ECLI:CZ:US:2024:4.US.18.24.1
sp. zn. IV. ÚS 18/24
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Zdeňkem Kühnem o ústavní stížnosti stěžovatelky JAR REAL TRAFFIC s. r. o., Jana Šoupala 1597/3, Ostrava, zastoupené advokátem JUDr. Ladislavem Soukupem, Budovatelská 2030, Písek, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. listopadu 2023, č. j. 11 ICm 2643/2022, 12 VSOL 363/2023-82, (KSOS 31 INS 4184/2021), takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení usnesení vrchního soudu uvedeného v záhlaví.
2. V rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 31 INS 4184/2021 probíhá incidenční spor pod sp. zn. 11 ICm 2643/2022 (stěžovatelka v tomto incidenčním sporu popírá pohledávku Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj). Během incidenčního sporu vznesla stěžovatelka námitku podjatosti proti soudkyni Krajského soudu v Ostravě JUDr. Evě Slaběňákové, která měla ve věci rozhodovat. Námitku podjatosti založila na tom, že soudkyně v průběhu jiných incidenčních sporů nevyhověla návrhům na přerušení těchto řízení, a to s odkazem na interní pokyn místopředsedy krajského soudu JUDr. Břesky. Stěžovatelka v tomto pokynu spatřovala zásah do rozhodovací činnosti soudkyně Slaběňákové.
3. Vrchní soud o námitce podjatosti rozhodl usnesením uvedeným v záhlaví tak, že uvedená soudkyně není vyloučena z projednání a rozhodnutí věci vedené před krajským soudem pod sp. zn. 11 ICm 2643/2022. Vysvětlil, že stěžovatelka v námitce podjatosti poukazovala jen na údajné vady v postupu soudkyně v jiných věcech. Ty však důvod pro vyloučení soudkyně nezakládají. Vrchní soud též přihlédl k vyjádření soudkyně, že nešlo o závazný pokyn. Nadto se stěžovatelkou tvrzené ovlivnění rozhodovací činnosti mělo týkat jen procesního (nikoli meritorního) rozhodování krajského soudu. Jiné okolnosti vzbuzující pochybnosti o nepodjatosti soudkyně naopak vrchní soud nezjistil.
4. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že insolvenčním řízení pod sp. zn. KSOS 31INS 4184/2021 se vede celkem 48 incidenčních sporů. Většinu z nich řeší právě soudkyně Slaběňáková. Ta však v řadě incidenčních sporů sdělila účastníkům řízení, že nemůže vyhovět jejich návrhům na přerušení řízení s ohledem na interní pokyn místopředsedy krajského soudu pro insolvenční úsek JUDr. Břesky. Zmíněný pokyn každopádně ovlivňuje postup soudkyně ve všech incidenčních sporech. Protože do její rozhodovací činnosti zasahoval, resp. zasahuje jiný soudce, nemůže již soudkyně ani v řízení pod sp. zn. 11 ICm 2643/2022 rozhodovat objektivně. Vrchní soud tak podle stěžovatelky zasáhl do jejího práva na soudní ochranu a zákonného soudce.
5. Ústavní stížnost je nepřípustná.
6. Podle §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
7. K použití §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu na ústavní stížnosti napadající rozhodnutí o nevyloučení soudce z projednání a rozhodování věci se Ústavní soud vyjádřil zhruba před rokem ve stanovisku ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 58/23. Ústavní stížnost má zásadně napadat konečná a pravomocná rozhodnutí ve věci samé, nikoli rozhodnutí dílčí, i když jsou sama o sobě pravomocná (srov. bod 26 stanoviska a další judikaturu tam cit.). Vydáním rozhodnutí ve věci nepodjatosti soudce soudní řízení nekončí. Stěžovatelka má nadále k dispozici procesní prostředky ochrany proti rozhodnutí ve věci samé, pomocí kterých se může bránit tomu, že ve věci podle ní rozhodoval vyloučený soudce (srov. body 28 a 31 stanoviska). Ústavní stížnost proti usnesení, kterým soud nevyloučil soudce z projednání a rozhodnutí věci, a kterým byl zamítnut opravný prostředek proti takovému usnesení, je tedy nepřípustná (bod 32 stanoviska).
8. Podle §75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu nicméně Ústavní soud ústavní stížnost neodmítne, i když není splněna podmínka podle §75 odst. 1 tohoto zákona, pokud stížnost mj. svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Stěžovatel by ale měl v ústavní stížnosti řádně, přesvědčivě a s využitím judikatury Ústavního soudu tento přesah vlastních zájmů vyložit (též bod 32 stanoviska).
9. Stěžovatelka však v ústavní stížnosti žádné takové výjimečné okolnosti netvrdí a ani Ústavní soud důvody pro použití §75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu neshledal. Ústavní soud zde rovněž dodává, že v podstatě shodnou argumentací (tedy pochybnostmi o nepodjatosti soudkyně Slaběňákové v jednotlivých incidenčních sporech insolvenčního řízení sp. zn. KSOS 31 INS 4184/2021, založenými právě na interním pokynu místopředsedy krajského soudu JUDr. Břesky) se již zabýval v usneseních ze dne 29. 11. 2023, sp. zn. II. ÚS 2892/23 a sp. zn. IV. ÚS 2839/23. Také v těchto věcech ústavní stížnosti proti rozhodnutím o nevyloučení soudkyně JUDr. Slaběňákové odmítl jako nepřípustné.
10. Ústavní soud proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. ledna 2024
Zdeněk Kühn v. r.
soudce zpravodaj