ECLI:CZ:NS:2010:5.ND.205.2010.1
sp. zn. 5 Nd 205/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 23. 6. 2010 v senátě složeném z předsedy senátu prof. JUDr. Pavla Šámala, Ph. D. a soudců JUDr. Františka Púryho a JUDr. Blanky Roušalové o námitce podjatosti ve věci žalobce – Česká pojišťovna, a. s. , Spálená 75/16, 113 04 Praha 1 – Nové Město, a žalované – obchodní společnosti JEKY, s. r. o., v likvidaci, se sídlem Chomutov, Revoluční č. 48, zastoupené likvidátorem Ing. Petrem Součkem, která je vedena u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 61 Cm 144/2008, u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 9 Cmo 81/2009 a u Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 4 Nd 193/2010, podle §16 odst. 1 o. s. ř. takto:
Soudci senátu č. 4 Nd Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Jiří Pácal, JUDr. Danuše Novotná, JUDr. František Hrabec a JUDr. Petr Šabata n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 4 Nd 193/2010.
Odůvodnění:
Ve výše uvedené věci podal dne 16. 9. 2009 Jaroslav Souček, podepsán jako „dědic JEKY, s. r. o., a zmocněnec likvidátora JEKY, s. r. o., Ing. Petra Součka“, žalobu na obnovu řízení podle §228 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř. proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 4 Nd 99/2009. Jaroslav Souček žádal v plném rozsahu a bez zbytečných průtahů zrušení předmětného usnesení, neboť veškeré údaje uvedené v odůvodnění usnesení nejsou správné a pravdivé. Dále Jaroslav Souček žádal zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 8. 2009, sp. zn. 9 Cmo 81/2009, jakož i usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 2. 2009, sp. zn. 61 Cm 144/2008. Konečně také požádal Nejvyšší soud o vydání platebního rozkazu, jak uvedl v podání ze dne 31. 3. 2009, které doručil na podatelnu Vrchního soudu v Praze. V případě, že by si Česká pojišťovna, a. s., podala do tohoto platebního rozkazu odpor, žádal Jaroslav Souček, aby Nejvyšší soud bez dalších průtahů vydal rozsudek o povinnosti České pojišťovny, a. s., zaplatit způsobenou škodu ve výši 333.699.742,- Kč s příslušenstvím společnosti JEKY, s. r. o. Tuto částku zvýšil s penálem ke dni 31. 5. 2010 na 418.478.127,- Kč s příslušenstvím.
Dne 27. 5. 2010 Krajský soud v Ústí nad Labem předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o žalobě na obnovu řízení (§228 o. s. ř.), ve které mimo jiné namítl podjatost členů senátu 4 Nd. Mezitím dne 31. 5. 2010 Jaroslav Souček osobně doručil na podatelnu Nejvyššího soudu další podání. Námitka podjatosti soudců senátu č. 4 Nd Nejvyššího soudu České republiky ve složení JUDr. Jiří Pácal, JUDr. Danuše Novotná, JUDr. František Hrabec a JUDr. Petr Šabata, který rozhoduje v agendě Nd s výjimkou insolvenčních věcí, byla přidělena k rozhodnutí senátu č. 5 Nd téhož soudu, složenému z předsedy senátu prof. JUDr. Pavla Šámala, Ph. D. a soudců JUDr. Františka Púryho a JUDr. Blanky Roušalové.
Nejvyšší soud na základě uvedené námitky dospěl k následujícím závěrům.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§16 odst. 1 věta první o. s. ř.). O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu (§16 odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
V návaznosti na tato ustanovení Nejvyšší soud postupoval v souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2010 a věc byla k rozhodnutí o námitce podjatosti soudců senátu č. 4 Nd Nejvyššího soudu, který rozhoduje v agendě Nd, přidělena senátu č. 5 Nd téhož soudu složenému z předsedy senátu prof. JUDr. Pavla Šámala, Ph. D. a soudců JUDr. Františka Púryho a JUDr. Blanky Roušalové. Přitom soudci senátu č. 4 Nd Nejvyššího soudu JUDr. Jiří Pácal, JUDr. Danuše Novotná, JUDr. František Hrabec a JUDr. Petr Šabata připojili k námitce podjatosti žalobce své vyjádření datované 11. 6. 2010, z něhož je patrné, že ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 4 Nd 193/2010 nemají žádný poměr k věci, účastníkům nebo k jejich zástupcům a není tedy důvod pochybovat o jejich podjatosti. Pod toto prohlášení připojili všichni členové senátu 4 Nd svůj podpis.
Nejvyšší soud k věci dále zdůrazňuje, že předpokladem skutečného uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk zákonného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce, který je nepodjatý, tj. není v žádném osobním vztahu k účastníkům řízení a k jejich zástupcům a nemá žádný osobní zájem na výsledku řízení. Proto důvody vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci spočívají v jeho poměru k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům.
Zákon podmiňuje institut vyloučení soudce takovými objektivními důvody, jejichž existence zakládá pochybnosti soudce o jeho nepodjatosti. Uvedené důvody se musí v řízení o námitce podjatosti opírat o konkrétní zjištění. K závěru o vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí v konkrétní věci nepostačí, existuje-li jen subjektivní názor či pocit soudce, účastníka řízení nebo nadřízeného soudu v tom směru, zda lze mít pochybnost o nepodjatosti soudce. Kategorii nestrannosti je třeba vnímat šířeji, tedy i v rovině objektivní. Objektivní důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům řízení či k jejich zástupcům, a to takový poměr, jehož povaha je skutečně způsobilá (z objektivního pohledu) zpochybnit schopnost soudce nestranně a nezávisle rozhodnout v konkrétní věci. Poměr soudce k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu např. tehdy, když soudce sám by byl účastníkem řízení, anebo v případě, kdyby mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. pokud by jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal poznatky o věci jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, jež jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem k těmto osobám (např. ve smyslu §116 obč. zák.), přičemž se v konkrétním případě může jednat jak o vztah přátelský, tak i nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti např. v souvislosti s vědeckou či publikační činností soudce apod. O žádný z uvedených případů se však v nyní posuzované věci nejedná.
Jak vyplývá z vyjádření jmenovaných soudců senátu č. 4 Nd Nejvyššího soudu, který rozhoduje v agendě Nd, žádný z nich nemá vztah k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům, tito soudci nemají žádný zájem na výsledku řízení a není jim známa ani jiná okolnost, pro kterou by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí této věci. Opačné tvrzení neodůvodňuje ani obsah předloženého spisového materiálu.
Na podkladě spisu tedy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v nyní posuzované věci neexistuje žádný důvod k pochybnostem o nepodjatosti soudců senátu č. 4 Nd Nejvyššího soudu a nebylo zpochybněno ani shodné tvrzení těchto soudců, podle něhož nikdo z nich nemá jakýkoli vztah k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům. Z obsahu spisu pak nevyplývají ani žádné objektivní skutečnosti, které by snad zakládaly důvod k existenci pochybností o nepodjatosti uvedených soudců Nejvyššího soudu.
V daném případě tedy nebyly shledány žádné okolnosti nasvědčující tomu, že by soudci Nejvyššího soudu JUDr. Jiří Pácal, JUDr. Danuše Novotná, JUDr. František Hrabec a JUDr. Petr Šabata přidělení rozvrhem práce do senátu č. 4 Nd byli jakýmkoli způsobem ovlivněni vztahem k projednávané věci, případně k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům. Takovou okolnost nemůže zakládat pouhá skutečnost, že ve věci pod sp. zn. 4 Nd 99/2009 senát č. 4 Nd Nejvyššího soudu ve složení JUDr. Jiří Pácal, JUDr. František Hrabec a JUDr. Petr Šabata usnesením ze dne 31. 3. 2009, č. j. 4 Nd 99/2009-166, rozhodl podle ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. tak, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Daniela Menclová, JUDr. Marie Grygarová, JUDr. Vladislava Riegrová, Ph. D., JUDr. Zdeněk Kovařík, JUDr. Hana Zachystalová a JUDr. Eva Hodanová nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 9 Cmo 81/2009.
Rozhodnutí o vyloučení soudce ve smyslu §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb.). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v posuzované věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaných soudců Nejvyššího soudu z projednávání a rozhodnutí věci ve smyslu §14 odst. 1 o. s. ř., rozhodl příslušný (jiný) senát Nejvyššího soudu podle §16 odst. 1 o. s. ř. tak, že soudci senátu č. 4 Nd Nejvyššího soudu, a to JUDr. Jiří Pácal, JUDr. Danuše Novotná, JUDr. František Hrabec a JUDr. Petr Šabata, nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 4 Nd 193/2010. Pokud byla ve shora uvedené žalobě na obnovu řízení podle §228 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř. namítnuta rovněž podjatost soudců Nejvyššího soudu JUDr. Petra Vojtka, JUDr. Marty Škárové, JUDr. Jana Eliáše, Ph. D., JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Karla Podolky, senát č. 5 Nd Nejvyššího soudu o této námitce nerozhodoval, poněvadž tito soudci nebudou rozhodovat ve věci pod sp. zn. 4 Nd 193/2010, neboť v této věci bude rozhodovat jen tříčlenný senát č. 4 Nd Nejvyššího soudu složený ze soudců přidělených rozvrhem práce do tohoto senátu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. června 2010
Předseda senátu:
prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph. D.