ECLI:CZ:NSS:2018:5.AZS.45.2018:31
sp. zn. 5 Azs 45/2018 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka
Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyň: a) L. B., b) nezl. P. B.,
zastoupeny Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou, advokátkou se sídlem Muchova 223/9, Praha
6, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 16. 2. 2017, čj. OAM-549/ZA-ZA04-K01-PD1-2014, v řízení o kasační
stížnosti žalobkyň proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2018, čj. 1 Az 21/2017-
54,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm ít á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovené zástupkyni Mgr. Dagmar Rezkové Dřímalové, advokátce se p ři zn áv á
odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 6365 Kč, která bude
proplacena do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího správního
soudu.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím vydaným dne 16. 2. 2017 žalovaný neprodloužil žalobkyním doplňkovou
ochranu podle §53a odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a rozhodl, že se jim doplňková
ochrana neuděluje. Žalobkyním byla v roce 2014 udělena doplňková ochrana proto,
že bezpečnostní situace v Oděské oblasti, odkud pocházejí, byla negativně ovlivněna konfliktem
na východě Ukrajiny a nebylo jisté, zda se tam tento konflikt nepřelije. Rodina žalobkyň přitom
nemohla využít vnitřního přesídlení (rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 11. 2014,
čj. OAM-549/ZA-ZA04-P07-2014).
[2] Žalobkyně podaly proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 2. 2017 žalobu k městskému
soudu, který ji zamítl rozsudkem ze dne 16. 1. 2018.
[3] Proti výroku I. rozsudku městského soudu podaly žalobkyně (dále jen „stěžovatelky“)
kasační stížnost z důvodů, které podřadily pod §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Uvedly,
že městský soud nedostatečně posoudil žalobní námitky, podle nichž žalovaný neúplně zjistil
skutkový stav věci, vycházel z neaktuálních informací o situaci na Ukrajině, nevzal v potaz
podklady předložené stěžovatelkami a neposoudil jejich situaci individuálně a objektivně.
Žalovaný pouze zpochybnil důvody, pro které byla stěžovatelkám v roce 2014 udělena doplňková
ochrana. Stěžovatelky tvrdí, že právní názor městského soudu je nesprávný a řízení je zatíženo
vadou, jež měla vliv na zákonnost rozhodnutí. Navrhly, aby NSS zrušil napadený rozsudek a věc
vrátil městskému soudu k dalšímu řízení, popř. aby zrušil též rozhodnutí žalovaného.
[4] Žalovaný ve svém vyjádření odkázal na své rozhodnutí, vyjádření k žalobě a obsah
správního spisu. Uvedl, že dostatečně zjistil skutkový stav a přihlédl k individuálním okolnostem
případu. Podle žalovaného se ozbrojený konflikt na Ukrajině nerozšiřuje z Doněcké a Luhanské
oblasti do dalších oblastí. Napadený rozsudek považuje za správný, a proto navrhl, aby NSS
kasační stížnost zamítl, nebo ji odmítl pro nepřijatelnost.
[5] Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti
v souladu s §104a s. ř. s. zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně
přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, NSS takovou kasační stížnost odmítne jako
nepřijatelnou (viz usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS).
[6] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[7] K přijatelnosti kasační stížnosti stěžovatelky uvedly, že judikatura NSS dosud plně
neřešila otázku, jak staré informace o politické a bezpečnostní situaci v zemi původu žadatele
o mezinárodní ochranu jsou ještě objektivní a aktuální. Dle jejich názoru je řízení u městského
soudu zatíženo podstatnou vadou spočívající v nesprávném a nedostatečném zjištění skutkového
stavu a posouzení podmínek udělení doplňkové ochrany.
[8] Stěžovatelky se předně mýlí v tom, že se jejich kasační stížnost týká otázek, které NSS
dosud neřešil. Dřívější judikatura NSS podrobně pojednává o pravidlech pro práci s informacemi
o zemi původu žadatele o mezinárodní ochranu a konstantně vychází z toho, že musí být
v maximální možné míře relevantní, důvěryhodné, vyvážené, aktuální a ověřené z různých zdrojů,
transparentní a dohledatelné (např. rozsudek NSS ze dne 31. 7. 2008, čj. 5 Azs 55/2008-71).
Posouzení, zda v tom kterém případě žalovaný podle uvedených pravidel postupoval, je otázkou
hodnocení okolností jednotlivých věcí, nikoli problematikou s judikatorním přesahem
(srov. rozsudek NSS ze dne 14. 12. 2017, čj. 9 Azs 293/2017-30).
[9] Stěžovatelky dále zpochybnily, že skutkový stav byl zjištěn na podkladě aktuálních
a objektivních informací shromážděných žalovaným. Ani v tomto ohledu jim ovšem nelze
přisvědčit.
