ECLI:CZ:US:2017:4.US.3935.16.1
sp. zn. IV. ÚS 3935/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti A. D., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Pardubice, zastoupeného Mgr. Ladou Kosánovou, advokátkou se sídlem Karlovo náměstí 24, Praha 1, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 9. 2016 sp. zn. 8 To 75/2016 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2016 sp. zn. 3 T 3/2014, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti se stěžovatel s odvoláním na čl. 96 odst. 1 Ústavy, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod domáhá, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označený rozsudek Městského soudu v Praze a uvedený rozsudek Vrchního soudu v Praze, jimiž byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání pokusu zvlášť závažného zločinu vraždy podle §21 odst. 1, §140 odst. 2, odst. 3 písm. j) trestního zákoníku, zvlášť závažného zločinu loupeže podle §173 odst. 1 trestního zákoníku, přečinu nedovoleného ozbrojování podle §279 odst. 3 písm. a) trestního zákoníku a pokusu přečinu krádeže podle §21 odst. 1, §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 trestního zákoníku, za což byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let a k úhrnnému výjimečnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti dvou let, pro jejichž výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou.
Stěžovatel byl v napadeném rozsudku Vrchního soudu v Praze poučen o možnosti podání dovolání jakožto mimořádného opravného prostředku. Ústavní soud z veřejně dostupné aplikace Infosoud publikované na portálu justice.cz zjistil, že stěžovatel podal proti v záhlaví označenému rozsudku Vrchního soudu v Praze dne 29. 11. 2016 dovolání. Tuto informaci rovněž ověřil telefonickým dotazem u Městského soudu v Praze.
Ústavní soud se proto ústavní stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.
Podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
V citovaných ustanoveních má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je tedy krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím až tehdy, když náprava před ostatními orgány veřejné moci již není (standardním postupem) možná.
V daném případě stěžovatel sice mimořádný opravný prostředek v podobě dovolání podal, avšak ústavní stížnost podal ještě předtím, než bylo o jeho dovolání rozhodnuto.
Ústavní soud ve svém stanovisku sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14, publikovaném pod č. 40/2014 Sb., vyslovil, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodá zákonem předepsaným způsobem dovolání. To platí i pro situaci, kdy bylo dovolání sice podáno, ale nebylo o něm doposud rozhodnuto. Opačná interpretace by mohla vést třeba i k tomu, že by napadená rozhodnutí byla zrušena dvakrát - jednou rozhodnutím Nejvyššího soudu a jednou v důsledku kasačního zásahu Ústavního soudu.
Z tohoto důvodu byla ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta jako nepřípustná podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. ledna 2017
JUDr. Vladimír Sládeček v. r.
soudce zpravodaj