ECLI:CZ:NS:2008:4.TZ.12.2008.1
sp. zn. 4 Tz 12/2008
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 14. února 2008 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného por. Bc. L. Š., proti usnesení státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni ze dne 1. 10. 2007 pod č.j. 4 KZV 6/2007-21, kterým bylo podle §174 odst. 2 písm. e) tr. řádu zrušeno jako neodůvodněné usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň-město ze dne 18. 9. 2007 pod sp. zn. SV 5/2007, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 tr. řádu rozhodl takto:
Pravomocným usnesením státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni ze dne 1. 10. 2007 č.j. 4 KZV 6/2007-21 b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §174 odst. 2 písm. e), §175 odst. 2 tr. řádu v neprospěch obviněného por. Bc. L. Š.
Napadené usnesení se zrušuje .
Současně se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Odůvodnění:
Usnesením Okresního státního zastupitelství Plzeň-město ze dne 22. 6. 2007 sp. zn. SV 5/2007, bylo podle §160 odst. 1 tr. řádu zahájeno trestní stíhání a sděleno obvinění obviněnému por. Bc. L. Š. pro trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle §201 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákona, pro skutek spočívající v tom, že dne 19. 4. 2007 kolem 01:30 hodin v katastru obce K., na silnici 1. třídy č. 27 ve směru od M. na P., okr. P.-s. řídil osobní motorové vozidlo zn. Škoda Fabia combi, kdy měl v krvi nejméně 1,46 g/kg alkoholu, při jízdě se nevěnoval řízení vozidla v kilometru 118,85 v pravotočivé zatáčce vlivem požitého alkoholu vjel do protisměru a v prostoru autoservisu v P. ulici vyjel mimo komunikaci, kde narazil do betonové vpusti, do svislé dopravní značky č. IS 12a a plechové buňky a tímto jednáním způsobil poškozením stavební buňky škodu společnosti M., s.r.o. N., M.A. ve výši nejméně 10.000,- Kč a poškozením dopravní značky X Ř. d. a s. ČR, H., ve výši nejméně 1.509,- Kč.
Usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň-město ze dne 18. 9. 2007 sp. zn. SV 5/2007 bylo podle §307 odst. 1 tr. řádu trestní stíhání obviněného podmíněně zastaveno s tím, že podle §307 odst. 2 tr. řádu byla stanovena zkušební doba v délce dvaceti čtyř měsíců.
Usnesením státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni ze dne 1. 10. 2007 sp. zn. 4 KZV 6/2007, bylo usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání jako neodůvodněné zrušeno s odkazem na ustanovení §174 odst. 2 písm. e) tr. řádu.
Proti tomuto pravomocnému usnesení státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1 tr. řádu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného. Porušení zákona spatřuje stěžovatel v aplikaci ustanovení §174 odst. 2 písm. e) tr. řádu, přičemž dle jeho názoru nemohlo být citované zákonné ustanovení užito vzhledem k tomu, že státní zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň-město při vydání meritorního rozhodnutí jednal v rámci výlučného oprávnění státního zástupce v přípravném řízení ve smyslu ustanovení §175 odst. 1 písm. a) tr. řádu.
Ministr spravedlnosti poukázal rovněž na porušení ústavního principu rovnosti účastníků s ohledem na to, že nepravomocné usnesení státního zástupce o podmíněném zastavení trestního stíhání obecně může být v neprospěch obviněného zvráceno pouze na základě stížnosti poškozeného, a pravomocné usnesení pak pouze v případě povolení obnovy řízení v neprospěch obviněného.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že napadeným usnesením státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni ze dne 1. 10. 2007 sp. zn. 4 KZV 6/2007, byl v neprospěch obviněného por. Bc. L. Š. porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 1 a §174 odst. 2 písm. e) tr. řádu ve spojení s §175 odst. 2 tr. řádu, dále aby podle §269 odst. 2 tr. řádu zrušil napadené usnesení, jakož i všechna další na ně navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. řádu zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Podle §174 odst. 2 písm. e) tr. řádu může státní zástupce rušit nezákonná a neodůvodněná rozhodnutí nebo opatření policejního orgánu, která může nahrazovat vlastními; u usnesení o odložení věci může tak učinit do 30 dnů od doručení; jestliže rozhodnutí policejního orgánu nahradil vlastním rozhodnutím jinak, než na podkladě stížnosti oprávněné osoby proti usnesení policejního orgánu, je proti jeho rozhodnutí přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí policejního orgánu.
Podle §161 odst. 3 věty prvé tr. řádu vyšetřování o trestných činech spáchaných příslušníky Policie České republiky, příslušníky Bezpečnostní informační služby a příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace koná státní zástupce; přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení upravujících postup policejních orgánů konajících vyšetřování; ustanovení o souhlasu státního zástupce, který je třeba k provedení úkonu policejním orgánem, se neužijí.
