ECLI:CZ:US:2017:4.US.559.17.1
sp. zn. IV. ÚS 559/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti V. A., zastoupené JUDr. Klárou Alžbětou Samkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 2, Španělská 742/6, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2016, č. j. 1 Nc 2832/2016-524, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka (matka) vznesla v řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 8 pod spisovou značkou P 327/2012 o úpravě styku otce s nezletilými dětmi námitku podjatosti soudce JUDr. Miloslava Sládka. O námitce rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 15. 12. 2016, č. j. 1 Nc 2832/2016-524, tak, že jmenovaný soudce není vyloučen z projednávání a rozhodování věci.
Stěžovatelka se proti rozhodnutí o nevyloučení soudce brání ústavní stížností a navrhuje jeho zrušení, neboť se domnívá, že jím byla porušena její ústavně chráněná práva - namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Podle §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; tyto prostředky jsou konkretizovány v §72 odst. 3 téhož zákona. Uvedená ustanovení vyjadřují zásadu subsidiarity a minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je třeba pojímat jako krajní prostředek ochrany práva, který nastupuje teprve tehdy, pokud není možná náprava postupy před obecnými soudy či jinými orgány veřejné moci, tedy mj. pokud byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky obrany.
Rozhodovací činnost Ústavního soudu je primárně zaměřena na přezkum věcí pravomocně skončených, v nichž případný zásah do ústavně zaručených základních práv nebo svobod již nelze napravit v rámci řízení před obecnými soudy; nepřísluší mu obcházet pořad práva, jinými slovy napravovat ústavně relevantní pochybení obecných soudů (již) za situace, kdy mohou být napravena jimi samotnými. O takový případ jde i v nyní projednávané věci. Ústavní stížnost byla podána předčasně, směřuje-li proti rozhodnutí o námitce podjatosti soudce vznesené v průběhu neskončeného opatrovnického řízení.
Pokud snad obecné soudy při posouzení námitky podjatosti pochybily, mají zásadně možnost tuto vadu napravit v dalším průběhu řízení, a to včetně řízení o mimořádných opravných prostředcích, mezi něž patří i žaloba pro zmatečnost. Ústavní soud bude případně povolán zabývat se zásahem do práva na spravedlivý proces spočívajícím v projednání a rozhodování věci vyloučeným soudcem (teprve) v rámci přezkumu pravomocného rozhodnutí ve věci samé, kterým bude řízení skončeno a ohledně kterého budou vyčerpány zákonem garantované procesní prostředky obrany.
Ústavní soud proto stížnost podle §75 odst. 1 ve spojení s §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl soudcem zpravodajem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. března 2017
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj