ECLI:CZ:NSS:2010:6.ADS.4.2010:95
sp. zn. 6 Ads 4/2010 - 95
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové
a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobkyně: J. K.,
zastoupené JUDr. Karlem Sochorem, advokátem, se sídlem Na Hradbách 2632/18, Ostrava -
Přívoz, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5,
proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 2. 2008, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně (stěžovatelky)
proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 12. 2008, č. j. 18 Cad 212/2008 - 15,
takto:
I. Kasační stížnost se zamít á .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému právnímu zástupci stěžovatelky JUDr. Karlu Sochorovi, advokátovi,
se přiznáv á odměna za zastupování ve výši 800 Kč. Tato částka bude jmenovanému
vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dní od právní moci
tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností stěžovatelka brojí proti usnesení Krajského soudu
v Ostravě č. j. 18 Cad 212/2008 - 15 ze dne 8. 12. 2008, jímž byla odmítnuta žaloba
proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 2. 2008, č. X, kterým žalovaná zamítla žádost stěžovatelky
o starobní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení §29 zákona č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění platném k datu vydání rozhodnutí, s přihlédnutím k Nařízení
Rady (EHS) č. 1408/71 a Nařízení Rady (EHS) č. 574/72. Věcnou podstatou sporu je otázka,
kdy stěžovatelce vzniká nárok na důchod s ohledem na dosažený věk.
Krajský soud v Ostravě v odůvodnění usnesení uvedl, že stěžovatelka převzala
rozhodnutí žalované dne 18. 2. 2008; samotná žaloba je pak datována dnem 24. 9. 2008 a byla
předána k poštovní přepravě na poště O. - B. (Polsko) téhož dne. Žalované byla žaloba doručena
dne 26. 9. 2009. Soud shrnul, že dle ustanovení §72 odst. 1 zákona č. 150/2002, soudní řád
správní (dále jen „s. ř. s.“), lze žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podat do dvou měsíců
poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným
zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou; podle odst. 4 téhož
ustanovení zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Podle §46 odst. 1 odst. 1 písm.
b) s. ř. s. v platném znění soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně nebo
opožděně. Soud uzavřel, stěžovatelka podání předala na poště po marném uplynutí zákonné
lhůty; soudu nezbylo, než žalobu stěžovatelky odmítnout jako opožděně podanou podle §46
odst. 1 písm. b) s. ř. s. v platném znění.
Stěžovatelka v kasační stížnosti namítla, že na všechny písemnosti do Polské republiky
a z České republiky odepisuje po jejich obdržení prostřednictvím Správy sociálního pojištění,
oddělení Nowy Sacz, oddělení realizace mezinárodních smluv. Stěžovatelka uvedla, že je možné,
že lhůta pro doručování nemohla být dodržena, jelikož období pro doručení se tímto prodloužilo.
Stěžovatelka byla přesvědčena, že odvolání bylo doručeno v zákonné lhůtě pro odvolání
a přiložila kopii zprávy žalované ze dne 8. 7. 2008, č. X, ve kterém žalovaná oznámila postoupení
žaloby doručené dne 9. 5. 2008 k přezkoumání Krajskému soudu v Ostravě.
Napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 18 Cad 212/2008 - 15 ze dne
8. 12. 2008 bylo stěžovatelce doručeno dne 16. 12. 2008, stěžovatelka kasační stížnost podala
k poštovní přepravě dne 22. 12. 2008. Stěžovatelka je osobou oprávněnou k podání kasační
stížnosti, neboť byla účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu vzešlo
(§102 s. ř. s.) a tuto kasační stížnost podala včas (§106 odst. 2 s. ř. s.). Z obsahu podané kasační
stížnosti vyplývá, že stěžovatelka se dovolává důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí
o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení v §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.; pro tento důvod
je kasační stížnost přípustná.
Nejvyšší správní soud pro přezkoumání kasační stížnosti vyžádal u Krajského soudu
v Ostravě rovněž spis vedený pod sp. zn. 21 Cad 136/2008. Z předložených spisů vyplynuly
následující pro věc relevantní skutečnosti.
Rozhodnutí žalované ze dne 8. 2. 2008, č. X, bylo v souladu s §90 odst. 1 zákona
č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, stěžovatelce doručováno do
vlastních rukou, což vyplývá i z přiloženého dokladu stvrzujícího doručení písemnosti
stěžovatelce dne 18. 2. 2008. Jak z rozhodnutí dále vyplývá, stěžovatelka byla poučena o možnosti
soudního přezkumu rozhodnutí podáním žaloby k soudu ve lhůtě do dvou měsíců ode dne
následujícího po dni jeho doručení. Současně byla stěžovatelka poučena, že lhůta zůstane
zachována, je-li žaloba v této lhůtě podána u České správy sociálního zabezpečení v Praze.
Stěžovatelka nejprve podala dne 22. 4. 2008 u Správy sociálního zabezpečení, Nowy Sacz,
Polská republika, žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 2. 2008, č. X, kterou následně
Správa sociálního zabezpečení postoupila žalované. Krajskému soudu v Ostravě byla žaloba
postoupena dnem 10. 7. 2008; soud věc projednal věc pod sp. zn. 21 Cad 136/2008.
Dnem 26. 9. 2008 stěžovatelka podala u žalované písemnost ze dne 24. 9. 2008 nazvanou
„Odvolání“. Z obsahu podání je patrno, že jej stěžovatelka směřuje vůči rozhodnutí žalované
ze dne 8. 2. 2009, č. X. Stěžovatelka uvádí, že rozhodnutí žalované obdržela dne 11. 8. 2008,
s rozhodnutím nesouhlasí, poněvadž je velmi nespravedlivé. Podle názoru stěžovatelky jí nebyly
zohledněny doby práce v České republice, ve které pracovala od 14. 12. 1972 a během práce
porodila dvě děti, jejichž rodné listy připojila. Stěžovatelka se domnívala, že podmínky nároku na
starobní důchod splnila. Žalovaná věc postoupila dne 18. 11. 2008 Krajskému soudu v Ostravě,
který ji projednal pod sp. zn. 18 Cad 212/2008. Žalovaná k žalobě uvedla, že napadené
rozhodnutí ze dne 8. 2. 2008 bylo vydáno podle §90 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb.,
stěžovatelce bylo zasláno do vlastních rukou a podle dokladu doručení jej stěžovatelka převzala
dne 18. 2. 2008, nikoliv dne 11. 8. 2008 jak stěžovatelka uvedla. Žalovaná z těchto skutečností
usuzovala, že žaloba byla podána opožděně po marném uplynutí dvouměsíční lhůty, navrhla
odmítnutí návrhu pro opožděné podání podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
Krajský soud v Ostravě dne 8. 12. 2008 vydal kasační stížností napadené usnesení
č. j. 18 Cad 212/2008 - 15, jímž žalobu stěžovatelky ze dne 24. 9. 2008 odmítl pro opožděnost;
zároveň nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Dne 14. 5. 2009 vydal Krajský soud v Ostravě rozsudek č. j. 21 Cad 136 / 2008 - 52,
kterým zamítl stěžovatelčinu žalobu ze dne 22. 4. 2008 pro nesplnění nároku na starobní důchod
v České republice; rozsudek nabyl právní moci dne 29. 5. 2009.
Nejvyšší správní soud má za to, že řízení vedená u Krajského soudu v Ostravě
pod sp. zn. 21 Cad 136/2008 a pod sp. zn. 18 Cad 212/2008 disponují jak totožností
v účastnících sporu, v obou případech jsou stranami J. K. jako žalobkyně a Česká správa
sociálního zabezpečení jako strana žalovaná, tak totožností v předmětu řízení, v němž jde o
přezkoumání správního rozhodnutí žalované ze dne 8. 2. 2008, č. X, jímž byla žalobkyni
zamítnuta žádost o starobní důchod ze dne 7. 1. 2008.