Podle §175 odst. 1 písm. a) tr. řádu je pouze státní zástupce oprávněn rozhodnout o zastavení, podmíněném zastavení nebo přerušení trestního stíhání a o postoupení věci jinému orgánu.
Podle §175 odst. 2 tr. řádu ve věcech, v nichž vyšetřování koná státní zástupce, vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství; tím není dotčeno právo státního zástupce, který koná vyšetřování, učinit rozhodnutí podle §171 až 173, podle §307 nebo podle §309 za podmínek tam uvedených, pokud si toto právo nevyhradil státní zástupce vykonávající dozor.
Nejvyšší soud konstatuje, že v posuzované trestní věci byly splněny zákonné podmínky pro procesní postup podle ustanovení §161 odst. 3 tr. řádu, neboť se jednalo o vyšetřování trestného činu spáchaného příslušníkem Policie České republiky.
Dále je z obsahu trestního spisu zřejmé, že usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání státním zástupcem Okresního státního zastupitelství Plzeň-město bylo učiněno jak v souladu s ustanovením §175 odst. 1 písm. a) tr. řádu, neboť tak učinil státní zástupce ve svém výlučném oprávnění, tak i v souladu s ustanovením §175 odst. 2 tr. řádu, neboť se jednalo o rozhodnutí podle §307 tr. řádu za podmínek tam uvedených. Nadto bylo učiněno orgánem k tomu oprávněným, neboť právo učinit toto rozhodnutí si státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Plzni vykonávající dozor nevyhradil.
Usnesení státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni bylo učiněno v rozporu s ustanovením §174 odst. 2 písm. e) tr. řádu, byť se na toto ustanovení odkazuje, neboť se v daném případě nejednalo o zrušení nezákonného či neodůvodněného rozhodnutí policejního orgánu, nýbrž o rozhodnutí státního zástupce, ke kterému je – s ohledem na výše uvedené ustanovení §175 odst. 1 písm. a) tr. řádu – oprávněn výlučně státní zástupce, nikoli policejní orgán. Sama skutečnost, že se jedná o vyšetřování trestného činu spáchaného příslušníkem Policie České republiky a že tedy vyšetřování přísluší státnímu zástupci, nemění nic na tom, že rozhodnutí o podmíněném zastavení je v pravomoci státního zástupce, a činí je on, není v pravomoci policejního orgánu; v důsledku toho také nemůže být zrušeno státním zástupcem nejblíže vyššího státního zastupitelství s odkazem na ustanovení §174 odst. 2 písm. e) tr. řádu.
Ingerence státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni v daném případě přicházela v úvahu pouze za předpokladu, že by si v souladu s ustanovením §175 odst. 2 tr. řádu vyhradila, že rozhodnutí podle §171 až 173, podle §307 nebo podle §309 tr. řádu za podmínek tam stanovených, učiní sama. Z obsahu trestního spisu nebylo zjištěno, že by takovýto úkon byl státní zástupkyní krajského státního zastupitelství učiněn, a při nedostatku této výhrady nelze dovozovat, že by k výše uvedenému procesnímu postupu byla zmocněna automaticky již jen z faktu vykonávaného dozoru. Jestliže si toto rozhodovací právo nevyhradila, nemohla vydat stížností pro porušení zákona napadené usnesení, neboť k tomu nebyla zákonem oprávněna. Naopak státní zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň-město postupoval v souladu se zákonem, pokud činil rozhodnutí s odkazem na ustanovení §174 odst. 2 písm. e) tr. řádu.
Státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni byla v tomto řízení při existenci daných zákonných podmínek oprávněna rozhodnout pouze v postavení stížnostního orgánu v případě, že by obviněný či poškození podali v zákonné třídenní lhůtě od oznámení usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání obviněného proti tomuto rozhodnutí stížnost.
Nejvyšší soud z uvedených důvodů podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že usnesením státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni ze dne 1. 10. 2007 sp. zn. 4 KZV 6/2007, byl porušen zákon v ustanoveních §174 odst. 2 písm. e) a §175 odst. 2 tr. řádu v neprospěch obviněného por. Bc. L. Š. Podle §269 odst. 2 tr. řádu toto usnesení zrušil, jakož i všechna další rozhodnutí na toto usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Z obsahu přiloženého trestního spisu je zřejmé, že dne 1. 10. 2007 podala státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni obžalobu na obviněného, přičemž i tuto je nutno zahrnout do zrušených obsahově navazujících rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. února 2008
Předsedkyně senátu :
JUDr. Danuše N o v o t n á