ECLI:CZ:US:2015:4.US.3019.15.1
sp. zn. IV. ÚS 3019/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatelů 1. Lady Babákové, 2. Pavla Babáka, 3. Petra Babáka, všech zastoupených Mgr. Ing. Milanem Sochorem, advokátem se sídlem v Brně, Divadelní 6, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2015 č. j. 21 Cdo 3257/2015-154, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud usnesením ze dne 17. 8. 2015 č. j. 21 Cdo 3257/2015-154, vyzval stěžovatele, aby do 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatili společně a nerozdílně Obvodnímu soudu pro Prahu 4 ke sp. zn. 11 C 552/2013 doplatek soudního poplatku z dovolání ve výši 8 000 Kč. V odůvodnění usnesení Nejvyšší soud vyšel z toho, že stěžovatelé uhradili na poplatku pouze 2 000 Kč, avšak vzhledem k tomu, že se jedná o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nelze na danou věc použít položku 23 bod 2 sazebníku poplatků jako přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o soudních poplatcích"), nýbrž položku 23 bod 1 písm. d), podle kterého činí poplatek za dovolání 10 000 Kč.
Proti usnesení Nejvyššího soudu se stěžovatelé bránili ústavní stížností ze dne 9. 10. 2015, ve které navrhli, aby Ústavní soud toto usnesení zrušil. Namítali zásah do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který spatřovali v nesprávné aplikaci zákona; vyjádřili přesvědčení, že na jejich věc neměl být aplikován bod 1 písm. d), nýbrž bod 2 položky 23 sazebníku poplatků.
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Podle §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
Plénum Ústavního soudu ve stanovisku ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS-st. 35/13 (124/2013 Sb., ST 35/69 SbNU 859, dostupné na http://nalus.usoud.cz), dovodilo, že ústavní stížnost proti usnesení soudu, kterým byl účastník řízení podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích vyzván k zaplacení poplatku za řízení, splatného mj. podáním dovolání, je nepřípustná podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Stanovisko uvádí i alternativy, resp. doporučení ohledně dalšího procesního postupu v případě přesvědčení účastníka (poplatníka) o nesprávnosti soudem uložené výše soudního poplatku.
O takový případ nepřípustné ústavní stížnosti se jedná rovněž v projednávané věci. Napadené usnesení představuje výzvu k zaplacení (doplacení) poplatku za řízení o dovolání, která byla Nejvyšším soudem vydána v intencích §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s odst. 2 téhož ustanovení.
V této souvislosti Ústavní soud pro úplnost podotýká, že proti výzvě k zaplacení soudního poplatku není vzhledem k jeho povaze přípustné ani odvolání [§202 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpis (dále jen "o. s. ř.")], a výzva rovněž nemůže být předmětem autoremedury podle §12 zákona o soudních poplatcích, resp. §210a o. s. ř.; postup soudu může být přezkoumán teprve v závislosti na dalším řízení a rozhodnutí (VEČEŘA, J. Zákon o soudních poplatcích a předpisy související: Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 49).
Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost podle §75 odst. 1 ve spojení s §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. října 2015
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj