ECLI:CZ:US:2020:4.US.1227.20.1
sp. zn. IV. ÚS 1227/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele S. M., proti postupu Okresního soudu v Šumperku ve věci vedené pod sp. zn. 40 P 335/88, za účasti Okresního soudu v Šumperku, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 27. 4. 2020 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova ústavní stížnost proti průtahům a nečinnosti Okresního soudu v Šumperku (dále jen "okresní soud") týkajících se jeho dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci (dále jen "krajský soud") ze dne 18. 12. 2019 č. j. 70 Co 255/2019-2770, vydaného ve věci vedené u okresního soudu pod sp. zn. 40 P 335/88. V návrhu uvedl, že jde o průtahy týkajících se jeho návrhů ze dne 6. 1. 2020 a ze dne 25. 2. 2020 podaných podle §35 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen "z. ř. s.). Současně požádal, aby mu Ústavní soud ustanovil "advokátku Rejžkovou" a aby soud nařídil veřejné ústní jednání.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ústavnímu soudu je známo, že stěžovatel byl rozsudkem krajského soudu ze dne 18. 12. 2019 č. j. 70 Co 255/2019-2770 (pozn. kopii rozsudku stěžovatel přiložil i k této ústavní stížnosti) omezen ve svéprávnosti na dobu pěti let tak, že je schopen samostatně právně jednat jen v běžných záležitostech každodenního života (I. výrok) a že jeho opatrovníkem byla jmenována obec B. (II. výrok). Vzhledem ke zjištění, že stěžovatel podal dovolání ve věci omezení svéprávnosti, Ústavní soud přihlédl k §35 odst. 3 z. ř. s. a nevyžadoval k podání ústavní stížnosti součinnost opatrovníka.
3. Ústavní soud konstatuje, že stěžovatelova ústavní stížnost trpí zjevnými vadami. Stěžovatel není zastoupen advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), chybí v ní jakákoliv argumentace k tvrzení o porušení stěžovatelových základních práv nebo svobod zaručených ústavním pořádkem [§72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu], přičemž její obsah je na samé hranici srozumitelnosti (též vzhledem k tomu, že je sepsána holograficky).
4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti [např. ve věcech vedených pod sp. zn. X, Y, Z (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)] výslovně byl též informován o tom, že Ústavní soud právní zastoupení nezajišťuje. Stěžovatel však i nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byl soudem mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.
5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.
6. Stejně jako ve věcech vedených pod sp. zn. XXX, jakož i v mnoha dalších, se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. května 2020
Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj