ECLI:CZ:US:2011:4.US.934.11.1
sp. zn. IV. ÚS 934/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 29. srpna 2011 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti O. H., zastoupeného Mgr. Martinou Pešákovou, advokátkou, AK Kozinova 2, 787 01 Šumperk, proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 5. 3. 2010 čj. 1 T 83/2007-725, rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 23. 6. 2010 čj. 2 To 193/2010-771 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2010 čj. 5 Tdo 1312/2010-35 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Návrhem podaným k poštovní přepravě dne 28. 3. 2011 se O. H. (dále jen "obviněný", příp. "stěžovatel") domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů vydaná v trestní věci Okresního soudu v Olomouci (dále jen "nalézací soud") sp. zn. 1 T 83/2007.
II.
Obsah napadených rozhodnutí, jakož i průběh řízení, netřeba blížeji rekapitulovat, neboť jsou stěžovateli i ostatním účastníkům řízení známy.
III.
V ústavní stížnosti stěžovatel vyjádřil přesvědčení, že trestním řízením v jeho věci byla porušena práva na spravedlivý proces, presumpci neviny, na obhajobu a na nedotknutelnost obydlí stěžovatele, která jsou zaručena čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a čl. 36 odst. 1, čl. 37, čl. 38 odst. 2, čl. 40 odst. 2, čl. 12 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Stěžovatel v první části ústavní stížnosti uvádí, že bylo porušeno jeho právo na nedotknutelnost obydlí, neboť domovní prohlídka, provedená před vydáním obvinění jako neodkladný či neopakovatelný úkon, proběhla v rozporu se zákonem; příkaz k předmětné prohlídce nebyl totiž náležitě odůvodněn a zákonné předpoklady nesplňoval ani protokol o předmětné domovní prohlídce, přičemž příkaz k domovní prohlídce byl doručen se zpožděním; absentoval též jeho (předchozí) výslech před započetím domovní prohlídky.
V druhé části ústavní stížnosti brojil stěžovatel proti porušení svých práv na spravedlivý proces, spočívajícího v nedostatečném vypořádání se obecných soudů s rozpory ve znaleckých posudcích a rovněž deformaci důkazů v odůvodnění rozhodnutí obecných soudů. Porušení svých práv stěžovatel spatřoval i v neprovedení jím navržených důkazů soudem.
IV.
Ústavní soud shledal ústavní stížnost zjevně neopodstatněnou z následujících důvodů.
Ohledně tvrzeného porušení stěžovatelova práva na spravedlivý proces spatřovaného v nevypořádání se obecných soudů s rozpory ve znaleckých posudcích a v deformaci důkazů Ústavní soud připomíná, že rozhodnutí o rozsahu dokazování, včetně volného hodnocení důkazů, zásadně spadá do výlučné pravomoci obecných soudů. Není proto úlohou Ústavního soudu tyto soudy nahrazovat. Úlohou Ústavního soudu je posoudit, zda obecný soud při svém rozhodování nevybočil způsobem tak extrémním, že by takové rozhodnutí bylo očividně nespravedlivé a v důsledku porušení ústavních principů zcela neudržitelné [srov. nález sp. zn. IV. ÚS 244/03, Sb. n. u., sv. 33, str. 47 (52-53)]. Právo na spravedlivý proces, jehož porušení stěžovatel namítal, pak zahrnuje zejména povinnost obecných soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit a v rámci tohoto odůvodnění se rovněž vypořádat se všemi důkazy.
Po přezkoumání napadených rozhodnutí tak, jak je z hlediska porušení práva na spravedlivý proces stěžovatel vymezil ve své ústavní stížnosti (a ani ve směru jiném), Ústavní soud pochybení neshledal. Obecné soudy se ve svých rozhodnutích se všemi rozpory vzešlými v průběhu dokazování logicky vypořádaly a svá rozhodnutí řádně a přezkoumatelným způsobem odůvodnily. V tomto směru obecné soudy respektovaly meze, které jim ukládá trestní řád, a to aniž by jakkoliv vybočily z kautel ústavnosti; proto důvod pro zásah Ústavního soudu v předmětné věci není dán.
