ECLI:CZ:NSS:2006:6.ADS.36.2006
sp. zn. 6 Ads 36/2006 - 47
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci
žalobce: S. M ., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem
Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 3. 2005,
č. j. 2005/18394/21, a návrhu na vydání předběžného opatření, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2005, č. j. 1 Cad 49/2005 - 28,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nem á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného blíže označeným v záhlaví tohoto usnesení bylo zamítnuto
odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí ředitele Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne
24. 2. 2005, č. j. KUOK/2959/05/OSV - DS/7025/SD - 28, ve věci nepovolení obnovy řízení
týkající se pravomocných rozhodnutí ředitele Krajského úřadu Olomouckého kraje
č. j. KUOK/145/05/OSV - DS/7025/SD - 324 a č. j. KUOK/147/05/OSV - DS/7025/SD - 325
ze dne 21. 1. 2005. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu a návrh na vydání
předběžného opatření.
Usnesením ze dne 5. 9. 2005, č. j. 1 Cad 49/2005 - 28, zamítl Městský soud v Praze
žalobcův návrh na vydání předběžného opatření. V odůvodnění uvedl, že žalobce neprokázal
ani neosvědčil, že by bylo potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou
újmu, jak to požaduje ustanovení §38 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“). Dále uvedl, že žalobce se dožaduje státní sociální podpory,
o níž ve smyslu platné právní úpravy podle §66 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální
podpoře, v platném znění, rozhodují úřady státní sociální podpory a místní příslušnost
těchto úřadů se řídí místem, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu
podle zvláštních předpisů, pokud zákon nestanoví jinak. Žalobce má tedy možnost svoji
tíživou sociální situaci řešit žádostí o přiznání této státní sociální podpory. Městský soud
žalobce poučil, že proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost.
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti uvedenému usnesení kasační stížnost téměř
nečitelného obsahu, v níž žádá jeho zrušení. Dále žádá o ustanovení advokáta a o přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti. Kasační stížnost podává z důvodů uvedených v §103
odst. 1 písm. a), b), c), d) s. ř. s. V kasační stížnosti dále cituje ustanovení Ústavy a Listiny
základních práv a svobod, která měla být napadeným rozhodnutím porušena.
Kasační stížnost je nepřípustná a Nejvyšší správní soud ji jako takovou odmítl.
Důvody nepřípustnosti kasační stížnosti jsou upraveny v ustanovení §104 s. ř. s.
Podle odst. 3 písm. c) tohoto ustanovení je nepřípustná kasační stížnost proti rozhodnutí,
které je podle své povahy dočasné. Rozhodnutí o předběžném opatření je rozhodnutím,
které slouží k zatímní (tj. přechodné) úpravě poměrů účastníků (§38 odst. 1 s. ř. s.),
a to do doby, než se změní poměry nebo než bude pravomocně rozhodnuto o věci samé.
Předběžné opatření zaniká nejpozději dnem, kdy se rozhodnutí soudu, jímž se řízení končí,
stalo vykonatelným (§38 odst. 4 s. ř. s.).
Rozhodnutí o předběžném opatření je tedy rozhodnutím dočasným, neboť předběžné
opatření má pouze omezené trvání: není-li zrušeno soudem, zaniká z moci zákona. Dočasnou
povahu má i rozhodnutí, jímž byl - jako v případě stěžovatele - návrh na vydání předběžného
opatření zamítnut. Zamítavé rozhodnutí totiž nijak nepředjímá postup soudu při rozhodování
o věci samé; Městský soud v Praze bude pokračovat v řízení o žalobě proti rozhodnutí
správního orgánu.
Za této situace nemělo žádný procesní význam rozhodovat o žádosti stěžovatele
v kasační stížnosti o ustanovení advokáta a je bez procesního významu rozhodovat
o odkladném účinku kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud proto odmítl kasační stížnost jako nepřípustnou podle §46
odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. dubna 2006
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu