infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 24.10.2017, sp. zn. IV. ÚS 1992/17 [ usnesení / SLÁDEČEK / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2017:4.US.1992.17.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2017:4.US.1992.17.1
sp. zn. IV. ÚS 1992/17 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj), soudců JUDr. Jaromíra Jirsy a JUDr. Jana Musila o ústavní stížnosti P. B., t. č. ve Věznici Jiřice, zastoupeného JUDr. Dušanem Kuskem, advokátem se sídlem Šestajovice, Komenského 28/35, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 6. 2017 č. j. 11 To 189/2017-51 a usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 17. 5. 2017 č. j. 0 Nt 1202/2017-40, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: V ústavní stížnosti stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, jímž bylo rozhodnuto, že předsedkyně senátu Mgr. Zuzana Ursová není vyloučena z úkonů trestního řízení v jeho trestní věci. Stěžovatel dále navrhuje zrušení označeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, kterým byla zamítnuta jeho stížnost proti tomuto usnesení. Podle stěžovatele došlo vydáním napadených rozhodnutí k zásahu do jeho práv podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatel namítá, že soudkyně Mgr. Zuzana Ursová, která měla vyřizovat jeho stížnost proti usnesení státního zástupce o uložení předběžného opatření, měla být z rozhodování v jeho trestní věci vyloučena pro podjatost. Důvody její podjatosti dovozuje z toho, že proti ní podal civilní žalobu na zaplacení částky 3 000 000,- Kč a že již dříve v jiné jeho věci rozhodovala o stížnosti proti zamítavému usnesení o propuštění z vazby. Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatele, obsah napadených rozhodnutí a dalších listinných podkladů a dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný, a proto jej odmítl. Podle ustanovení §43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné. K problematice podjatosti osoby jednající jako orgán činný v trestním řízení se Ústavní soud vyjádřil již v minulosti. Z jeho předchozí judikatury se podává, že okolnosti, jež mají představovat důvody podjatosti, musí být zcela konkrétní. Byť se nevyžaduje, aby bylo naplnění důvodu podjatosti vždy prokázáno (srov. nález sp. zn. I. ÚS 722/05), pouhý subjektivní pocit o podjatosti může být důvodem pro zkoumání existence objektivní skutečnosti odůvodňující takovou obavu, není však důvodem podjatosti sám o sobě (srov. např. usnesení sp. zn. III. ÚS 187/10). Výše uváděné námitky stěžovatel uplatňoval již v rámci trestního řízení. Krajský soud v Hradci Králové v napadeném usnesení přitom srozumitelně vysvětlil, že skutečnost, že soudkyně Mgr. Zuzana Ursová se v minulosti podílela na rozhodování jeho dřívějších trestních věcí, nemůže být považována za důvod její podjatosti. Ústavní soud tento právní názor potvrzuje a dodává, že tentýž závěr se týká i skutečnosti, že stěžovatel podal na jmenovanou soudkyni civilní žalobu. Ústavní soud připomíná, že podjatost orgánu činného v trestním řízení nelze bez dalšího dovodit ani z toho, že obviněný podal na osobu jednající jako orgán činný v trestním řízení trestní oznámení (srov. sp. zn. IV. ÚS 252/15); tím spíše pak nemůže být důvodem podjatosti podání civilní žaloby. Jestliže pak stěžovatel v ústavní stížnosti zmiňuje, že jmenovaná soudkyně měla být ovlivňována "ze strany vnějších struktur", avšak nijak toto tvrzení nespecifikuje, nelze z něj legitimně dovozovat pochybnosti o nestrannosti soudkyně. Ústavní soud uzavírá, že trestní soudy svá rozhodnutí založily na racionálních a řádně odůvodněných úvahách. Tato rozhodnutí nenesou žádné známky libovůle, a Ústavní soud proto neshledává žádné důvody ke kasačnímu zásahu. Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 24. října 2017 JUDr. Vladimír Sládeček předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2017:4.US.1992.17.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 1992/17
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 24. 10. 2017
Datum vyhlášení  
Datum podání 27. 6. 2017
Datum zpřístupnění 8. 11. 2017
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - KS Hradec Králové
SOUD - OS Rychnov nad Kněžnou
Soudce zpravodaj Sládeček Vladimír
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 38 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 141/1961 Sb., §30, §134 odst.2
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na zákonného soudce
Věcný rejstřík soudce/podjatost
trest/výkon
odůvodnění
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-1992-17_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 99392
Staženo pro jurilogie.cz: 2017-11-10