Z výše uvedeného vyplývá, že v době, kdy stěžovatelka u žalované podala žalobu
ze dne 24. 9. 2008, bylo již u Krajského soudu v Ostravě vedeno řízení o správní žalobě ze dne
22. 4. 2008 pod sp. zn. 21 Cad 136/2008. Zahájením řízení o této žalobě vznikla dle §83 odst. 1
zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), překážka věci zahájené
(litispendence); tato neodstranitelná překážka řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo
u soudu jiné řízení. Krajský soud v Ostravě měl odmítnout stěžovatelčin návrh ze dne 24. 9. 2009
podle ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s . s tím, že o téže věci již řízení u soudu probíhá.
Soud však žalobu napadeným usnesením odmítl, přičemž tak učinil dle ustanovení §46 odst. 1
písm. b) s. ř. s pro opožděnost žaloby. Za situace, kdy by ve věci neexistovala překážka
litispendence, by takový závěr krajského soudu byl správný, neboť žaloba stěžovatelky ze dne
24. 9. 2008 proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 2. 2008, č. X, které bylo stěžovatelce prokazatelně
doručeno dne 18. 2. 2008, by byla zjevně opožděná.
Podle §109 odst. 3 s. ř. s. je Nejvyšší správní soud vázán důvody kasační stížnosti;
to neplatí, bylo-li řízení před soudem zmatečné podle §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. Naplnění
kasačního důvodu zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení,
by vzhledem k uvedenému pochybení znamenalo zrušení napadeného usnesení Krajského soudu
v Ostravě. Jak již Nejvyšší správní soud konstatoval v rozsudku ze dne 3. 2. 2006,
č. j. 1 Afs 129/2004 - 76 (dostupný na www.nssoud.cz), zrušení usnesení soudu I. stupně
a vrácení věci k novému odmítnutí ze správného důvodu by bylo v rozporu se zásadou procesní
ekonomie, která nedovoluje řešit v soudním řízení jen teoretické otázky bez praktického významu
pro účastníky řízení; nesprávně uvedený důvod správného odmítnutí žaloby nemá vliv
na zákonnost rozhodnutí.
Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů kasační stížnost zamítl jako nedůvodnou.
Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že o meritu věci Krajský soud v Ostravě
rozhodl rozsudkem ze dne 14. 5. 2009, č. j. 21 Cad 136/2008 - 52. Tento rozsudek byl
stěžovatelce doručen 3. 7. 2009. Podle českých předpisů nárok na starobní důchod stěžovatelce
vznikne 1. 10. 2011.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 1
a 2 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, správní orgán nemá právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ze zákona. Nejvyšší správní soud proto rozhodl
tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Stěžovatelce byl pro řízení o kasační stížnosti usnesením Krajského soudu v Ostravě
ze dne 18. 5. 2009, č. j. 18 Cad 212/2008 - 58, ustanoven právním zástupcem JUDr. Karel
Sochor, advokát, se sídlem Na Hradbách 2632/18, Ostrava; podle ustanovení §35 odst. 8 s. ř. s.
platí v takovém případě odměnu advokáta včetně hotových výdajů stát. Nejvyšší správní soud
přihlédl ke skutečnosti, že první porada právního zástupce s klientem včetně převzetí a přípravy
zastoupení je v uvedeném případě ztížena tím, že stěžovatelka má trvalé bydliště na území Polska;
vzhledem k tomu, že ze spisové dokumentace vyplývá, že právní zástupce nahlížel dne 9. 7. 2009
do soudního spisu, podle ustanovení §9 odst. 3 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, přiznal Nejvyšší správní soud právnímu zástupci odměnu za jeden úkon
právní služby 500 Kč podle §11 odst. 1 písm. b) citované vyhlášky a náhradu hotových výdajů
za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč (§13 odst. 3 citované vyhlášky), celkem tedy 800 Kč.
Uvedená částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 2 měsíců od právní moci
tohoto usnesení. Náklady právního zastoupení stěžovatelky nese dle ustanovení §60 odst. 4
s. ř. s. stát.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. září 2010
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu