopná pryskyřice je pak přirozeně obsažena v rostlině konopí. Na její extrahování je třeba rovněž pohlížet jako na způsob uchování látek v ní obsažených pro další použití i po skončení přirozeného vegetačního cyklu rostliny. Navíc proces získávání konopné pryskyřice z rostlin i Jednotná Úmluva o omamných látkách považuje za produkci konopné pryskyřice, nikoliv za výrobu, při níž by byla tato látka přeměněna v jinou látku – drogu.
Z výše uvedeného je tedy možno uzavřít, že pěstování, z biologického hlediska reprodukce, z hospodářského hlediska získávání rostliny konopí obsahující více než 0,3% látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů bez povolení je shora uvedeným zvláštním zákonem č. 167/1998 Sb., o návykových látkách zakázáno. Takovou nedovolenou činnost je pak třeba z hlediska trestního zákona považovat za opatřování omamné látky.
Vzhledem k tomu, že tato rostlina je sama o sobě omamnou látkou, existenci pěstovaných rostlin konopí v živném substrátu v moci konkrétní osoby lze pak považovat z občanskoprávního hlediska za jejich držbu, z hlediska správního práva za nakládání s omamnou látkou a z hlediska trestního zákona za přechovávání omamné látky.
Neoprávněné pěstování konopí pro sebe je tedy rovněž zvláštním zákonem zakázáno. Z trestně právního hlediska se pak jedná o opatřování i přechovávání omamné látky, ale trestné je v případě, že je takto pěstováno v množství větším než malém, a to podle ustanovení §187a odst. 1 tr. zák., které postihuje nedovolené přechovávání omamné nebo psychotropní látky nebo jedu v množství větším než malém.
Neoprávněné pěstování rostlin konopí pro jiného bez ohledu na jejich množství je pak třeba považovat za opatření omamné látky jinému ve smyslu tohoto zákonného znaku uvedeného v ustanovení §187 odst. 1 tr. zák. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované pod č. 18/2007 Sb. rozh. trest.).
Pokud jde o to, že obviněný podle právní věty odsuzujícího rozsudku potvrzeného usnesením odvolacího soudu „jinak jinému opatřil psychotropní látku“, i s tímto závěrem nalézacího soudu se Nejvyšší soud ztotožnil. To proto, že nalezené rostliny obsahovaly vysoké množství přírodní sloučeniny delta - 9 - THC, která je sama o sobě psychotropní látkou ve smyslu Seznamu č. II Úmluvy o psychotropních látkách, který tvoří mimo jiné přílohu č. 5 k zákonu č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. V tomto směru je pak třeba na pěstované rostliny nahlížet jako na přirozené nosiče této psychotropní látky.
Kvalifikační znak „ve větším rozsahu“ ve smyslu ustanovení §187 odst. 2 písm. a) tr. zák. vyjadřuje kvantitativní i kvalitativní stránku opatřování a přechovávání takových látek ve svém celku a míru ohrožení života a zdraví jejích uživatelů. Z hlediska naplnění této okolnosti je proto zásadní množství a druh účinných látek a četnost osob, jejichž potřebu mohou potenciálně uspokojit. Musí jít o množství, které značně přesahuje jednotlivou denní spotřební dávku a zároveň je tak velké, že je potenciálně způsobilé ohrozit na zdraví nebo přímo na životě větší počet osob. Vedle toho může mít význam též finanční vyjádření hodnoty prodávané nebo přechovávané látky, způsob provedení činu, kvalita takové látky, délka jejího přechovávání a prodeje a počet osob, jimž byla skutečně prodána nebo pro jejichž použití byla určena.
Vzhledem k uvedeným relevantním dovolacím námitkám obviněného je třeba v prvé řadě uvést, že podle skutkových zjištění i právní věty obviněný naplnil znaky skutkové podstaty takovým svým jednáním, které spočívalo nikoli ve výrobě, ale v opatřování a přechovávání omamné a psychotropní látky pro jiného. Z výše uvedených důvodů pak nelze soudům nižších stupňů vytýkat, že nebylo prokázáno, zda obviněný konopí sklízel a sušil. Zejména soud prvého stupně podrobně popsal, v čem spočívala trestná činnost obviněného. Ten zakoupil nemovitost, v níž vybudoval zařízení pěstírny, kterou zásoboval potřebným vybavením, podílel se společně s dalšími obviněnými na pěstování rostlin konopí tím, že zabezpečoval chod zařízení sloužícího k pěstování rostlin a zajišťujícího efektivní pěstování rostlin tak, aby jich bylo co nejvíce v co nejkratším časovém intervalu. Přitom však obvinění k pěstování této rostliny, která je zařazena v seznamu omamných látek, neměli žádné povolení. Navíc tuto rostlinu pěstovali v množství, které zjevně překračovalo potřebu jednoho člověka či několika málo osob, a lze tudíž uzavřít, že takové množství pěstovaných rostlin bylo určeno pro jiné. V této souvislosti je vhodné uvést, že pro naplnění znaku pro jiného není podmínkou, aby pachatel zároveň prováděl činnost překupníka drog (srov. rozhodnutí č. 24/2000 – I. Sb. rozh. trest.).
Skutečnost, že obvinění opatřovali a přechovávali omamnou látku pro jiného vyplynula z provedených důkazů. V objektu bylo zajištěno 510 ks rostlin konopí, přičemž se jednalo o speciální prošlechtěný kultivar rostliny konopí setého, který obsahoval nadprůměrně vysoké hodnoty účinných cannabinoidních látek. Celý rodinný dům byl pak upraven a vybaven poměrně důmyslným zařízením k pěstování uvedených rostlin a v domě se zdržovali výlučně obvinění, kteří se o rostliny starali. U všech obviněných pak bylo znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie provedeno toxikologické vyšetření za účelem zjištění, zda obvinění sami byli uživateli cannabinoidních látek, popř. jiných drog, a to s jednoznačně negativním výsledkem. Nelze tedy uvažovat o tom, že by obvinění pěstovali, resp. takto opatřovali a přechovávali rostliny konopí v tak velkém množství pro sebe.
Proto se Nejvyšší soud s právním posouzením zjištěného skutku ztotožnil a z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že výhrady obviněného nemají opodstatnění, neboť rozsudek soudu prvního stupně ani usnesení odvolacího soudu vytýkanými vadami netrpí. Oba soudy v souladu se zákonem vyložily a řádně odůvodnily všechny rozhodné závěry z hlediska jimi použité právní kvalifikace a v jednání obviněného zcela správně shledaly naplnění skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle ustanovení §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák.
Z těchto důvodů pak Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného jako zjevně neopodstatněné podle ustanovení §265i odst. 1 písm. e) tr. ř., což učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. října 2009
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c