ECLI:CZ:NSS:2014:5.AS.32.2014:23
sp. zn. 5 As 32/2014 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy
a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobkyně: Ing. J. P.,
proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem Zlín, tř. Tomáše Bati 21, o kasační
stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 7. 2013,
č. j. 58 A 7/2013 - 31,
takto:
I. Žádost žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů se zamítá .
II. Kasační stížnost se odmítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně („stěžovatelka“) kasační stížností napadá shora označené usnesení
Krajského soudu v Ostravě („krajský soud“) ze dne 26. 7. 2013, č. j. 58 A 7/2013 - 31, kterým
krajský soud rozhodl o ustanovení JUDr. Milana Matuly, advokáta, zástupcem stěžovatelky
pro řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 9. 2012, č. j. KUZL/54759/2012.
[2] Kasační soud se nejprve zabýval otázkou splnění podmínek řízení o kasační stížnosti
[ust. §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního („s. ř. s.“), či §105
odst. 2 s. ř. s.], případně absencí zákonných důvodů nepřípustnosti (§104 s. ř. s.). Především
zkoumal, zda byla kasační stížnost podána včas, a dospěl k závěru, že kasační stížnost
je opožděná.
[3] Dle ust. §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout. V souladu
s §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu začíná
běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Dle §40
odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků, končí uplyn utím dne, který se svým
označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta
posledním dnem tohoto měsíce.
[4] Ze soudního spisu (příslušné doručenky) plyne, že stěžovatelka nebyla při doručování
napadeného usnesení zastižena na adrese svého bydliště a jeho vyhotovení si nevyzvedla
ani v desetidenní úložní době. Zásilka byla řádně uložena a připravena k vyzvednutí
dne 2. 8. 2013 a stěžovatelce byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedla. Tuto možnost
stěžovatelka nevyužila. Zásilka byla následně z důvodu nemožnosti vhození do schránky
stěžovatelky, vrácena zpět odesílateli, tedy krajskému soudu, který o tom vyvěsil sdělení
na své úřední desce.
[5] Dle ust. §42 odst. 5 s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro způsob doručování
obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení.
[6] Podle ust. §49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“), ve znění
účinném v době doručování předmětného usnesení, nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě
10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této
lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. D oručující orgán po marném
uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže
soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost
se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o to m sdělení na úřední desce soudu.
[7] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že došlo k náhradnímu doručení usnesení na základě
tzv. fikce doručení. Zásilka, obsahující předmětné usnesení, byla k vyzvednutí připravena ode dne
2. 8. 2013. Dnem následujícím počala plynout desetidenní lhůta, která uplynula dne 12. 8. 2013.
Tímto dnem se napadené usnesení považuje za doručené, a to bez ohledu na to,
zda se stěžovatelka o uložení písemnosti dozvěděla.
[8] Dle §106 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto
usnesení. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
[9] Kasační stížností napadené usnesení obsahovalo poučení, v jaké lhůtě a kde lze usnesení
napadnout. Bylo-li napadené usnesení doručeno stěžovatelce fikcí v pondělí 12. 8. 2013, uplynula
dvoutýdenní lhůta (§106 odst. 2 s. ř. s.), v níž mohla být kasační stížnost podána, v pondělí
26. 8. 2013 (§40 odst. 1 s. ř. s.). Z obsahu spisu přitom plyne, že kasační stížnost byla podána
až dne 21. 2. 2014, tj. po uplynutí zákonné lhůty k jejímu podání.
[10] Nejvyššímu správnímu soudu tak s ohledem na ust. §46 odst. 1 písm. b) ve spojení s ust.
§120 s. ř. s. nezbylo, než kasační stížnost odmítnout, neboť její opožděnost představuje
nezhojitelný nedostatek, pro který nelze v řízení pokračovat.
[11] Současně Nejvyšší správní soud zamítl žádost stěžovatelky o ustanovení zástupce z řad
advokátů již proto, že tohoto zastoupení není podle §35 odst. 8 s. ř. s. nezbytně třeba, neboť její
kasační stížnost byla pro opožděnost odmítnuta.
[12] Závěrem kasační soud uvádí, že stěžovatelka v podání ze dne 8. 4. 2014 vznesla námitku
podjatosti soudců zdejšího soudu Prof. JUDr. Petra Průchy, CSc., JUDr. Jaroslava Vl ašína,
JUDr. Jana Vyklického, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Barbory Pořízkové a JUDr. Petra Mikeše.
O kasační stížnosti stěžovatelky v této věci však rozhodoval pátý senát zdejšího soudu ve složení
uvedeném v záhlaví tohoto usnesení, proti žádnému z jeho soudců stěžovatelka námitku
podjatosti nevznesla, nebyl proto důvod k předložení věci jinému senátu zdejšího soudu
k rozhodnutí o námitkách podjatosti vznesených stěžovatelkou.
[13] O náhradě nákladů řízení zdejší soud rozhodl dle ust. §60 odst. 3 za použití §120 s. ř. s.,
podle něhož nemají účastníci řízení právo na náhradu nákladů, byla -li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. dubna 2014
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu