ECLI:CZ:NS:2013:5.TDO.916.2013.1
sp. zn. 5 Tdo 916/2013-77
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 11. 2013 o dovolání, které podala obviněná Ing. R. N. , proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 2. 2013, sp. zn. 4 To 63/2012, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 30 T 2/2011, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Obviněná Ing. R. N. byla rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 9. 2012, sp. zn. 30 T 2/2011, uznána vinnou zločinem zneužití informace a postavení v obchodním styku podle §255 odst. 2, 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce „tr. zákoník“), kterého se dopustila skutkem uvedeným ve výroku o vině v citovaném rozsudku, tedy tím, že jako zaměstnankyně obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o., v současnosti se sídlem Praha 1, V Jirchářích č. 148, IČ 60776323, v předchozí době od 21. 4. 1998 do 21. 7. 2008 se sídlem Ostrava – Mariánské Hory, ul. Přemyslovců č. 43, kde byla zaměstnána jako ekonomka, a současně jako osoba zplnomocněná k zastupování jmenované obchodní společnosti na základě plné moci udělené jí dne 14. 7. 2006 jednatelem této obchodní společnosti JUDr. J. P. po úmrtí jediného společníka Ing. H. N. , když plná moc jí byla udělena ke všem právním úkonům a k zastupování zmíněné obchodní společnosti s rozsahem majetkových dispozic do 1 000 000 Kč pro každý jednotlivý případ, a to za účelem zajištění obvyklého chodu jmenované obchodní společnosti, v období od srpna 2006 do prosince 2007 v O. a B. se záměrem získat finanční prostředky, a tím prospěch na úkor obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o., dne 18. 8. 2006 založila v B. notářským zápisem sp. zn. NZ 754/2006 obchodní společnost LEVEL INSTRUMENTS CZ – LEVEL EXPERT, s. r. o., v níž byla jediným společníkem a jednatelem, s tehdejším sídlem Ostrava – Mariánské Hory, ul. Přemyslovců č. 76/43, IČ 27777634, tedy na adrese totožné do 6. 8. 2007 se sídlem obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o., a dále dne 18. 8. 2006 v B. na základě smlouvy o převodu obchodního podílu a notářského zápisu sp. zn. NZ 755/2006 nabyla téhož dne obchodní podíl v obchodní společnosti AMS hladinoměry, s. r. o., se sídlem Brno, ul. Břízová č. 8 – 10, IČ 25524569, v níž se rovněž stala jediným jednatelem a společníkem, přičemž obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o., LEVEL INSTRUMENTS CZ – LEVEL EXPERT, s. r. o., a AMS hladinoměry, s. r. o., měly částečně obdobné předměty činnosti, jejichž obsahem byly dodávky vzájemně nahraditelných přístrojů k měření a regulaci hladin, průtoků, tlaku, teplot a vlhkosti v průmyslových podnicích a služby s tímto spojené. Obviněná v průběhu září 2006 a následně sdělila některým obchodním partnerům obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o., zejména písemně, dále telefonáty, e-mailovými zprávami a prostřednictvím obchodních zástupců z řad bývalých zaměstnanců této obchodní společnosti, které sama zaměstnala ve své obchodní společnosti AMS hladinoměry, s. r. o., že obchodní společnost LEVEL INSTRUMENTS CZ – LEVEL EXPERT, s. r. o., pokračuje v obchodní činnosti v oblastech dodávek přístrojů k měření a regulaci hladin, průtoků, tlaku, teplot a vlhkosti v průmyslových podnicích, včetně poskytování servisních služeb, s tím, že zkušený tým pracovníků původní obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o., přešel do nové obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS CZ – LEVEL EXPERT, s. r. o., která má výhradní zastoupení dodavatelů a jejich plnou podporu, přičemž v době od 2. 10. 2006 do 1. 3. 2007, nabídla zaměstnání v obchodní společnosti AMS hladinoměry, s. r. o., osmi zaměstnancům dříve zaměstnaným u obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o. V blíže nezjištěné době na podzim roku 2006 pak obviněná neoprávněně změnila vzhled prezentace internetových stránek obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o., na internetové doméně „L. .CZ“, která byla a je registrována pro tuto obchodní společnost, kde umístila internetovou prezentaci obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS CZ – LEVEL EXPERT, s. r. o., v níž neoprávněně použila logo obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o., ve znění „L. I. “, které bylo pro tuto obchodní společnost zapsáno a chráněno jako ochranná známka zápisem č. ......... u Úřadu průmyslového vlastnictví v P. ; toto zaměnitelné logo poté obviněná používala na vydaných fakturách obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS CZ – LEVEL EXPERT, s. r. o. V době od září 2006 do prosince 2007 obviněná jménem obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS CZ – LEVEL EXPERT, s. r. o., za situace možné záměny s ohledem na totožnost sídla těchto obchodních společností, podobu znění jejich obchodních firem, neoprávněné užití loga a změnu prezentace internetových stránek uzavřela na úkor obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o., obchodní smlouvy a sjednala dodávky s bývalými obchodními partnery obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o., na jejichž základě realizovala dodávky výrobků měřící a regulační techniky a servisní činnosti těmto obchodním partnerům, čímž dosáhla finančního obratu, kterého by jinak dosáhla obchodní společnost LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o., přičemž obviněná uzavřela obchodní smlouvy, či sjednala a realizovala dodávky jménem obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS CZ – LEVEL EXPERT, s. r. o., s celkem 23 obchodními společnostmi blíže vyjmenovanými ve výroku rozsudku, když dílčími útoky pokračujícího trestného činu získala jako jediný společník a jednatel obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS – LEVEL EXPERT, s. r. o., tržby na úkor obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o., realizací dodávek výrobků měřící a regulační techniky a servisních služeb v celkovém finančním rozsahu 23 767 887 Kč, včetně DPH (bez DPH ve výši 20 240 019 Kč), přičemž tržby v tomto finančním rozsahu by jinak dosáhla obchodní společnost LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o., a jako čistý finanční prospěch získala obchodní společnost LEVEL INSTRUMENTS CZ – LEVEL EXPERT, s. r. o., částku ve výši 838 000 Kč ke škodě obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o., která by jinak dosáhla tohoto čistého finančního prospěchu.
Za zmíněný zločin byla obviněná odsouzena podle §255 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 roků, jehož výkon jí byl podle §81 odst. 1 a §81 odst. 2 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 roků. Dále byl obviněné uložen rovněž trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce člena statutárního orgánu, jakož i „statutárního zástupce“ v obchodních společnostech a družstvech na dobu 4 roků. Současně byl obviněné uložen podle §67 odst. 1 a §68 odst. 1 tr. zákoníku peněžitý trest ve výši 100 000 Kč, což představuje 100 celých denních sazeb s výší jedné denní sazby 1 000 Kč. Podle §69 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněné pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 1 měsíce.
Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání obviněná Ing. R. N. a v její neprospěch státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě. O podaných odvoláních rozhodl Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 26. 2. 2013, sp. zn. 4 To 63/2012, tak, že z podnětu odvolání státního zástupce podle §258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. řádu částečně zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o trestu. Podle §259 odst. 3, 4 tr. řádu odvolací soud znovu rozhodl tak, že podle §255 odst. 3 tr. zákoníku uložil obviněné trest odnětí svobody v trvání 3 roků, jehož výkon jí podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 4 roků. Podle §67 odst. 1 a §68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněné uložen rovněž peněžitý trest ve výměře 100 celých denních sazeb s výší jedné denní sazby 1 000 Kč, tedy v celkové výměře 100 000 Kč. Podle §69 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněné stanoven pro případ, že by peněžitý trest ve stanovené lhůtě nevykonala, náhradní trest odnětí svobody v trvání 4 měsíců. Dále byl obviněné uložen podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu či prokuristy v obchodních společnostech a v družstvech na dobu 4 roků. Odvolací soud pak podle §256 tr. řádu zamítl odvolání obviněné jako nedůvodné.
Citovaný rozsudek Vrchního soudu v Olomouci napadla obviněná Ing. R. N. dne 14. 6. 2013 prostřednictvím svého obhájce dovoláním, které opřela o dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Podle názoru obviněné soudy obou nižších stupňů v rámci svého rozhodování nezohlednily dostatečným způsobem zásadu subsidiarity trestní represe vyjádřenou v ustanovení §12 odst. 2 tr. zákoníku, přičemž údajně nevzaly v úvahu ani strukturu obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o., ke dni úmrtí jediného společníka a jednatele Ing. H. N. a v době bezprostředně následující po jeho smrti, protože tato společnost neměla v době od 29. 11. 2006 do května 2008 žádného jednatele.
V další části svého dovolání obviněná zpochybnila závěr soudů nižších stupňů o tom, že by mohla být speciálním subjektem vyžadovaným pro naplnění skutkové podstaty trestného činu zneužití informace a postavení v obchodním styku podle §255 odst. 2 tr. zákoníku, protože nebyla zaměstnancem obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o., ani jejím zmocněncem. Jak dále obviněná v této souvislosti zdůraznila, její pracovní poměr ve jmenované obchodní společnosti skončil a zanikla i její plná moc, takže se nemohla dopustit zmíněného zločinu a navíc by jednala ve skutkovém omylu o tom, že není žádným způsobem vázána k obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o. Přitom podle jejího názoru skončila původní pracovní poměr dne 4. 10. 2006 dohodou o jeho rozvázání, protože její zaměstnavatel nepodal v prekluzivní dvouměsíční lhůtě žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru, a jeho rozvázání tak akceptoval. K této otázce pak obviněná odkazuje na některá rozhodnutí Nejvyššího soudu a popírá, že by se aktivně účastnila na činnosti dvou podnikatelských subjektů, neboť obě dotčené obchodní společnosti nepodnikaly zároveň, a proto si nemohly konkurovat.
Závěrem svého dovolání obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Vrchního soudu v Olomouci a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí, případně aby podle §226 písm. b) tr. řádu sám obviněnou zprostil obžaloby.
Nejvyšší státní zástupce se vyjádřil k dovolání obviněné Ing. R. N. prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství. Podle jejího názoru je ze skutkových zjištění soudů nižších stupňů patrné, že se obviněná dopustila zločinu zneužití informace a postavení v obchodním styku podle §255 odst. 2, 3 tr. zákoníku, protože k opatření výhody nebo prospěchu využila takových informací, které měla k dispozici právě v souvislosti s jejím postavením v obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o., a díky jejichž znalosti mohla učinit příslušné kroky s nepříznivým ekonomickým dopadem na tuto společnost. Státní zástupkyně je přesvědčena, že obviněná zneužila svého postavení zaměstnance a osoby oprávněné jednat za jmenovanou společnost na základě plné moci. Pokud v posuzované trestní věci neprojevil tehdejší jednatel této obchodní společnosti JUDr. J. P. souhlas s návrhem obviněné na rozvázání pracovního poměru dohodou, pak taková dohoda vůbec nevznikla a nebyl zde důvod, aby některá ze stran napadla uvedenou dohodu v zákonné lhůtě u soudu. Jak dále státní zástupkyně zdůraznila, existence subjektu daného trestného činu vyplývá v posuzované věci z výsledků provedeného dokazování, podle nichž obviněná v rozhodné době jednala za obě dotčené obchodní společnosti. V této souvislosti státní zástupkyně konstatuje, že jednání obviněné nepochybně vedlo k likvidaci podnikatelské činnosti poškozené obchodní společnosti. Státní zástupkyně spatřuje úkor této obchodní společnosti v tom, že obviněná nahradila její podnikání podnikáním jiné obchodní společnosti, jejímž společníkem se stala, a přitom získala značný prospěch, který zde představují majetkové i nemajetkové hodnoty. Státní zástupkyně považuje jednání obviněné za výsledek jejího aktivního postupu, a nikoli za důsledek nečinnosti jednatele poškozené obchodní společnosti. Závěrem svého vyjádření proto státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud podle §256i odst. 1 písm. e) tr. řádu odmítl dovolání obviněné, neboť je zjevně neopodstatněné.
Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že obviněná Ing. R. N. podala dovolání jako oprávněná osoba [§265d odst. 1 písm. b) tr. řádu], učinila tak prostřednictvím svého obhájce (§265d odst. 2 tr. řádu), včas a na správném místě (§265e tr. řádu), její dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je dovolání obecně přípustné [§265a odst. 2 písm. h) tr. řádu], a podané dovolání obsahuje stanovené náležitosti (§265f odst. 1 tr. řádu).
Pokud jde o dovolací důvod, obviněná opírá své přesvědčení o jeho naplnění o ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Tento dovolací důvod je dán tehdy, jestliže skutek, pro který byl obviněný stíhán a odsouzen, vykazuje znaky jiného trestného činu, než jaký v něm spatřovaly soudy nižších stupňů, anebo nenaplňuje znaky žádného trestného činu. Nesprávné právní posouzení skutku může spočívat i v tom, že rozhodná skutková zjištění neposkytují dostatečný podklad k závěru, zda je stíhaný skutek vůbec trestným činem, popřípadě o jaký trestný čin se jedná. Podobně to platí o jiném nesprávném hmotně právním posouzení, které lze dovodit za situace, pokud byla určitá skutková okolnost posouzena podle jiného ustanovení hmotného práva, než jaké na ni dopadalo.
Tomuto dovolacímu důvodu odpovídají námitky obviněné Ing. R. N. , jimiž zpochybnila naplnění některých znaků skutkové podstaty zločinu zneužití informace a postavení v obchodním styku podle §255 odst. 2, 3 tr. zákoníku, a to zejména jeho subjektu a objektivní stránky.
K citovanému zločinu Nejvyšší soud nejdříve v obecné rovině připomíná, že se ho dopustí ten, kdo jako podnikatel, společník, člen orgánu, zaměstnanec nebo účastník na podnikání dvou nebo více podnikatelů se stejným nebo podobným předmětem činnosti v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jednoho nebo více podnikatelů nebo jejich podniků a získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. Pokud jde o pachatele (subjekt) tohoto trestného činu, účastníkem na podnikání ve smyslu §255 odst. 2 tr. zákoníku, je každá fyzická osoba, která se v jakékoli funkci nebo jakýmkoli způsobem podílí na podnikání určitého podnikatelského subjektu, a proto jím může i být i prokurista nebo jiný zákonný nebo smluvní zástupce podnikatele (viz rozhodnutí uveřejněné pod č. 53/2012 Sb. Sb. rozh. tr.). K tomu, aby mohlo jít o takového pachatele, je zde rozhodující faktická existence jeho vztahu k dotčeným podnikatelským subjektům. Jak přitom vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 5 Tdo 361/2011-II., rovněž plná moc může založit účast na podnikání určitého podnikatelského subjektu, takže osoba, která disponovala plnou mocí udělenou k tomu, aby jednala za obchodní společnost, může být subjektem trestného činu zneužití informace a postavení v obchodním styku podle §255 odst. 2 tr. zákoníku. V této trestní věci má z hlediska zmíněného znaku význam především existence takových okolností, z nichž vyplývá skutečný způsob jednání obviněné Ing. R. N. za obchodní společnost LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o. Jde o skutkové okolnosti, které svědčí o tom, že obviněná ovlivňovala činnost jmenované obchodní společnosti a činila tak i po rozhodném datu 5. 10. 2006, od kterého odvíjí skončení svého pracovního poměru i zánik udělené plné moci. Proto podle názoru Nejvyššího soudu obviněná byla způsobilým subjektem zločinu zneužití informace a postavení v obchodním styku ve smyslu §255 odst. 2 tr. zákoníku.
S tím souvisí i otázka existence a trvání pracovního poměru a plné moci, kde obviněná dospěla k odlišným závěrům než soudy nižších stupňů. Nejvyšší soud je však v řízení o dovolání povinen respektovat skutková zjištění vyplývající z provedeného dokazování, přičemž z nich je patrné, že údajná dohoda o skončení pracovního poměru nevznikla a obviněná byla v době spáchání posuzovaného skutku i nadále zaměstnankyní obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o., aniž by jí zanikla též plná moc ze dne 14. 7. 2006. Pokud jde o otázku skončení pracovního poměru, mezi obecné způsoby skončení pracovního poměru patří podle §49 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ve zkratce „zák. práce“), také dohoda. Na proces sjednávání takové dohody se vztahují ustanovení §18 a násl. zák. práce a za podmínek §4 zák. práce i příslušná ustanovení zákona 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (viz zejména §545 až §599 občanského zákoníku). V této trestní věci lze na podkladě provedeného dokazování konstatovat, že proces sjednávání dohody o skončení pracovního poměru obviněné Ing. R. N. nebyl dovršen, protože svědek JUDr. J. P. jako statutární orgán obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o., nesouhlasil s návrhem obviněné na uzavření takové dohody. Proto nemohlo dojít ani k jejímu vzniku, neboť dohoda (smlouva) je typicky dvoustranným právním úkonem, jehož podstatou je shoda projevu vůle obou smluvních stran o podstatných náležitostech dohody (smlouvy). Jestliže vzhledem k nedostatku souhlasného projevu vůle JUDr. J. P. zmíněná dohoda nevznikla, nelze se zabývat ani otázkou její platnosti, kterou obviněná ve svém dovolání argumentuje. Ohledně této okolnosti tedy Nejvyšší soud považuje závěry soudů nižších stupňů (viz s. 30 rozsudku soudu prvního stupně, resp. s. 15 rozsudku odvolacího soudu) za správné a odpovídající zákonu.
Nejvyšší soud tudíž neakceptoval ani námitku obviněné, že jednala ve skutkovém omylu, protože byla údajně přesvědčena, že její zastoupení na základě plné moci platně zaniklo. Jak je totiž patrné z č. l. 43 trestního spisu, plná moc byla obviněné udělena ke všem právním úkonům, které souvisely s podnikáním obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o., s výjimkou jednání v ní specifikovaných. Z důkazů, které provedly soudy nižších stupňů (zejména pak z výpovědí obviněné a svědka JUDr. J. P. ), nepochybně vyplývá, že obviněná jako zmocněnec nevypověděla udělenou písemnou plnou moc a k jejímu zániku nedošlo ani jiným způsobem, který předpokládá ustanovení §33b zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Navíc za situace, když příslušné smluvní strany neuzavřely dohodu o skončení pracovního poměru obviněné, nemohla být obviněná důvodně přesvědčena o zániku zmíněné plné moci. Proto obviněná nejednala ani ve skutkovém omylu, jak naznačuje ve svém dovolání, takže její námitky zpochybňující naplnění subjektu zločinu zneužití informace a postavení v obchodním styku podle §255 odst. 2 tr. zákoníku jsou neopodstatněné.
Nejvyšší soud však nepovažuje za důvodné ani ty námitky obviněné Ing. R. N. , v nichž popřela existenci znaku objektivní stránky tohoto trestného činu spočívajícího ve stejném nebo podobném předmětu činnosti obchodních společností LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o., a LEVEL INSTRUMENTS CZ – LEVEL EXPERT, s. r. o. K tomu Nejvyšší soud odkazuje především na závěry vyjádřené v rozhodnutí publikovaném pod č. 39/2006-II. Sb. rozh. tr., které jsou nadále aktuální. Podle nich platí, že stejným nebo podobným předmětem činnosti dvou nebo více podnikatelských subjektů může být z hlediska trestní odpovědnosti podle §128 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále ve zkratce „tr. zák.“), resp. nyní podle §255 odst. 2 tr. zákoníku, zásadně každý předmět činnosti, v němž jsou tyto subjekty oprávněny podnikat, a to bez ohledu na skutečnost, zda v době spáchání trestného činu podle citovaného ustanovení skutečně podnikají právě ve shodném nebo podobném předmětu činnosti a zda jsou v reálném konkurenčním vztahu na trhu.
Rozhodnutí soudů nižších stupňů nejsou podle názoru Nejvyššího soudu v rozporu s touto judikaturou. Jak totiž vyplývá z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně (viz jeho s. 20 a 21), s jehož závěry se ztotožnil i odvolací soud, obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o., a LEVEL INSTRUMENTS CZ – LEVEL EXPERT, s. r. o., měly podobný předmět činnosti. K posouzení uvedené otázky si soud prvního stupně nechal zpracovat i odborné vyjádření znalce Ing. Milana Unzeitiga, který zjistil, že výrobky obou jmenovaných obchodních společností slouží ke stejnému účelu. Z rozhodných skutkových okolností je pak zřejmé, že podstatou protiprávního činu obviněné přitom bylo nedovolené převedení podnikatelské činnosti obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o., na obchodní společnost LEVEL INSTRUMENTS CZ – LEVEL EXPERT, s. r. o., kterou obviněná za tímto účelem založila a řídila. V konečném důsledku došlo vlivem tohoto postupu k vytvoření stavu, kdy poškozená obchodní společnost ztratila své obchodní partnery a přestala být schopna nejen vytvářet zisk, ale i plnit své závazky. Obviněná si popsaným způsobem počínala bez ohledu na ekonomické zájmy poškozené obchodní společnosti a na majetkové zájmy jejích věřitelů. V tomto směru nelze přehlédnout ani další významnou okolnost, totiž že obviněná jednala za stavu, kdy poškozená obchodní společnost po smrti jejího jediného společníka Ing. H. N. ztratila aktivní způsob řízení, který jí po celou dobu existence zajišťovala jeho osoba. V kontextu uvedených okolností není možné pominout ani motiv, který vedl obviněnou ke spáchání posuzovaného zločinu a jímž byla její snaha předejít případnému vlastnímu majetkovému znevýhodnění v řízení o dědictví po zůstaviteli Ing. H. N. Nejvyšší soud tak nemá žádné pochybnosti o tom, že obviněná naplnila skutkem, jehož spácháním byla uznána vinnou, i jí zpochybňovaný znak objektivní stránky zločinu podle §255 odst. 2 tr. zákoníku, který spočívá ve stejném nebo podobném předmětu činnosti obou dotčených obchodních společností jako podnikatelů. Její námitky jsou proto nedůvodné.
Ke shora uvedeným závěrům Nejvyšší soud pouze pro úplnost poznamenává, že předpokladem trestní odpovědnosti za zločin spáchaný obviněnou je získání značného prospěchu uvedeného v §255 odst. 3 tr. zákoníku, což podmiňuje použití vyšší trestní sazby. Na tomto místě lze rovněž odkázat na dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu (viz rozhodnutí uveřejněné pod č. 31/2009 Sb. Sb. rozh. tr.), podle které při posuzování otázky, zda byla naplněna okolnost, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby u trestného činu zneužívání informací v obchodním styku podle §128 odst. 2 tr. zák., resp. nyní podle §255 odst. 2 tr. zákoníku spočívající v tom, že pachatel získal pro sebe nebo pro jiného značný prospěch ve smyslu §128 odst. 3 tr. zák., resp. nyní §255 odst. 3 tr. zákoníku, je třeba vycházet jen z tzv. čistého prospěchu, do něhož nelze zahrnovat náklady vynaložené na jeho dosažení, tj. ani daň (např. daň z přidané hodnoty, daň z příjmů, spotřební daň), kterou pachatel skutečně zaplatil (odvedl) v souvislosti s činností nebo plněním, od nichž se odvozuje získaný prospěch. Tyto závěry soudy nižších stupňů zcela respektovaly, což ostatně vyplývá i z popisu skutku, pokud soud prvního stupně uvedl, že „… jako čistý finanční prospěch získala obchodní společnost LEVEL INSTRUMENTS CZ – LEVEL EXPERT, s. r. o., částku ve výši 838 000 Kč ke škodě obchodní společnosti LEVEL INSTRUMENTS, spol. s r. o., která by jinak dosáhla tohoto čistého finančního prospěchu.“
Dále se Nejvyšší soud zabýval námitkou obviněné Ing. R. N. , kterou zpochybnila společenskou škodlivost spáchaného činu. Tato námitka je ovšem rovněž neopodstatněná. Jak totiž vyplývá z ustanovení §13 odst. 1 tr. zákoníku i ze stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu, které je uveřejněno pod č. 26/2013 Sb. Sb. rozh. tr., trestným činem je podle trestního zákoníku takový protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v tomto zákoně. Zásadně tedy platí, že každý protiprávní čin, který vykazuje všechny znaky uvedené v trestním zákoníku, je trestným činem a je třeba vyvodit trestní odpovědnost za jeho spáchání. Společenská škodlivost ovšem není zákonným znakem trestného činu, neboť má význam jen jako jedno z hledisek pro uplatňování zásady subsidiarity trestní represe ve smyslu §12 odst. 2 tr. zákoníku. Úvaha o tom, zda jde o čin, který s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe není trestným činem z důvodu nedostatečné společenské škodlivosti případu, se pak uplatní jen za předpokladu, že posuzovaný skutek z hlediska dolní hranice trestnosti neodpovídá ani nejlehčím, běžně se vyskytujícím trestným činům dané skutkové podstaty.
Rozhodná skutková zjištění v nyní posuzované trestní věci pak podle názoru Nejvyššího soudu odůvodňují společenskou škodlivost činu, který spáchala obviněná, a nesvědčí o tom, že by čin obviněné neodpovídal z hlediska dolní hranice trestnosti ani těm nejlehčím, běžně se vyskytujícím trestným činům skutkové podstaty podle §255 tr. zákoníku. Ostatně obviněná v dovolání ani nepoukázala na žádné takové výjimečné skutečnosti. Naopak, trestným činem, jímž byla uznána vinnou, naplnila dokonce okolnost podmiňující vyšší trestní sazbu ve smyslu §255 odst. 3 tr. zákoníku, která vyžadovala uložení přísnějšího trestu odnětí svobody v rozpětí od 2 roků do 8 let.
V důsledku všech popsaných skutečností dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněná Ing. R. N. podala dovolání proti rozhodnutí, jímž nebyl naplněn uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Protože však její dovolání se částečně opírá o námitky, které by za jiných okolností mohly být dovolacím důvodem podle citovaného zákonného ustanovení, ale Nejvyšší soud neshledal tyto námitky z výše uvedených důvodů opodstatněnými, odmítl dovolání obviněné podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu jako zjevně neopodstatněné, přičemž nepřezkoumával zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí ani správnost řízení mu předcházejícího. Jde totiž o závěr, který lze učinit bez takové přezkumné činnosti pouze na podkladě spisu a obsahu dovolání, aniž bylo třeba opatřovat další vyjádření dovolatelky či ostatních stran trestního řízení nebo dokonce doplňovat řízení provedením důkazů podle §265r odst. 7 tr. řádu.
Podle §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu mohl Nejvyšší soud rozhodnout tímto způsobem o dovolání Ing. R. N. v neveřejném zasedání, proto tak učinil.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§265n tr. řádu).
V Brně dne 20. 11. 2013
Předseda senátu:
JUDr. František P ú r y