[10] NSS je z jeho úřední činnosti známo, že totožnou námitku uplatnil za shodných okolností
a skutkového stavu manžel stěžovatelky a) a otec stěžovatelky b) v řízení o kasační stížnosti
vedeném pod sp. zn. 9 Azs 293/2017. V usnesení ze dne 14. 12. 2017, čj. 9 Azs 293/2017-30,
na které NSS v podrobnostech odkazuje, NSS konstatoval: „[Ž]alovaný vycházel z dostatečného
množství zpráv o zemi původu, které pojímají dění na Ukrajině v letech 2015 a 2016. Je pravda, že informace
o vývoji situace v roce 2017 jsou pouze omezené, napadené rozhodnutí ale bylo vydáno v polovině měsíce února,
což znamená, že i zprávy z konce roku 2016 byly v té době přibližně čtvrt roku staré. Vzhledem k tomu,
že zprávy vypovídají o tom, že situace v zemi byla (kromě východní části) stabilizovaná, lze takové zprávy
považovat za dostatečně aktuální. Pokud stěžovatel neoznačil konkrétní skutečnosti, které se měly udát
a které žalovaný pominul, nemohla být jeho námitka opodstatněná. Nejvyšší správní soud nepřehlédl jeho tvrzení,
že došlo k zostření bojů ve východní části země (v žalobě jej dokládal odkazem na článek na serveru
www.aktualne.cz, který se měl týkat bojů u Avdijivky), to se však vůbec netýkalo podstaty projednávané věci.
Stěžovateli nebyla doplňková ochrana prodloužena proto, že odpadlo riziko rozšíření konfliktu z východní
do jižní části země, konkrétně Oděské oblasti, odkud pochází. S těmito důvody se tedy míjí jeho argumentace
o vývoji konfliktu v zasažených oblastech na východě (v Doněcké a Luhanské oblasti).“ Citované závěry plně
dopadají také na případ stěžovatelek.
[11] K namítané neobjektivnosti a nevyváženosti informací tedy NSS ve shodě s městským
soudem konstatuje, že žalovaný shromáždil podklady, které podrobně pojednávají o vývoji
na celé Ukrajině, včetně Oděské oblasti, odkud stěžovatelky pocházejí. V návaznosti na tvrzení
o zdravotním stavu stěžovatelky b) žalovaný opatřil rovněž podklady týkající se lékařské situace
a zdravotního systému na Ukrajině a v odůvodnění napadeného rozhodnutí je zohlednil.
Stěžovatelky neuvedly konkrétní skutečnosti vztahující se k jejich osobám, které měl žalovaný
pominout. Jejich námitky tak nemohly zpochybnit přesvědčivé a podložené závěry žalovaného,
podle kterých pominuly důvody pro udělení doplňkové ochrany.
[12] Zákon o azylu a ustálená judikatura NSS poskytují dostatečnou odpověď na všechny
námitky uvedené v kasační stížnosti. NSS neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační
stížnosti k věcnému projednání.
[13] Kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelek,
proto ji NSS odmítl podle §104a s. ř. s.
[14] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o §60 odst. 3 větu první ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
[15] Stěžovatelkám byla usnesením krajského soudu ze dne 5. 4. 2017 ustanovena zástupkyně
Mgr. Dagmar Rezková Dřímalová, advokátka. Podle §35 odst. 9 s. ř. s. hradí v takovém případě
hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování stát, přičemž zástupce ustanovený v řízení
před krajským soudem, je-li jím advokát, zastupuje navrhovatele i v řízení o kasační stížnosti.
Zástupkyni přísluší za společný úkon při zastupování dvou nebo více osob za každou takto
zastupovanou osobu odměna snížená o 20% [§12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách
advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)]. Mimosmluvní
odměna za 1 úkon právní služby (sepis kasační stížnosti) činí částku 3100 Kč [§11 odst. 1
písm. d), §9 odst. 4 písm. d), §7 bod 5 advokátního tarifu], po snížení podle §12 odst. 4
advokátního tarifu pak za každou ze stěžovatelek 2480 Kč, tj. celkem 4960 Kč. Zástupkyni dále
náleží náhrada hotových výdajů v paušální částce za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč
(§13 odst. 3 advokátního tarifu). Jelikož zástupkyně doložila, že je plátkyní daně z přidané
hodnoty, NSS jí takto vyčíslenou odměnu a náhradu hotových výdajů navýšil o částku
odpovídající uvedené dani, tj. 1105 Kč. Celkem tedy činí odměna zástupkyně 6365 Kč
a bude jí vyplacena z účtu NSS ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. října 2018
Ondřej Mrákota
předseda senátu