ECLI:CZ:NSS:2007:5.APS.2.2007
sp. zn. 5 Aps 2/2007 - 41
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Václava Novotného v právní věci
žalobkyně J. M., právně zast. Mgr. Jiřím Šolcem, advokátem se sídlem v Písku, Prokopova
339, proti žalovanému Finančnímu úřadu v Písku, se sídlem nábřeží 1. máje 2259, Písek,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Českých
Budějovicích ze dne 7. 2. 2007, č. j. 10 Ca 202/2006 – 14,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 2. 2007,
č. j. 10 Ca 202/2006 – 14, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu
řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala včas kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Českých
Budějovicích ze dne 7. 2. 2007, č. j. 10 Ca 202/2006 - 14, kterým byla odmítnuta žaloba;
touto se žalobkyně podle ust. §82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen
„s. ř. s.“) domáhala zákazu pokračování porušování práv žalobkyně spočívající v odmítnutí
žalovaného jednat s žalobkyní jako statutárním orgánem společnosti K. n. s. r. o. v likvidaci,
na jejíž majetek byl prohlášen konkurz.
V žalobě uvedla žalobkyně, že jako jednatelka a současně likvidátorka výše uvedené
společnosti se dne 25. 10. 2006 dostavila na Finanční úřad v Písku a požadovala nahlédnout
do spisu uvedeného daňového subjektu. Žalovaný odmítl s žalobkyní jednat a následně
jí nebylo umožněno ani učinit podání do protokolu, s odůvodněním, že na majetek společnosti
byl prohlášen konkurz a jedinou osobou oprávněnou jednat za společnost je správce
konkurzní podstaty. Žalobkyni tak bylo znemožněno společnost zastupovat a správní orgán
významně zasáhl do jejích práv a povinností vyplývajících např. ze zákona o konkurzu
a vyrovnání, obchodního zákoníku apod.
Krajský soud v napadeném usnesení odkázal na znění §82 s. ř. s., které vymezuje,
co je možno považovat za nezákonný zásah, dále na §85 s. ř. s., který uvádí, kdy je žaloba
na ochranu před nezákonným zásahem nepřípustná. Krajský soud dospěl k závěru, že dle
ust. §13a zákona o konkurzu a vyrovnání se po dobu konkurzu likvidace přerušuje. V souladu
s ust. §14a téhož zákona přechází na konkurzního správce oprávnění vykonávat práva a plnit
povinnosti, které podle zákona a jiných právních předpisů přísluší úpadci. Žalovaný
dle krajského soudu postupoval v souladu s platnou právní úpravou, kdy k nahlížení do spisu
úpadce byl legitimován konkurzní správce, který mohl k realizaci takového práva zmocnit
třetí osobu. O nezákonný zásah se tedy v daném případě nejednalo, když do veřejných
subjektivních práv žalobkyně zasaženo nebylo, neboť žalobkyně není osobou jejíž práva by
byla neumožněním nahlédnout do daňového spisu společnosti K. n. s. r. o. v likvidaci
dotčena. Jednání žalovaného, které žalobkyně popsala ve svém návrhu, není zásahem do
veřejných subjektivních práv žalobkyně.
Krajský soud dále uvedl, že jestliže úpadce v důsledku ztráty dispozičních oprávnění
k majetku, který je součástí konkurzní podstaty, není podle ust. §14 odst. 1 písm. d) zákona
o konkurzu a vyrovnání ani oprávněn k podání žaloby, když toto oprávnění přechází výlučně
na správce konkurzní podstaty, nemůže se úpadce (jednatel či likvidátor) domáhat ochrany
u soudu v souvislosti s nezákonným zásahem, pak je namístě takovou žalobu odmítnout
dle ust. §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. jako návrh osoby zjevně neoprávněné.
Konečně krajský soud poukázal na skutečnost, že v případě nahlížení do spisu dle §23
daňového řádu, dopadá na danou věc kompetenční výluka dle ust. §70 písm. c) s. ř. s.
a taková žaloba by nebyla podle ust. §68 písm. e) s. ř. s. přípustná.
V kasační stížnosti žalobkyně (dále též stěžovatelka) napadá usnesení Krajského
soudu v Českých Budějovicích z důvodů uvedených v §103 odst. 1 písm. d) a e) s. ř. s.,
tj. nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí
a pro nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Stěžovatelka uvádí, že v odůvodnění
napadeného usnesení je podrobně popsáno, z jakých důvodů krajský soud posoudil postup
správce daně jako plně legitimní se závěrem, že se o nezákonný zásah do veřejných
subjektivních práv stěžovatelky nejednalo. Krajský soud však žalobu odmítl a navodil
tak situaci, kdy návrh odmítne, ale současně o podaném návrhu, včetně obsáhlé argumentace
meritorně rozhodne. Stěžovatelka namítá, že svým podáním (žalobou) brojila proti zásahu
do svých práv. Navrhuje usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích zrušit.
Žalovaný se v písemném vyjádření ztotožňuje s právním názorem krajského soudu,
přitom konstatuje, že stěžovatelka nebyla žádným způsobem krácena na svých právech.
Navrhl kasační stížnost zamítnout jako nedůvodnou.
Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadené usnesení krajského
soudu v souladu s ustanovením §109 odst. 2 s. ř. s., v rozsahu důvodů, které stěžovatelka
uplatnila. Z úřední povinnosti poté přihlédl k tomu, že napadené rozhodnutí
je nepřezkoumatelné (§109 odst. 3 s. ř. s.).
Na tomto místě je třeba podotknout, že úkolem Nejvyššího správního soudu nebylo
v tomto řízení činit závěry o tom, zda k nahlížení do spisu úpadce byl legitimován pouze
konkurzní správce, neboť o tom mu v případě odmítnutí návrhu rozhodovat již nepřísluší.
Úkolem Nejvyššího správního soudu v případě odmítnutí návrhu krajským soudem může být
toliko přezkoumání postupu krajského soudu v tom směru, zda pro takový postup soudu,
tedy odmítnutí návrhu, byly dány zákonné důvody.
Nejvyšší správní soud předně shledal k námitce stěžovatelky usnesení Krajského
soudu v Českých Budějovicích nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů. Krajský soud
v odůvodnění označil důvody, které jej vedly k odmítnutí žaloby dle §46 odst. 1 písm. c)
s. ř. s. a to, že návrh byl podán osobou zjevně neoprávněnou. Jak uvedl krajský soud,
v případě neumožnění nahlížet do daňového spisu spol. K. n. s. r. o. v likvidaci stěžovatelce
(jako likvidátorce společnosti), za situace, kdy je na majetek společnosti prohlášen konkurz a
za společnost jedná správce konkurzní podstaty, nejde o nezákonný zásah do veřejných
subjektivních práv stěžovatelky. Z uvedeného krajský soud dovodil, že v důsledku ztráty
dispozičních oprávnění k majetku, který je součástí konkurzní podstaty, byl návrh podán
neoprávněnou osobou. Dle názoru Nejvyššího správního soudu je napadené rozhodnutí ve
smyslu ust. §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nepřezkoumatelné.
Ochrana veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob poskytovaná
správními soudy má subsidiární povahu ve vztahu k ochraně poskytované správními orgány.
Tam, kde se lze ochrany domoci v rámci systému veřejné správy, je na tom, jehož práva byla
ohrožena nebo porušena, aby nejprve využil této možnosti. Ochrana poskytovaná správními
soudy však nastoupí teprve poté, co nebylo dosaženo nápravy či ochrany v rámci samotného
systému veřejné správy. Odpovídá to základní koncepci správního soudnictví jako kontroly
veřejné správy a nikoli náhrady v její věcné kompetenci.
Ochranu před faktickými nezákonnými zásahy veřejné moci do práv osob, které
nejsou rozhodnutími ani jinými individuálními akty, poskytuje soudní řád správní
v ustanovení §82. Citovaný zákon používá výrazu zásah samostatně, odděluje od něj dále
pokyny a donucení; na druhou stranu současně uvádí zásah jako legislativní zkratku. Obecně
tyto pojmy nedefinuje ani soudní řád správní, ale ani správní řád. Právní nauka mluví
o bezprostředním zásahu v souvislosti se správní činností k odvrácení nebezpečí,
které bezprostředně ohrožuje právem chráněné zájmy. Touto činností tak veřejná správa
zasahuje do právních poměrů osob, které toto ohrožení vyvolaly, popř. třetích osob, a omezuje
je v jejich právech. Vedle zásahu spočívajícího v pravomocném rozhodnutí ve věci samé,
které může soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu zrušit, je tak nutno
dovozovat i jiný zásah, za který judikatura považuje zpravidla jednorázový, protiprávní
a zároveň protiústavní útok orgánů veřejné moci vůči veřejným subjektivním právům,
který v době útoku představuje trvalé ohrožené po právu existujícího stavu, nemá
však podobu rozhodnutí. Musí se jednat o přímý zásah do právní sféry (porušení práva
na sféru osobní svobody, práva na ochranu vlastnictví, nepřípustné omezení subjektivního
veřejného práva podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, zásah do práva
na soukromí a případně též do dobré pověsti, v rozporu s právem na respektování obydlí).
Takový jiný zásah soud nemůže zrušit, může však orgánu veřejné moci zakázat,
aby v porušování dotčeného práva pokračoval.
Účelem ochrany poskytované dle §82 s. ř. s. je tedy zajistit ukončení nezákonného
zásahu správního orgánu, proti kterému se nelze bránit jinými právními prostředky. Žaloba
na ochranu před nezákonným zásahem je určena výhradně k tomuto účelu, ve všech ostatních
případech je nepřípustná. Podle ust. §87 odst. 3 s. ř. s. pak soud v řízení o ochraně
před nezákonným zásahem zamítne žalobu, není-li důvodná.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení a shledal je nepřezkoumatelným
pro nesrozumitelnost. Právní posouzení stran naplnění podmínek dle §82 s. ř. s. a následné
vyslovení závěru, zda jde či nejde o nezákonný zásah, je dle názoru Nejvyššího správního
soudu rozhodováním o věci samé. Pokud krajský soud zvažoval naplnění jednotlivých znaků,
kterými je definován nezákonný zásah, přičemž však dospěl k závěru, že v dané věci nebyla
stěžovatelka oprávněna jednat za společnost, nejedná se potom o podání osobou
neoprávněnou dle §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., nýbrž o nesplnění definičních znaků
nezákonného zásahu dle §82 s. ř. s.
Podle ust. §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. soud rozhodne o odmítnutí návrhu tehdy, byl-li
podán osobou zjevně neoprávněnou. Pro jednotlivé druhy řízení stanoví soudní řád správní
výslovně, které osoby jsou aktivně legitimovány k podání návrhů, jimiž má být řízení
zahájeno. V případě žaloby dle §82 s. ř. s. musí být splněny obecné podmínky na straně
účastníků řízení, tj. způsobilost být účastníkem řízení, procesní způsobilost, a dále
dle citovaného ustanovení musí být též splněna povinnost tvrzení žalobce, že byl přímo
zkrácen na svých právech nezákonným zásahem. Podmínky žalobní legitimace byly v daném
případě splněny a stěžovatelka splnila i povinnost tvrzení o přímém zásahu do svých práv.
Závěr o tom, zda se skutečně jednalo o nezákonný zásah, kterým by žalobkyně mohla být
na svých právech přímo zkrácena, je již hmotněprávním posouzením věci, dle něhož
je posouzena důvodnost žaloby.
Krajský soud žalobu odmítl s tím, že návrh je podán osobou neoprávněnou,
v odůvodnění meritorně rozhodoval o samotné existenci resp. neexistenci nezákonného
zásahu, přitom konečně konstatoval, že rozhodnutí ve věci nahlížení do spisu podléhá výluce
dle ust. §70 písm. c) s. ř. s. a taková žaloba je nepřípustná.
Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že Krajský soud v Českých Budějovicích
nesprávně vycházel z posouzení, že se v daném případě jedná o podání osoby zjevně
neoprávněné §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., v důsledku čehož vydal nepřezkoumatelné
rozhodnutí o odmítnutí žaloby. Přestože v samotném hmotněprávním posouzení důvodnosti
žaloby Nejvyšší správní soud rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích
nezpochybnil, byl v souladu s §109 odst. 3 s. ř. s. povinen z úřední povinnosti přihlížet
k vadě řízení před soudem, která má za následek nepřezkoumatelnost rozhodnutí o věci samé.
Je-li návrh soudem odmítnut, má toto rozhodnutí pro navrhovatele jiné právní důsledky,
než meritorní zamítnutí žaloby. Pochybení soudu tak nelze posoudit jako formální nedostatek,
který by neměl vliv na práva a povinnosti stěžovatelky. Nejvyšší správní soud proto napadené
usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích dle §110 odst. 1 ve spojení s §109 odst. 3
s. ř. s. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
V dalším řízení je Krajský soud v Českých Budějovicích vázán právním názorem
vysloveným v rozsudku zdejšího soudu (§110 odst. 3 s. ř. s.), rozhodne tedy o podané žalobě
v zákonem předepsané formě. Ve svém rozsudku rozhodne i o náhradě nákladů řízení
o kasační stížnosti (§110 odst. 2 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. června 2007
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu