ECLI:CZ:NSS:2010:5.AS.64.2009:68
sp. zn. 5 As 64/2009 - 68
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové,
Ph.D. a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci žalobce:
Delpharmea Nutraceuticals, a. s., se sídlem Panská 895/6, Praha 1, zastoupený
JUDr. Richardem Wagnerem, advokátem se sídlem Karolíny Světlé 301/8, Praha 1,
proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Škrétova 44/6, Praha 2,
v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2009,
č. j. 8 Ca 398/2008 - 51,
takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2009, č. j. 8 Ca 398/2008 - 51,
se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 1. 7. 2008, č. j. had/5563/08, žalovaná uložila žalobci pokutu
ve výši 100 000 Kč za správní delikt podle §8a odst. 2 písm. g) a §8a odst. 6 písm. b) zákona
č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování
rozhlasového a televizního vysílání, v relevantním znění (dále jen „zákon o regulaci reklamy“),
jehož se měl žalobce podle žalované dopustit tím, že byl zadavatelem „reklamy na přípravek
CEM-M zdraví ženy (mutace 6)“, která byla zařazena do televizního vysílání na programu Nova
premiérově dne 5. 2. 2007 a neobsahovala zřetelný text „doplněk stravy“, čímž měl žalobce
porušit povinnost stanovenou v §5d odst. 2 zákona o regulaci reklamy.
Žalobce následně napadl rozhodnutí žalované žalobou u Městského soudu v Praze, který
toto rozhodnutí rozsudkem ze dne 21. 4. 2009, č. j. 8 Ca 398/2008 - 51, zrušil a věc vrátil
žalované k dalšímu řízení. Městský soud v odůvodnění svého rozhodnutí konstatoval,
že základním předpokladem pro posouzení deliktní povahy určité reklamy a pro uložení pokuty
je náležitá a nepochybná identifikace předmětu řízení o deliktu, tedy předmětného reklamního
spotu. Přitom předmět řízení musí být shodně identifikován jak ve výroku rozhodnutí, tak v jeho
odůvodnění, aby bylo možné přezkoumat, zda úvahy, na kterých je založen závěr o spáchání
deliktu a o uložení pokuty, se týkají právě tohoto předmětu řízení, který je uveden ve výroku.
Ve výroku žalobou napadeného rozhodnutí je tento spot označen jako „reklama
na přípravek CEM-M zdraví ženy (mutace 6)“, v odůvodnění rozhodnutí je pak uveden popis
reklamy
takto:Mužský hlas: „Ženy a muži jsou rozdílní. Užíváte ty správné multivitamíny, které váš
organismus potřebuje? CEM-M pro zdraví muže.“ Obrazová složka: Záběr na nahého muže a ženu sedící
na zemi. Obraz přechází na detail dvou balení preparátu. Posléze je detail na balení přípravku CEM-M Zdraví
muže. Z těchto údajů je podle městského soudu zřejmé, že označení spotu ve výroku rozhodnutí
(„CEM-M zdraví ženy“) se neshoduje s popisem jeho obsahu („CEM-M pro zdraví muže“).
Vzhledem k tomu, že podkladem pro rozhodnutí žalované byl nosič informací (CD) obsahující
záznam několika spotů na přípravek CEM-M v různých variacích, mimo jiné jednak pro zdraví
ženy a jednak pro zdraví muže, není možno spolehlivě určit, kterého konkrétního spotu
se žalobou napadené rozhodnutí týká. Použité označení spotu slovem „mutace“ není podle
městského soudu nijak distinktivní, neboť samo o sobě o obsahu spotu nic nevypovídá. Má-li být
použito, musí být předmětný spot nejprve identifikován zejména svým obsahem a teprve takto
specifikovaný spot lze pro další úvahy pracovně označit slovem „mutace“ a číslem.
Městský soud uzavřel, že ve výroku rozhodnutí žalované je předmětný spot označen jako
reklama na přípravek CEM-M zdraví ženy, zatímco podle popisu jeho obsahu v odůvodnění
rozhodnutí jde zjevně o spot na přípravek CEM-M zdraví muže. Z uvedených údajů tedy není
podle městského soudu zřejmé, který z reklamních spotů byl vlastně předmětem řízení a kterého
se tedy týká jak výrok o porušení zákona o reklamě, tak výrok o uložení sankce. V důsledku toho
je rozhodnutí žalované nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost ve smyslu §76 odst. 1 písm. a)
s. ř. s., neboť vzhledem k nemožnosti ztotožnit předmět řízení nelze ani spolehlivě posoudit
námitky žalobce, tedy zejména otázku, zda měla žalovaná vést společné řízení o několika
správních deliktech, otázku doby vzniku posuzovaného spotu a použití relevantní právní normy,
posouzení reklamy z hlediska splnění povinnosti vyplývající z §5d odst. 2 zákona o reklamě,
jakož i závažnost případného správního deliktu a otázku, zda měla být pokuta uložena v souladu
s absorpční zásadou.
Žalovaná (stěžovatelka) napadla rozsudek městského soudu kasační stížností, v níž
uvedla, že ji opírá o důvody podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s, ve skutečnosti však namítá rovněž
důvod podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
Stěžovatelka má za to, že ve svém rozhodnutí předmětný reklamní spot náležitě
identifikovala nejen v souladu s §68 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ale i s judikaturou
Nejvyššího správního soudu, přičemž odkazuje na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího
správního soudu ze dne 15. 1. 2008, č. j. 2 As 34/2006 - 73, publikované pod č. 1546/2008
Sb.NSS. Podle stěžovatelky nedošlo k rozporu mezi označením spotu a jeho popisem. Reklamní
spot je určen nomenklaturou, kterou stěžovatelka přejímá od agentury zabývající se mediální
analýzou, označování reklam tedy není nahodilé. Označování reklamy podléhá jistým pravidlům
a stěžovatelka v rámci své správní praxe nemůže toto názvosloví měnit dle svého uvážení, neboť
se jedná o jedinečnou individualizaci reklamy. Je možné, že se identifikační označení reklamy
(v daném případě „CEM-M zdraví ženy – mutace 6“) nemusí ve své konkrétní mutaci shodovat
s přesným názvem propagovaného produktu („CEM-M Zdraví muže“). Stěžovatelka má za to,
že nevydala zmatečné či rozporné rozhodnutí, neboť zachovala pouze metodické označení, které
bylo známo i žalobci, který jako zpracovatel reklamy byl seznámen s názvem i obsahem reklamy.
Navíc dle mínění stěžovatelky jednal městský soud v rozporu s §103 odst. 1 písm. a)
s. ř. s., když rozhodnutí stěžovatelky zrušil na základě úvahy, která nevycházela z žaloby, a tedy
jednal nad rámec žalobních bodů.
Žalobce se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti
a konstatoval, že kasační stížnost byla podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů
od doručení napadeného rozsudku (§106 odst. 2 s. ř. s.), byla podána osobou oprávněnou, neboť
stěžovatelka byla účastníkem řízení před městským soudem (§102 s. ř. s.) a za stěžovatelku jedná
pověřená osoba s právnickým vzděláním, které je vyžadováno pro výkon advokacie (§105 odst. 2
s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud při zkoumání podmínek řízení rovněž nepřehlédl, že podle údajů
v obchodním rejstříku bylo s žalobcem zahájeno dne 27. 5. 2009 insolvenční řízení a usnesením
Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2009, č. j. MSPH 76 INS 3060/2009-A-39, bylo
rozhodnuto o prohlášení konkursu na majetek žalobce. Účinky tohoto rozhodnutí nastaly dne
7. 9. 2009 v 15:39 hod. Podle §263 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho
řešení (insolvenční zákon), dále jen („insolvenční zákon“), se prohlášením konkursu přerušují
soudní, správní a jiná řízení o právech a povinnostech, která se týkají majetkové podstaty nebo
které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, jejichž účastníkem je dlužník, není-li v tomto
zákoně stanoveno jinak. V těchto řízeních lze pokračovat jen za podmínek stanovených
insolvenčním zákonem. V §266 odst. 1 pak insolvenční zákon uvádí výčet řízení, která
se prohlášením konkursu nepřerušují, a to mimo jiné i řízení o přestupcích a jiných správních
deliktech, nezmiňuje ovšem výslovně navazující řízení ve věcech přezkoumání rozhodnutí
o přestupcích či jiných správních deliktech ve správním soudnictví. Je však třeba vzít v úvahu
rovněž §170 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona, podle něhož se žádným ze způsobů řešení
úpadku neuspokojují, není-li dále stanoveno jinak, mimosmluvní sankce postihující majetek
dlužníka, s výjimkou penále za nezaplacení daní, poplatků, cla, pojistného na sociální zabezpečení,
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud
povinnost zaplatit toto penále vznikla před rozhodnutím o úpadku. V konkursu tedy nemohou
být uspokojeny mj. veřejnoprávní pohledávky z udělených pokut za správní delikty.
Za situace, kdy žaloba, kterou žalobce podal proti rozhodnutí stěžovatelky ze dne
1. 7. 2008, č. j. had/5563/08, měla na základě §8c odst. 2 zákona o regulaci reklamy odkladný
účinek a kdy městský soud následně rozsudkem ze dne 21. 4. 2009, č. j. 8 Ca 398/2008 - 51,
rozhodnutí stěžovatelky zrušil, lze uzavřít, že předmětné řízení o kasační stížnosti proti tomuto
rozsudku městského soudu se žádným způsobem netýká majetkové podstaty žalobce v rámci
probíhajícího konkursu ani nároků, které mají být z této majetkové podstaty uspokojeny.
K přerušení řízení o kasační stížnosti stěžovatelky dle §263 insolvenčního zákona tedy
prohlášením konkursu na majetek žalobce nedošlo a žalobce tudíž nadále zůstal účastníkem
tohoto řízení. Nedošlo tak ani k zániku plné moci udělené žalobcem jeho právnímu zástupci pro
zastupování ve správním řízení ve věci předmětného správního deliktu a ve všech navazujících
soudních řízeních, neboť tato plná moc se netýká majetkové podstaty žalobce (§252 odst. 1
insolvenčního zákona a contrario).
Nejvyšší správní soud dále posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu
a uplatněných důvodů, přičemž zároveň zkoumal, zda napadené rozhodnutí městského soudu
netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 s. ř. s.), a dospěl
k závěru, že kasační stížnost je v dále vymezeném rozsahu důvodná.
Pokud jde o námitku stěžovatelky, podle níž městský soud překročil meze žalobních
bodů, Nejvyšší správní soud jí přisvědčit nemohl. Předně je třeba říci, že povinnost krajského
soudu přezkoumávat žalobou napadené rozhodnutí správního orgánu v mezích žalobních bodů
není stanovena v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., jak mylně uváděla stěžovatelka, neboť toto
ustanovení se týká řízení o kasační stížnosti, ale v §75 odst. 2 s. ř. s. Zároveň soudní řád správní
uvádí v §76 odst. 2 explicitní výjimku z takto pojaté dispoziční zásady, a to případ, kdy žalobou
napadené rozhodnutí trpí takovými vadami, které způsobují jeho nicotnost, kterou je pak správní
soud povinen vyslovit i bez návrhu. Ovšem i některé vady řízení uvedené v §76 odst. 1 s. ř. s.
mohou být podle judikatury Nejvyššího správního soudu důvodem zrušení rozhodnutí správního
orgánu, aniž by byly v žalobě výslovně namítány, a to právě tehdy, pokud krajskému soudu
znemožňují přezkoumání rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Tak tomu bývá zejména u vady
řízení podle §76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tedy v případě nepřezkoumatelnosti rozhodnutí
pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 15. 7. 2010, č. j. 5 Afs 33/2010 - 55, dostupný na www.nssoud.cz). Pokud tedy městský
soud dospěl k závěru, že je rozhodnutí stěžovatelky nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost, byl
oprávněn k tomuto závěru přihlédnout i přesto, že důvody, pro něž městský soud shledal
rozhodnutí stěžovatelky nepřezkoumatelným, nebyly v žalobě explicitně namítány.
Nejvyšší správní soud se však shoduje se stěžovatelkou v tom ohledu, že její rozhodnutí
netrpí nepřezkoumatelností pro nesrozumitelnost, pokud by měla spočívat v tom, že není
jednoznačně identifikován reklamní spot, k němuž se váže správní delikt, za nějž byl žalobce
v nyní posuzované věci postižen, resp. že tento reklamní spot je definován rozporně ve výroku
a v odůvodnění rozhodnutí.
Ve výroku rozhodnutí je tento spot definován jako „reklama na přípravek CEM-M zdraví
ženy (mutace 6)“, v odůvodnění rozhodnutí se opět hovoří o „odvysílání reklamy na přípravek
CEM-M zdraví ženy (mutace 6)“ a teprve po té následuje popis zvukové i obrazové složky
reklamy, z něhož vyplývá, že primárně je propagován přípravek CEM-M Zdraví muže. Zároveň
je součástí správního spisu CD nosič, který je tedy důkazním prostředkem, jehož bylo použito již
ve správním řízení, a na němž jsou uloženy jednotlivé reklamní spoty vztahující se k přípravkům
CEM-M a mj. i 8 reklamních spotů označených (názvem datového souboru) jako
„CEM_M_zdraví ženy_mut1.MPG“ až „CEM_M_zdraví ženy_mut8.MPG“. Všechny jsou
obdobné v tom, že zobrazují ženu a muže a dále oba přípravky, tj. CEM-M Zdraví ženy
i CEM-M Zdraví muže, posléze se již jednotlivé mutace rozcházejí v tom, že některé z nich dále
zobrazují pouze přípravek CEM-M Zdraví ženy, zatímco jiné pouze přípravek CEM-M Zdraví
muže. Liší se i v tom, že mutace zaměřené na propagaci přípravku CEM-M Zdraví ženy
doprovází ženský hlas, zatímco mutace zaměřené na propagaci přípravku CEM-M Zdraví muže
doprovází hlas mužský. V každém případě CD nosič obsahuje pouze jediný soubor, který
je označen jako „CEM_M_zdraví ženy_mut6.MPG“ a jehož obsah odpovídá popisu, který
je uveden v odůvodnění rozhodnutí stěžovatelky. Není tedy žádných pochyb o tom, že jde právě
o onu 6. mutaci uvedené série reklamních spotů, která byla předmětem řízení a rozhodnutí
stěžovatelky v dané věci a byla také v průběhu celého řízení i v samotném rozhodnutí (v jeho
výroku i v odůvodnění) takto označována.
Ačkoli tedy může být skutečně zavádějící, že ty mutace dané reklamy, které byly zaměřeny
primárně na přípravek CEM-M Zdraví muže, nebyly v názvu datového souboru na CD nosiči
označeny odlišně od mutací, které byly zaměřeny primárně na přípravek CEM-M Zdraví ženy,
je pro identifikaci jednotlivých mutací v daném případě rozhodující jejich číselné odlišení
v názvech datových souborů na CD nosiči, které koresponduje s číselným označením příslušné
mutace v žalobou napadeném rozhodnutí. Nelze tedy souhlasit s městským soudem, že nelze
jednoznačně identifikovat, kterého reklamního spotu se rozhodnutí stěžovatelky týká. S tímto
rozlišením ostatně neměl problém ani žalobce, jehož některé žalobní námitky se vážou právě
k obsahu daného reklamního spotu.
Podle stěžovatelkou zmiňovaného usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního
soudu ze dne 15. 1. 2008, č. j. 2 As 34/2006 - 73, publikovaného pod č. 1546/2008 Sb. NSS,
musí výrok rozhodnutí o jiném správním deliktu obsahovat popis skutku uvedením místa, času
a způsobu spáchání, popřípadě i uvedením jiných skutečností, jichž je třeba k tomu, aby nemohl
být zaměněn s jiným. Ač se stěžovatelka dopustila v definici skutku ve výroku i v odůvodnění
svého rozhodnutí nepřesnosti, když předmětný reklamní spot označila jako „reklamu
na přípravek CEM-M zdraví ženy“, ačkoli se jednalo primárně o reklamu na přípravek „CEM-M
Zdraví muže“ (byť rovněž přípravek „CEM-M Zdraví ženy“ byl v daném spotu zobrazen), nečiní
toto pochybení rozhodnutí stěžovatelky nesrozumitelným ani nezpůsobuje, že by byl skutek
definovaný ve výroku rozhodnutí právě z tohoto důvodu zaměnitelný s jiným, neboť předmětný
reklamní spot je ve výroku rozhodnutí jednoznačně definován uvedením čísla mutace dané
reklamy, přičemž toto číslo zároveň koresponduje s tím, pod jakým označením je daný reklamní
spot obsažen na CD nosiči, jenž je součástí správního spisu.
Nejvyšší správní soud tedy shledal kasační stížnost z celkového hlediska důvodnou
a v souladu s §110 odst. 1 s. ř. s. rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil
k dalšímu řízení. V něm bude Městský soud v Praze vázán právním názorem Nejvyššího
správního soudu vysloveným v tomto rozsudku (§110 odst. 3 s. ř. s.) a posoudí tedy důvodnost
jednotlivých žalobních námitek.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne Městský soud v Praze v novém
rozhodnutí (§110 odst. 2 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 14. října 2010
JUDr. Lenka Matyášová, Ph.D.
předsedkyně senátu