ECLI:CZ:US:2021:4.US.395.21.1
sp. zn. IV. ÚS 395/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Přemysla Chmelaře, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. srpna 2020 č. j. 26 Cdo 1610/2020-451 (pozn.: správně zřejmě "č. j. 26 Cdo 1610/2020-396"), usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. dubna 2004 č. j. 17 Co 94, 95/2004-227 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 17. října 2003 (pozn.: správně "ze dne 4. prosince 2001") č. j. 24 C 222/99-110 ve znění usnesení ze dne 17. října 2003 č. j. 24 C 222/99-165, ze dne 30. ledna 2004 č. j. 24 C 222/99-202 a ze dne 19. června 2019 č. j. 24 C 222/99-375, a dále proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. srpna 2020 č. j. 26 Cdo 1612/2020-453 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. září 2005 č. j. 53 Co 267/2005-274, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 5, jako účastníků řízení, obchodní společnosti WALTER a. s., sídlem Radlická 180/50, Praha 5 - Smíchov, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost odmítá.
Odůvodnění:
1. Podáním ze dne 5. 2. 2021, označeným jako ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi byla porušena celá řada základních práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod i Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Současně stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud rozhodl, že náklady právního zastoupení zaplatí stát, a žádá ustanovení zástupce - advokáta pro zastupování v řízení před Ústavním soudem a o poskytování "dostatečných lhůt".
3. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda návrh na zahájení řízení (o ústavní stížnosti) splňuje všechny náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a zda jsou dány procesní podmínky řízení před Ústavním soudem. Dospěl přitom k závěru, že návrh stěžovatele tyto požadavky nesplňuje, jelikož nebyla formálně ani materiálně naplněna (mj.) podmínka obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem (§30 a 31 zákona o Ústavním soudu).
4. Z tohoto důvodu Ústavní soud stěžovatele vyzval, aby vady svého návrhu odstranil, a to ve lhůtě 40 dnů. Tato výzva byla stěžovateli doručena dne 19. 3. 2021.
5. Vzhledem k tomu, že stěžovatel ve stanovené lhůtě vady ústavní stížnosti neodstranil, Ústavní soud ji mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
6. S ohledem na skutečnost, že ústavní stížnost byla odmítnuta, nemohl soudce zpravodaj vyhovět návrhu stěžovatele na to, aby rozhodl, že náklady jeho právního zastoupení zcela zaplatí stát (§83 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
7. K žádosti o ustanovení právního zástupce Ústavní soud uvádí, že k vydání takového rozhodnutí nemá potřebnou kompetenci, což ostatně stěžovateli musí být z předchozích řízení známo, a jde-li o jeho žádost o prodloužení lhůty k odstranění vad návrhu, Ústavní soud považuje časový prostor, který byl stěžovateli poskytnut na základě uvedené výzvy, za dostatečný, navíc i v tomto případě byly splněny podmínky pro odmítnutí ústavní stížnosti bez takové výzvy [viz např. usnesení ze dne 4. 12. 2013 sp. zn. IV. ÚS 3542/13 nebo ze dne 24. 3. 2020 sp. zn. IV. ÚS 700/20 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz)].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. května 2021
Jan Filip v. r.
soudce zpravodaj