ECLI:CZ:US:2003:4.US.393.03
sp. zn. IV. ÚS 393/03
Usnesení
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti M. Z., a I. H., obě zastoupené JUDr. Ing. J. M., advokátem, směřující proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. března 2003, sp. zn. 25 Cdo 2281/2002, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 16. května 2002, sp. zn. 29 Co 146/2001 a ve spojení s rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 4, ze dne 16. ledna 2002, sp. zn. 21 C 135/2001, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel dne 21. července 2003 ústavní stížnost, kterou se stěžovatelky domáhaly zrušení usnesení Nejvyššího soudu ČR, kterým bylo odmítnuto jejich dovolání. Dovolání směřovalo proti do rozhodnutí Městského soudu v Praze, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvého stupně. Stěžovatelky proto požadovaly i zrušení těchto rozhodnutí.
Ústavní soud se nejdříve zabýval formálními náležitostmi ústavní stížnosti. Na výzvu Ústavního soudu k odstranění vad podání právní zástupce stěžovatelek, kromě odstranění vad podání sdělil, že rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR mu bylo doručeno dne 19. května 2003. Tuto skutečnost si Ústavní soud ověřil i dotazem u Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Ten dne 4. listopadu 2003 doručil Ústavnímu soudu kopii doručenky rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR s datem převzetí 19. května 2003.
Podle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů, jejíž běh počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práv přiznává. Ústavní soud v této souvislosti připomíná, že ve své početné a obecně přístupné judikatuře (např. usnesení č. 64, svazek 6 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu) opakovaně upozornil, že na rozdíl od obecných zásad pro počítání lhůt je tato úprava zákona úpravou speciální, podle níž je den doručení rozhodnutí již prvým dnem lhůty pro podání ústavní stížnosti. Pokud tedy bylo poslední rozhodnutí (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR) doručeno právnímu zástupci stěžovatelek dne 19. května 2003, počala běžet zákonná šedesáti-denní lhůta k podání ústavní stížnosti tímto dnem. Lhůta tak vypršela ve čtvrtek 17. července 2003, tedy den před podáním ústavní stížnosti k poštovní přepravě, ke kterému došlo (podle poštovního razítka) 18. července 2003.
Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost odmítnout jako podanou po lhůtě dle ustanovení §43 odst. 1 lit. b) zákona.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 10. listopadu 2003
JUDr. Pavel Varvařovskýsoudce zpravodaj