Ohledně neprovedeného důkazu - výslechu svědka P. Z., Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 23. 2. 2010 návrh na doplnění dokazování podle ustanovení §216 odst. 1 tr. řádu zamítl. Ústavní soud zde připomíná, že zásada spravedlivého procesu neznamená, že by soudy musely provést každý důkaz, který navrhne obhajoba. Stabilní judikatuře Evropského soudu pro lidská práva i Ústavního soudu odpovídá, že je věcí obecných soudů posoudit relevanci těchto návrhů; zamítnutí takového návrhu nepředstavuje porušení čl. 6 odst. 3 Úmluvy. Ze spisu vyplývá, že v projednávané věci provedení navrženého důkazu považovala sama obhajoba za nadbytečné. Skutečnost, že se k důvodům zamítnutí důkazního návrhu obhajoby v odůvodnění svého rozhodnutí nalézací soud nevyjádřil, lze sice považovat za pochybení, avšak sama tato ojedinělá závada v procesním postupu soudu prvého stupně ke zrušení všech rozhodnutí ústavní stížností napadených postačovat nemůže - Ústavní soud již mnohokrát judikoval, že není jeho úkolem perfekcionisticky "přetvářet" řízení před obecnými soudy, neboť důvod k jeho zásahu nastává jen v případě, že toto řízení neobstojí jako ústavně souladné z pohledu in globo (srov. např. nález sp. zn. IV. ÚS 2956/07, usnesení sp. zn. IV.ÚS 13/07, II.ÚS 549/07, I.ÚS 669/2000, dostupná v elektronické podobě na http://nalus.usoud.cz).
Prvotní porušení svých práv spatřoval stěžovatel ve způsobu provedení domovní prohlídky. I když výtkám stěžovatele ohledně nedostatku odůvodnění příkazu k domovní prohlídce jako úkonu neodkladného a nedostatku záznamu o neodkladnosti úkonu do protokolu o provedení domovní prohlídky je třeba přiznat jistou míru oprávnění, nelze na druhé straně pominout skutečnost, podle názoru Ústavního soudu v dané věci relevantní, že důkazy svědčící proti stěžovateli získané při domovní prohlídce nebyly zdaleka jedinými důkazy, o které obecné soudy opřely svá rozhodnutí o vině a trestu stěžovatele. Jak vyplývá z odůvodnění rozsudků obecných soudů, soudy dospěly k závěru o stěžovatelově vině rovněž na základě dalších důkazů, a to faktu, že k umístění souborů s předmětnými díly došlo dle sdělení společnosti Hosting zdarma, s. r. o., z IP adresy 194.212.142, jejímž koncovým uživatelem byl dle sdělení společnosti Onyx Engineering, spol. s r. o., mezi jinými uživateli i D. H., bratr stěžovatele (č.l. 278 spisu). Dále byl v kompletním obrazu FTP serveru s doménovou adresou harry-potter.cz objeven soubor kontakty.php (č.l. 259 spisu) a dle sdělení znalce prof. Ing. V. S., CSc. i další soubory související s činností Pražského filmového orchestru. V těchto souborech se dle výše uvedeného znalce jednoznačně nacházely texty vypovídající o vztahu k agendě a webu Pražského filmového orchestru. Prof. Ing. V. S., CSc. ve svém znaleckém posudku vyjádřil názor, že je vysoce pravděpodobné, že soubory byly zkopírovány a možná i používány jak pro práci s webem Pražského filmového orchestru, tak s webem harry-potter.cz, [nebo by další příčinou mohl být omyl osoby, provádějící nahrání souborů na web harry-potter.cz (č.l. 525 a násl. spisu)], takže programové moduly, nacházející se na webu harry-potter.cz mající vztah k Pražskému filmovému orchestru, dokládají existující propojení (č.l. 530 spisu). Bylo rovněž prokázáno, že tvůrcem předmětných stránek Pražského filmového orchestru byl stěžovatel (č.l. 572, 575 spisu). Ústavní soud má za to, že rozhodnutí o vině a trestu stěžovatele obecnými soudy z ústavně právního pohledu obstojí právě na základě těchto dalších důkazů, neboť v souvislosti s jejich hodnocením se úvahy a závěry obecných soudů pohybují zcela v ústavních mezích. Ústavní soud neshledal žádné vady související se zajištěním kontradiktornosti a rovnosti zbraní mezi stranami daného trestního řízení, v němž - jak ověřil - byly zabezpečeny dostatečné možnosti obžalovaného odporovat obžalobě, klást svědkům a znalcům otázky a využívat též práva na přezkum soudních rozhodnutí.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 29. srpna 2011
Michaela Židlická, v. r.
předsedkyně senátu Ústavního soudu