ECLI:CZ:US:2017:4.US.663.17.1
sp. zn. IV. ÚS 663/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Ing. Milana Vinklera, t. č. ve Vazební věznici Brno, zastoupeného Mgr. Kateřinou Mikuláškovou, advokátkou se sídlem Ostrava, 28. října 2663/150, proti příkazu k domovní prohlídce vydanému soudcem Obvodního soudu pro Prahu 3 dne 21. 3. 2014 pod sp. zn. Nt 3045/2014, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti se stěžovatel s odvoláním na čl. 8 odst. 2, čl. 12 odst. 1 a 2, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod domáhá, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označený příkaz k domovní prohlídce vydaný soudcem Obvodního soudu pro Prahu 3 a aby Policii České republiky zakázal pokračovat v porušování jeho základních práv a přikázal jí vydat věci zajištěné při domovní prohlídce provedené dne 17. 4. 2014.
Dříve, než mohl Ústavní soud přistoupit k projednání návrhu, musel prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Z ustanovení §72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu vyplývá, že pokud zákon stěžovateli neposkytuje procesní prostředek k ochraně práva, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo. Tyto procesní lhůty jsou stanoveny kogentně, a proto je Ústavní soud nemůže prodloužit ani jejich zmeškání prominout.
Mezi případy, kdy zákon neposkytuje stěžovateli procesní prostředek k ochraně práva, patří i vydání příkazu k domovní prohlídce podle §83 trestního řádu, protože proti němu nelze podat žádný řádný ani mimořádný opravný prostředek. Ústavní stížnost proti příkazu k domovní prohlídce je proto třeba podat v subjektivní dvouměsíční lhůtě i v objektivní jednoroční lhůtě stanovené ustanovením §72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu (srov. např. usnesení sp. zn. II. ÚS 2775/14).
Napadený příkaz k domovní prohlídce byl vydán dne 21. 3. 2014 a samotná domovní prohlídka provedena dne 17. 4. 2014. Ústavní stížnost byla datovou zprávou odeslána 3. 3. 2017. Je tedy zřejmé, že byla podána po uplynutí objektivní jednoroční lhůty, kterou ustanovení §72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu stanoví pro její podání.
Ústavnímu soudu tak nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. května 2017
JUDr. Vladimír Sládeček
soudce zpravodaj