ECLI:CZ:NSS:2003:5.A.170.2002
sp. zn. 5 A 170/2002 – 15
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Antonína Koukala v právní věci žalobce P.
O ., zastoupeného Mgr. Petrem Slovákem, advokátem se sídlem Hoblíkova 2, 741 01 Nový
Jičín, proti žalovanému Ministerstvu vnitra ČR, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7,
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. prosince 2002, č. j. OBP-1726/CZ-
2002,
takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou doručenou dne 31. 12. 2002 Vrchnímu soudu v Praze a tímto
soudem postoupené dne 23. 1. 2003 podle ustanovení §132 s. ř. s. Nejvyššímu správnímu
soudu v Brně k dokončení řízení, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí
žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Policejního prezídia
ČR, ředitelství služby správních činností, ze dne 23. 10. 2002, č.j. PPR-731-3/RSP-2002, jímž
bylo zastaveno řízení mimo odvolání ve věci přezkoumání pravomocného rozhodnutí o odnětí
zbrojního průkazu.
V žalobě žalobce poukázal na to, že se podnětem k řízení mimo odvolání nedomáhal
přezkoumání rozhodnutí Policie ČR správy Severomoravského kraje ze dne 27. 5. 2002 (ve
spojení s rozhodnutím Policie ČR okresního ředitelství Vsetín ze dne 19. 4. 2002, č. j. PSM-
137/Spr-2002, ale žádal přezkoumání rozhodnutí okresní ředitelství Policie ČR Vsetín ze dne
25. 6. 2001, kterým mu byla uložena povinnost odevzdat zbraně.
Žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí poukázal na to, že k podnětu žalobce bylo
zahájeno řízení o přezkoumání rozhodnutí jiného rozhodnutí než proti jakému směřoval
podnět žalobce a poté bylo i zastaveno řízení o přezkoumání tohoto jiného rozhodnutí. O
původním podnětu žalobce proto nebylo rozhodnuto. Žalovaný dále podal výklad ustanovení
§45 zákona o střelných zbraních obsahující podmínku bezúhonnosti a vyslovil závěr, že
neshledává důvody na změnu nebo zrušení rozhodnutí policejního prezídia, kterým bylo
zastaveno řízení mimo odvolání, proto odvolání žalobce zamítl a napadené rozhodnutí o
zastavení řízení o přezkum rozhodnutí mimo odvolací řízení potvrdil.
Podle ustanovení §65 a násl. správního řádu je možno přezkoumat rozhodnutí mimo
odvolací řízení. Jde o možnost přezkumu rozhodnutí, které je pravomocné a dosáhnout tak
změny nebo zrušení rozhodnutí. Tento přezkum však není mimořádným opravným
prostředkem jako je obnova řízení, neboť účastníci řízení nejsou legitimováni k zahájení
řízení o přezkoumání. Jedná se o institut, který je zcela v rukou správních orgánů a je
podřízen instanční hierarchii, protože podle ustanovení §65 odst. 1 správního řádu
rozhodnutí, které je v právní moci, může z vlastního nebo jiného podnětu přezkoumat správní
orgán nejblíže vyššího stupně nadřízený správnímu orgánu, který toto rozhodnutí vydal. Za
podnět se považuje informace o tom, že při vydání rozhodnutí mohlo dojít k porušení
právních předpisů bez ohledu na zdroj takové informace. Může se jednat o poznatky z vlastní
kontrolní činnosti správního orgánu nebo o upozornění podřízeného či nadřízeného orgánu,
případně o poznatek z jiných zdrojů. Podnětem je též informace od účastníků řízení, která
může být samostatným podnětem nebo obsahem jiného podání. Zákon ponechává okamžik
zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení na příslušném správním
orgánu. Jestliže správní orgán dojde k závěru, že chybí důvod pro zahájení takového řízení a
podnět podal jiný subjekt (např. účastník řízení), vyrozumí jej o tom. Tento úkon není
rozhodnutím, pokud již správní orgán zahájil řízení o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací
řízení a v průběhu řízení vyjde najevo, že rozhodnutí bylo vydáno v souladu s právními
předpisy, správní orgán řízení zastaví podle ustanovení §30 správního řádu.
V daném případě soud přezkoumává věc Nejvyšší správní soud v Brně jako soud
prvního stupně (v jednoinstančním řízení) na základě žaloby žalobce podle ustanovení §132
s. ř. s. v řízení podle nové právní úpravy, tj. podle zákona č. 150/2002 Sb. o soudním řádu
správním (s. ř. s.). Podle ustanovení §65 odst. 1 s. ř. s. je k podání žaloby legitimován ten,
kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění,
ruší nebo závazně určují jeho práva a povinnosti. Z uvedeného je zřejmé, že žalobou
napadené rozhodnutí nemá povahu takového úkonu, neboť tím, že žalobce nemá právní nárok
na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení (viz shora) a tím, že řízení
zahájené správním orgánem bylo podle ustanovení §30 správního řádu zastaveno a odvolání
žalobce proti tomuto rozhodnutí bylo zamítnuto a napadené rozhodnutí potvrzeno, nedošlo
k určení či zrušení či změně práv a povinností žalobce. Proto je třeba napadené rozhodnutí
považovat ze soudního přezkumu za vyloučený úkon správního orgánu podle ustanovení §70
odst. 1 písm. a) s. ř. s., protože nejde o rozhodnutí ve smyslu ustanovení §65 s. ř. s. a soud
žalobu podle ustanovení §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. jako nepřípustný návrh odmítl.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 věty prvé s. ř. s., neboť
v případě odmítnutí návrhu nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Závěrem je třeba uvést, že vzhledem k tomu, že na přezkoumání rozhodnutí mimo
odvolací řízení podle ustanovení §65 a násl. správního řádu není právní nárok, nelze se
takového přezkumu nadřízeným správním orgánem domáhat u soudu žalobou proti nečinnosti
správního orgánu, když taková ochrana je poskytována jen za situace, kdy má správní orgán
povinnost vydat rozhodnutí (osvědčení). Stejně tak nelze za dané situace polemizovat
s výkladem právního předpisu, který nad rámec rozhodnutí provedl správní orgán a na tomto
základě požadovat přezkum uvedeného výkladu „protože je zřejmé, že bude použit v
případném budoucím rozhodnutí“ (zřejmě dosud nevydaném) ohledně přezkumu mimo
odvolací řízení rozhodnutí, které měl žalobce skutečně na mysli, když podával podnět
k tomuto přezkumu. I když je zřejmé, že právní orgán prvního stupně omylem podrobil
přezkumu rozhodnutí, k jehož přezkumu žalobce podnět nepodal, správně žalovaný dovodil,
že se nejedná o nezákonné rozhodnutí, neboť k takovému přezkumu může dojít i z podnětu
správního orgánu samého (viz výše).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. dubna 2003
JUDr. Marie S o u č k o v á
předsedkyně senátu